Umíte mýt nádobí? Hahaha, to je ale otázka. Ale víte to jistě?

Domácnost 22. června 2018

Mytí nádobí se v životě vyhnul snad jenom nejlínější a nejrozmazlenější maminčin mazánek. Ale i věci, které děláme denně celý život, můžeme dělat špatně. Co takhle pár rad pro úsporu a úspěch?

Rukama myjete buď v dřezu, nebo pod tekoucí vodou a v tom druhém případě je vám asi jasné, že se spotřeba vody dost zvyšuje. Víte, jak ušetřit? Do misky nalijte vodu a v ní rozmíchejte mycí prostředek. Doporučené dávkování prostředku je jedno vstříknutí (2 ml), aby se vytvořila pěna, jakmile zmizí, je potřeba opět nadávkovat. Houbičkou nebo kartáčkem tento roztok aplikujte na nádobí a umyjte ho. Nádobí opláchněte pod tekoucí vodou, pak nechejte okapat nebo osušte.

Na připáleniny napusťte do hrnce trochu vody, aby pokrývala dno, přidejte prostředek na mytí nádobí nebo jedlou sodu a lehce vodu ohřejte. Zaschlé skvrny od kávy a čaje dostanete dolů jemným abrazivním prostředkem nebo sodou. Barevné mapy na nerezu zmizí takhle: Litr vody smíchejte s jedlou sodou nebo citrónovou šťávou (2 až 3 polévkové lžíce) a roztok zahřejte, následně nádobí do roztoku namočte, nechte chvíli působit, umyjte houbičkou, opláchněte.

Jak se musí na myčku

Tušíte, kdy byla vynalezena myčka? První zprávy o mechanickém mytí nádobí pocházejí z roku 1850. Joel Houghton si patentoval myčku, která byla poháněna ručně za pomoci kliky. První motorem poháněná myčka vznikla v Illinois roku 1886. Měla horizontálně uložené kolo, na které se pomocí drátěného držáku připevňovalo nádobí. Kolo rozstřikovalo vodu se saponátem a ta myla nádobí.

V roce 1924 William Howard Livens vymyslel malou myčku, která byla vhodná pro domácí použití. Ta už byla daleko více podobná současným a měla mnoho funkcí, včetně předních dveří pro nakládání, drátěného stojanu pro držení nádobí a rotačního stříkacího ramena. Mytí v myčce vypadá ještě jednodušeji než to ruční, prostě se tam nádobí naskládá a je to. Ale tak jednoduché to není.

Tady jsou základní pravidla:

  1. Před prvním použitím myčky byste měli zkontrolovat, jaké nádobí v ní lze mýt a jaké nikoli. To mějte na paměti také při výběru veškerého nádobí, které budete pořizovat v budoucnu.
  2. Před uložením nádobí do myčky nejprve odstraňte zbytky jídla. Předmývání však není nutné a vzhledem k životnímu prostředí ani rozumné. Je ale zcela nezbytné, aby měl každý kus nádobí v myčce svoje místo. Stříkací ramena se musí volně otáčet a nesmí narážet na žádnou překážku.
  3. Velké nádobí by mělo být umístěno ve spodním koši myčky, malé nebo křehké kusy v horním koši. Příbory vkládejte do koše bez třídění, rukojetí dolů. Roztřiďte je v případě, že má vaše myčka pro ně určený zásobník.
  4. Používejte úsporné mycí cykly, kdykoli je to možné.
  5. Zapínejte pouze naplněnou myčku. Myčka využívá stejné množství vody, ať už je poloprázdná, nebo zcela plná.
  6. Nepředmývejte nádobí, než ho dáte do myčky. Moderní myčky v kombinaci se značkovými produkty, jako např. Somat, dokážou perfektně umýt dokonce i silně znečištěné nádobí. Odstraňte pouze větší zbytky jídla, vyprázdněte sklenky a hrnky a myčka se o ostatní již postará sama.
  7. Používejte sušení vzduchem, pokud ho vaše myčka nabízí. Máte-li starší myčku bez této funkce, můžete ji po poslední oplachové fázi vypnout, otevřít dvířka a nechat nádobí oschnout přirozeným působením vzduchu.

