Už aby bylo slunce! Jak krásně se sedí pod pergolou…

Domácnost 26. března 2018

Kdo má byt, sní o domě. Kdo mám dům, chce zahradu. A kdo má zahradu, dřív nebo později objeví kouzlo pergoly.

Původně byly pergoly krásným zákoutím pro kněžny na zámku nebo pro hosty v parku v lázních. Většinou byly otevřené a kolem se romanticky pnuly růže nebo něco takového. Dneska jsou spíš zastřešené, aby se tam dalo sedět i v dešti. Ale romantické jsou stejně. Jestli takovou pergolu chcete, potřebujete se před stavbou trochu zamyslet. K čemu ji přesně chcete?

Co to vlastně je?

Pergola je zahradní či parkový architektonický prvek. Kořeny jejího názvu tkví v latině, pergula je tam odvozena od výrazu pegere – krýt. Učebnice architektury dělí pergoly na vchodové, rohové (se dvěma plnými stěnami), dělicí, brány a loubí. Od podpůrných konstrukcí pro popínavé rostliny se pergoly vyvinuly v relaxační prostory, v nichž se často propojuje i funkce altánu a terasy.

Ke stavbě se nejčastěji používá smrkové či borové řezivo, doporučená vzdálenost nosných sloupů o průřezu 120 až 150 mm je zpravidla 2,5 až 3 metry. Na svislé sloupy se kladou buď podélné trámy menšího průřezu, nebo zdvojené fošny.

Lehká a vzdušná konstrukce nezastřešené pergoly, postupně zarůstající popínavou vegetací, skýtá možnost relaxace a posezení ve stínu za horkých letních dnů. Může být zajímavým architektonickým doplňkem zahrady, místem pro grilování či součástí posezení u zahradního krbu.

Její součástí může být kamenná, betonová i pálená dlažba nebo plocha upravená štěrkem. Trávě se na podlaze pergoly ve stínu rostlin pravděpodobně příliš dobře dařit nebude a zvolíte-li pouze lehčí terénní úpravy bez dláždění, vyplatí se plochu pod pergolou odvodnit drenáží. Inspirovat se lze i „jižanskými“ pergolami, jejichž součástí často bývá i plátěný přístřešek a nejrůznější systémy rolet a závěsů.

Aby na vás nepadala rosa

Zastřešení pergoly rozšíří možnosti jejího užívání. Pod střechou vám nebude vadit letní déšť ani ranní a podvečerní rosa. Zahradní krb či venkovní plynová topidla vám navíc umožní vychutnat si svařené víno nebo grog i v zasněžené zahradě. Má-li pergola sloužit jako místo pro častá posezení s přáteli, případně má-li být součástí letní kuchyně, lze zastřešení jen doporučit.

Při volbě konstrukce střechy a střešní krytiny je základní otázkou to, zda pergolu prosvětlit, nebo dát naopak přednost vybudování stinného zázemí. Nechcete-li se vzdát posezení na slunci a zároveň mít možnost úniku do stínu, je možné zkombinovat zastřešenou pergolu s předsunutou otevřenou terasou. A vybavit tento relaxační prostor lehkým a snadno přenosným zahradním nábytkem, který lze v případě potřeby přemístit.

Střecha může být průsvitná

Chcete-li mít před deštěm chráněnou pergolu, která stojí ve stínu vzrostlých stromů či u domovní zdi, můžete zvolit průsvitnou lehkou střechu z polykarbonátových komůrkových desek či z trapézových nebo vlnitých desek. Případně staré dobré drátosklo.

Desky z komůrkových polykarbonátů se vyrábějí v několika tloušťkách a jsou víceméně nezničitelné, levnější trapézy jsou o něco choulostivější a zvláště při nižším sklonu střechy může někdy nastat problém se znečišťováním jejich záhybů spadaným listím. Což lze řešit občasným propláchnutím střechy proudem vody z vysokotlakého čističe.

Proti slunečním paprskům

Chcete-li dokonalý stín, můžete zvolit klasickou střechu z pálené krytiny na latích. Podhledy takových střech se pak v pergolách často vykrývají rákosovými nebo proutěnými rohožemi, což dává pergole středomořský „šmrnc“ a zajímavou atmosféru. Případně použít krytinu na podbití, například oblíbené asfaltové šindele, plastové šablony napodobující břidlici či eternit, nebo plechové šablony. Jednoduchým a poměrně levným řešením je lehká střecha z bitumenových vlnitých desek.

Aby dlouho vydržela

  • Konstrukce samotné pergoly je nejčastěji ze dřeva, ale existují například i hliníkové pergoly nebo kombinace vyzděných pilířů s jednoduchými dřevěnými krovy. Nejjednodušší cestou k pořízení pergoly je koupě hotové „stavebnice“ s přesně nařezanými díly nebo objednávka u některé z mnoha firem, které staví pergoly „na klíč“.
  • Rozhodnete-li se pro stavbu svépomocí, lze docílit zajímavých výsledků recyklováním starých materiálů. Použití starých trámů, které vcelku snadno seženete na inzerát nebo ve specializovaných stavebních a antik bazarech, vtiskne pergole jedinečnou atmosféru a totéž lze říci i o střešní krytině. Může se vám podařit výhodně koupit například menší plochu starých, ale stále kvalitních pálených „bobrovek“, které budou v kombinaci se starými trámy a podlahou z kamenů či půdovek vypadat skvěle.
  • Konstrukce se obvykle kotví na patky do betonu, zajímavou variantou jsou však i takzvané zemní šrouby, při jejichž použití se betonování vyhnete. Jednotlivé dřevěné prvky se pak spojují čepováním nebo vruty či pozinkovanými spojkami. Bytelnost konstrukce je zvláště při použití těžší střešní krytiny vhodné nepodcenit. Pergola bude čelit náporu povětrnostních podmínek včetně deště, sněhu a větru.
  • Předpokladem trvanlivosti konstrukce je i důkladné ošetření dřeva impregnací a tzv. fungicidním nátěrem proti působení dřevokazných hub a pro začátek i třemi vrstvami ochranného nátěru, který je pak třeba čas od času obnovit. Osvědčené jsou nejrůznější typy venkovních lazur či olejů na dřevo.