Umíte prát? Jestli vám ta otázka připadá pitomá, čtěte dál

Z nového průzkumu Českého sdružení pro značkové výrobky vyplynulo, že 57 procent z nás se při posuzování hodnoty pracího prostředku orientuje podle litrů či kilogramů. Při tomto způsobu ale nejde porovnávat prací prostředky mezi sebou, protože litry nelze porovnávat s kilogramy, a už vůbec ne s kusy tablet nebo kapslí. Jedinou užitečnou jednotkou je prací dávka, která udává, na kolik praní je dané balení určeno. Jenže polovina Češek neví, kolik pracích dávek obsahuje jejich nejčastěji kupovaný prací prostředek!

Ještě větší problém nastává, pokud se při výběru pracího prostředku orientujeme podle ceny za kilogram, litr, nebo celé balení. Ale podle průzkumu to dělá většina dotazovaných, celých 84 procent! Tenhle způsob nákupu ale vůbec nemůže dobře poradit, pokud jde o cenu, protože existují rozdíly v dávkování pracích prostředků, nemluvě o předdávkovaných pracích prostředcích, které se počítají na kusy. No a dalších osm procent se pak při nákupu pracích prostředků neorientuje podle ceny vůbec.

Perte chytře

Když to sečtete, zjistíte, že více než 90 procent českých žen pere dráž, než musí, protože nesleduje při výběru pracího prostředku cenu za prací dávku. Což není divu, když to v obchodě není nikde napsáno. Jasně, můžete si to přepočítávat, ale kdo by to dělal… Proto vznikla iniciativa Pereme chytře, která chce obchodníky donutit, aby všude cenu za prací dávku uváděli.

„Prací dávka je množství pracího prostředku potřebného na vyprání standardního množství středně znečištěného prádla, a to při praní ve středně tvrdé vodě v průměrně velké pračce o velikosti bubnu pro 4,5 kg prádla,“ říká mluvčí iniciativy Hana Novotná. Takže by bylo moc prima, kdyby to napsali na cedulky všichni, kdo prášky prodávají (informace najdete na www.peremechytre.cz).

Japonské šmudly?

Další novinkou, která vám může uspořit docela dost peněz, je praní ve studenější vodě. Výhody jsou jasné: když se nemusí hřát voda v pračce, ušetří se elektřina a za ni koruny. Novinka to je vlastně spíš u nás než jinde ve světě, protože spousta našich praček ani nemá nastavení na nižší teplotu, než je třicítka nebo dokonce čtyřicítka. A taky spousta žen přísahá, že na míň než na šedesát se prádlo nevypere, a bez vyvářky třeba cíchy už vůbec ne.

Jenže kdyby to byla pravda, tak třeba Japonky nebo Američanky by byly za úplné šmudly, protože v USA už je standardní teplota praní 30 stupňů a v Japonsku dokonce o deset míň! Japonky to mají tak, že používají na praní přímo studenou vodu z kohoutku, jenže pravda je, že vzhledem k jejich zeměpisné poloze jim z kohoutku „studená“ teče teplejší než u nás.

Co na to použít

Co je na studeném praní dobré? Šetří textilní vlákna i barvy látek a hlavně – tu elektřinu a životní prostředí. Až 90 procent spotřeby energie při praní je totiž právě na ohřev vody. Akorát si k tomu samozřejmě musíte vybrat prací prostředek, které studené praní umožňuje, a taky trochu vytřídit prádlo. Ne každý prací prostředek je na studené praní vhodný, musíte si pořádně přečíst obal, kde najdete obrázek s doporučenou teplotou, v tomto případě od 20 stupňů Celsia.

Takový je třeba Persil Expert ColdZyme, který díky enzymům aktivním za studena vypere mastné skvrny i odolné nečistoty. Můžete ho mít v prášku nebo gelu, pokud máte vysloveně mastné fleky, naneste gel přímo na ně, chvilku nechte působit a pak spusťte pračku.

Že pračku na studené praní nemáte? Asi si kvůli tomu novou kupovat nepoběžíte, ale až přijde její čas, tak tohle by mělo být jedno z kritérií výběru. Třeba automatické pračky Bosch a Siemens nabízejí řadu pracích programů, při nichž sice pračka nastavuje teplotu sama, ale nic vám nebrání je přednastavit tak, jak vám to vyhovuje.

Jak prát „zastudena“?

• Jak si vhodně zvolit teplotu praní? Podle doporučení výrobce. U vlny a jemných tkanin používejte speciální prací prostředky.
• Fekální bakterie na spodním prádle, likviduje až 70 °C. Může se prát prádlo za studena? Může, protože pro běžnou potřebu stačí, aby bylo prádlo hygienicky čisté – tedy bez fleků, šmouh a s redukovaným počtem bakterií. K hygienické čistotě pomáhá právě moderní prací prostředek, protože „nepere“ jen vysoká teplota, ale hlavně složení pracího prostředku. Absolutního zbavení bakterií ve smyslu desinfekce, se ale dá dosáhnout jenom vyvařením a žehlením při vysokých teplotách.
• Může prádlo desinfikovat desinfekční prostředek přidaný k pracímu prostředku? Může, ale domácnost není operační sál, a tedy desinfekce v ní je při běžných podmínkách zbytečná.
• Doporučuje se prát na 20 °C i bílé prádlo? Nehrozí zašednutí? Pokud používáte prací prostředek na bílé a stálobarevné prádlo a správně dávkujete, zašednutí nehrozí, ale je třeba dbát na správné třídění.
• Nejsou prací prostředky na 20 °C agresivnější k pokožce a oblečení? Pro lidi s citlivou pokožku, stejně jako na dětské prádlo, si kupte prostředky s označením Sensitive – citlivé.
• Je možné prací prostředky na studené praní používat i při vyšších teplotách? Ano, ale s ohledem na prací výkon je to zbytečné.