Čím to umyjete?

A teď ještě otázka: čím budete v myčce mýt? Je potřeba prostředek, který umí odstranit a rozpustit nečistoty, zabránit usazování vodního kamene, odstranit skvrny od jídla a ochránit nádobí. V tomto okamžiku máte několik možností volby – multifunkční čistič, standardní čistič a aditiva.

Mezi multifunkční čističe se většinou řadí prémiové produkty, které poskytují více funkcí, především funkci soli a oplachovače. Ty nejlepší značky ale nabízejí i další funkce, jako lesk nerezového nádobí, ochrana skla a dekoru, ochrana před vodním kamenem. Standardní čističe jsou běžné tablety, gely a prášek. Mezi standardní čističe řadíme produkty označené jako classic – tablety, gely a prášek. Do skupiny aditiv spadá sůl, oplachovač/leštidlo, čistič myčky a deodorant. Proč tolik věcí? Protože základní standardní čističe potřebují ještě právě aditiva dodat. A pozor, pokud máte velmi tvrdou vodu (nad 21°dH), měli byste přidat sůl a oplachovač také k multifunkčním produktům. O tvrdosti vody vás bezplatně informuje vodárna v místě bydliště.

  • Co dělat, když po umytí v myčce jsou na nádobí zbytky jídla? Příčin může být celá řada, chybné dávkování čisticího prostředku, špatně zvolený mycí program, vysoká tvrdost vody a velmi často i technický stav myčky. Obecně se doporučuje odstraňovat zbytky jídla dříve, než nádobí vložíte do myčky, tím se vyhnete nedokonalému výsledku. Také dávejte pozor na správný způsob ukládání nádobí do myčky. Stříkací ramena musí mít volný pohyb a trysky nesmí být ucpány.

  • Proč jde z myčky zápach? Prvním ze tří možných důvodů může být nesprávné zapojení myčky. Odpadní hadice musí být zapojena k sifonu zabraňujícímu šíření zápachu, hadice nesmí být zlomená. Druhým důvodem může být špatný výběr mycího cyklu s ohledem na míru znečištění nádobí, proto se ve filtru myčky usadily zbytky. Spotřebič vyčistěte třeba Somatem čističem myčky a zvolte nejvýkonnější cyklus. Pozor - bez nádobí v myčce! Třetím důvodem mohou být dlouhé přestávky mezi mycími cykly. V tomto případě použijte deodorant myčky.

  • Které předměty do myčky nepatří? Olovnatý křišťál bude nenávratně zničen, hliníkové předměty ztratí barvu. Výrobci pánví doporučují mytí v ruce kvůli nešetrným účinkům chemických přípravků na jejich povrch. Vzácné předměty, např. starožitné nádobí byste měli mýt ručně, jelikož se může zakalit či poškodit a čisticí přípravky postupně vybělí glazuru a potisk. Mincovní stříbro a cín vlivem horka zoxidují a ztratí barvu. Litina v myčce pravděpodobně zreziví. Ostří nožů se může otupit. Předměty znečištěné voskem, popelem z cigaret nebo čímkoliv, co by mohlo znečistit zbytek nádobí v myčce (jedy, minerální oleje), byste do myčky vkládat neměli. Lepené předměty, jako např. střenky příborů nebo dřevěná prkénka, se mohou v myčce rozlepit nebo změknout zvlášť při použití programů s teplotou až 75 °C. Takto vysoké teploty mohou poškodit i plastové předměty, které jsou označeny jako nevhodné pro mytí v myčce. Některé se také mohou zdeformovat nebo roztavit, pokud jsou uloženy do spodního koše příliš blízko nezakrytému topnému tělesu. Proto se u plastových předmětů, označených jako vhodné pro mytí v myčce, doporučuje ukládání pouze do horního koše (novější myčky mají topné těleso kryté a v bezpečné vzdálenosti od spodního koše).