Každý by měl znát své kořeny. Tak si udělejte strom

Domácnost 11. července 2013

Stále víc lidí se vydává na cesty proti proudu času a stovky let zpátky pátrají po svých předcích – odkud přišli, čím se zabývali, kde všude otiskli své stopy. Byli to chudí poddaní, nebo někde čeká rodový zámek a erb? Ať už jsou výsledky jakékoli, odhalovat vlastní minulost je docela dobrodružství.

Genealogie a sestavování rodokmenu není žádnou novinkou. Novou vlnu zájmu o rodinnou minulost přinesly i nedávné dokumenty České televize Tajemství rodu.

Jestli se rozhodnete otočit koloběh času a vydat se po stopách předků, můžete tím pověřit profesionály. Nejde odhadnout, na kolik vás to přijde, může to být pár tisícovek, ale taky pár desítek tisíc. Záleží na tom, jak složité bude pátrání a jak hluboko půjde. Nebo do stroje času nasedněte sami...

Příbuzní a matrika

Kde pátrání začít, je jasné – u nejbližších žijících příbuzných. Start celé poutě je tedy jednoduchý, poptáte se rodičů, babiček a dědečků. Většinou mají schované křestní, oddací či úmrtní listy, vzpomenou si na další příbuzné, mají třeba dobovou korespondenci a podobně.

Takže tři generace zpátky je to celkem pohoda. Pak ale začíná dobrodružství. Spoustu času strávíte na matrikách. Dnes už je to díky internetu jednodušší, mnoho záznamů je převedeno do elektronické podoby, což vám ušetří hodně ježdění.

Takzvané „živé“ záznamy jdou u narození či křtu sto let zpátky a u úmrtí 75 let. Za staršími údaji musíte do archivů, do takzvaných „mrtvých“ matrik.

info

Hodně informací zjistíte na farách.

zdroj: www.thinkstock.cz

Nebojte se začít

  • TRPĚLIVOST Sestavit rodokmen co nejhlouběji do minulosti je opravdu běh na hodně dlouhou trať. Nenechte se odradit ve chvílích, kdy už se zdá, že na nic dalšího nepřijdete.
  • ČAS Na začátku ho spoustu prosedíte u internetu. Potom v archivech u čteček a nakonec v autě a ježděním možná i po celé republice. Ale zase je zajímavé kráčet stejnou cestou, jakou šel třeba před třemi sty lety váš praprapředek, a stát před domem, v němž žil.
  • JAZYKY Jednoznačnou výhodou je znalost němčiny a latiny. Ale i když je neovládáte, není to zásadní překážka. Mnoho záznamů si je podobných, mají stejné schéma, takže si je rychle osvojíte. Na zbytek si holt budete muset najít někoho na překlad.

Fary a kroniky

Pořád je to ale ještě celkem pohodová jízda, pokud máte povědomí o tom, kde hledat, ve kterém katastru vaši předci žili.

Ovšem jak se budete nořit víc a víc do minulosti, čekají vás církevní záznamy, vojenské archivy, obecní kroniky a podobně. Narazíte přitom na stále starší podoby češtiny, ale také na němčinu, polštinu a samozřejmě latinu.

Budete luštit spoustu krasopisných kreací a pátrat po pravém významu mnoha záhadných sdělení. Dost možná se budete muset vypravit i do zahraničí. Honička nastane, pokud vaši předci měli nějaké „stěhovavé“ povolání. Jestli ale měli grunt, na němž statkařili po několik staletí, máte vše usnadněné.

Živá historie

Když se vám ale hned na začátku bude dařit, už vás pátrání nepustí. Kromě základních údajů vypátráte i množství dalších informací o svém rodu. Jeden z mých příbuzných tomuhle koníčku úžasně propadl a díky němu mám záznamy zhruba od roku 1650.

Vím, že příjmení mého rodu je pravděpodobně odvozeno od toho, že hodně předků bylo kováři, tedy u tzv. černého řemesla. A zjistil jsem také, že si vlastně nemohu být úplně jistý, s kým vším jsem spřízněn.

Občas byla totiž u mých předků v záznamech o otci jen poznámka „utopil se v louži“. Dnešními slovy řečeno – otec neznámý… Zámek a titul asi bohužel po nikom nezdědím.

Vlasta 2/2013 2

Jak se na trend sestavování rodokmenů dívají naše celebrity? Nechaly by si ony samy rodokmen vypracovat? Přečtěte si v nové Vlastě 28/2013 s Betkou Stankovou na obálce.