Myslet na penzi a starat se sami o to, abychom se v ní skutečně nemuseli živit jen šťávou a pylem z květů (jakkoli to zní romanticky), je životně důležité.
Protože pomoc od státu, pokud se nestane nějaký zázrak, bude v příštích desetiletích skutečně stále víc spíše symbolická, k přežití ale stačit nebude. Je tedy navýsost rozumné, abychom se o sebe co nejvíc postarali sami. Cest je několik, o tom, po které se vydat, rozhodují naše možnosti, ale například i věk.
Protože to, co se vyplatí pětadvacetiletým, už je leckdy zbytečné pro pětačtyřicátníky. Nepřemýšlet nad tím, jak a z čeho se v důchodu uživí, mohou jen ti, kteří mají jistotu, že se o ně někdo postará, nebo už jsou dostatečně zajištěni. Ovšem přiznejme si - takových zas moc není.
Po státní důchodové reformě máte pro zajištění nějakých prostředků do důchodového věku už tolikrát zmiňované tři pilíře. Ten první je jasně daný - každý měsíc jde z vašeho platu či podle zisku v podnikání částka na zdravotní a sociální zabezpečení. Mnohem zábavnější situace je u pilíře druhého, u něhož se i samotní politici pořád nemohou shodnout, jestli je požehnáním, či zhoubou.
Pilíře a fondy
Kdo se pro něj rozhodne, nebude odvádět běžných 28 procent ze mzdy, ale o tři procenta méně. Ta musí v rámci druhého pilíře dát do zvoleného penzijního fondu a přidat k tomu ještě další dvě procenta ze svého platu. Fond mu pak bude vyplácet penzi.
Droždí neboli kvasnice
Váš měsíční příspěvek/Státní měsíční příspěvek
100/0 Kč
200/0 Kč
300/90 Kč
400/110 Kč
500/130 Kč
600/150 Kč
700/170 Kč
800/190 Kč
900/210 Kč
1000 a výš/230 Kč
Lidé starší 35 let budou moci do 2. pilíře vstoupit nejpozději do letošního 1. července, mladší nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou 35 let. Ovšem pozor - jde o nevratné rozhodnutí, nelze už vystoupit. Třetí pilíř je doplňkové penzijní spoření, které už léta funguje. Jen se změnily podmínky. Hlavní změnou je výše státního příspěvku a hranice pro jeho obdržení.
Nejvíce diskutovaný je druhý pilíř. A rovnou si řekněme, že není pro každého. Obecně se dá říct, že čím je člověk mladší a bere víc peněz, tím je pro něj vhodnější. Jestli máte do důchodu méně než 25 let nebo máte menší než průměrný příjem, druhý pilíř obejděte.
Zaměřte se víc na pilíř třetí, díky státnímu příspěvku a při rozumných výnosech vámi zvoleného fondu se vyplatí, i když do něj půjdete třeba v padesáti. Při volbě fondu dobře rozmýšlejte. Čím je konzervativnější, tím větší máte jistotu, že o své peníze nepřijdete, ovšem výnosy jsou minimální. Může se vám tedy stát, že při odchodu do penze budete na nule, tedy budete mít pouze to, co jste vložili. Jenže ve skutečnosti znehodnocené o inflaci.
Dynamičtější fond má větší výnosy, ale i větší rizika. Každopádně pokud se v této problematice příliš nevyznáte, oslovte finančního poradce. Protože bez něj budete nastudovávat všechny informace a možnosti třeba až do té penze.
Lepší cokoliv než nic
Ani pilíře nejsou žádným spasením, máte-li tedy možnost, investujte i jinde. Třeba průběžným nakupováním investičního zlata. Nečekejte, že na něm budete vydělávat miliony, ale je téměř jisté, že vám vždy minimálně vyrovná inflaci, tedy že jeho cena nijak rapidně nikdy neklesne.
Další možností jsou nemovitosti, kterým současná doba nahrává - jejich cena se drží na nízkých hodnotách. Naopak nemá moc význam držet si peníze doma pod matrací nebo zakopané na zahradě. Každým rokem se vám znehodnotí o inflaci.
Ať zvolíte kteroukoli z možností, pokud vysloveně nezachybujete, bude to vždy lepší, než kdybyste nedělali nic. A to bez ohledu na to, že vám nikdo neřekne, jaká tady bude situace za pět, deset či třicet let.