Naučte se zacházet s citovými vyděrači

Láska a vztahy 8. ledna 2018

„Jak můžeš být tak sobecká!“ „Nemáš mě ráda tak jako já tebe!“ „Tolik jsme pro tebe udělali a ty…“ Slýcháte podobné věty často? Braňte se!

S takovými větami šermují rodiče, manželé či přítelkyně s jediným cílem: ukázat nám, jak moc jsme (podle nich) vinné, jaké jsou (podle nich) naše povinnosti a jak bychom měly (podle nich) žít. Prostě dostat nás pod kontrolu, ovládat...

Citové vydírání je nejvyšší stupeň manipulace. Jak s ním nakládat?

Vyděrač nedělá kompromisy

Olga pracuje jako manažerka. Její muž Jakub práci před půl rokem ztratil. Sedí doma a hledá nové zaměstnání na internetu. Olga ho chápe, povzbuzuje jeho úsilí, sama sleduje novinové inzeráty. Toleruje i Jakubovu deprivaci.

Vydělává přece dost peněz, a rodina zatím nemá důvod se stresovat, snad jen více šetří. Proto ji překvapilo, když Jakub přišel s požadavkem na nový počítač. „Ten můj je už zastaralý, víš!“ Nebyl. Jakub jen zatoužil po lepším modelu.

Olga se pokoušela manželovi vysvětlit, že v jejich situaci představuje nový počítač zbytečně drahou investici. Marně. Jakub na ni začal křičet, že kdyby on pracoval a ona byla doma, určitě by jí počítač koupil.

„Proč říkáš, že mě miluješ, když mi nechceš pořídit ani hloupej počítač? Myslíš si, že můžeš rozhodovat o našich penězích? A vůbec o všem, viď. Ano, ale beze mě!“ Jakub bouchl dveřmi a odešel ke kamarádovi. Domů se nevrátil, dokud mu Olga nezavolala, neomluvila se, neuprosila ho a neslíbila mu novou hračku.

Měla Jakuba ráda, jejich vztah byl jinak pohodový. Přemýšlela o jeho slovech dlouho. Co když má Jakub ve všem pravdu? Co když ona není rozumná, ale jen počtářská a pragmatická? Ale proč hned taková scéna? Proč si spolu nemůžou sednout a problém v klidu vyřešit jako dospělí lidé?

Donutím tě všemi prostředky!

TERAPIE TMOU POZITIVNĚ PŮSOBÍ:

  • Trpitel Aby vás slovně i beze slov obvinil, protože za jeho utrpení podle něj můžete vždy vy. Záleží jen na vás, zda mu dokážete zajistit spokojenost a štěstí.

  • Slibotechna Slibuje odměny pouze tehdy, pokud projdete mnoha jím připravenými zkouškami. Jinak ztrácíte na ceně.

  • Agresivní „bůh hněvu“ Trestající za jiný názor, odpor, vzdor.

  • Masochista Trestá sám sebe a doufá, že budete trpět s ním. Když nesplníte jeho žádost, může se i zabít.

Protože vyděrač skutečně připomíná ublížené, umanuté dítě, které křičí: Chci to! Nebo generála, jemuž se nikdy neodmlouvá. Většinou zná vaše citlivé místo, a právě na něj s chutí zaútočí. Často bývá plný utajené zloby, nejistoty, strachu, že bude opuštěn. Ještě častěji si přes citové vydírání řeší nějaký problém z dětství – osamělost, citová amputace.

Vyděrač vám sugeruje svoje pravdy jako jediné možné. Například: Když já pro tebe dělám všechno, ty musíš také. Nebo: Když já tě miluji takhle, ty musíš stejně. Když já chci jet k moři a ty ne, jsi špatný, hloupý, nesmyslný, nechápavý.

Vaše názory jsou podle něj vždy mylné. Pokouší se z vás udělat nesvéprávnou bytost, shodit vaši sebedůvěru na nulu. Cítíte se v pasti, protože toho druhého máte rádi a nechcete mu ublížit. Právě s tím on počítá.

Tip redakce

Rodič jako vyděrač

Předhazujete pravidelně svému potomkovi, jak je nevděčný a kolik vám toho dluží? Potom v něm nevidíte dospělého, samostatného jedince, ale malé dítě, o které nechcete přijít.

Scénář citového vydírání:

1. Přednesení požadavku.

V pořádku, všichni přicházíme dnes a denně s tisíci přáními. Současně počítáme s tím, že se nemusí realizovat, nebo že někomu nebudou po chuti. Snažíme se vzájemně naše tužby vyladit. Nebo pochopíme, že v tomto bodě se nepohneme a dále netlačíme na pilu.

Helena je rozvedená. S Honzou se seznámila před půl rokem v čekárně u lékaře. Jejich vztah je jako sen, chodí spolu na procházky, do divadla, na večeře. Jsou si vzácní, protože Helena hodně pracuje a každý bydlí sám. Honza však u Heleny často přespí. Jeho požadavek: Nastěhuju se k tobě a budeme bydlet spolu.

2. Odpor.

Helena je zamilovaná dorůžova, přesto chce bydlet sama. Jedno manželství už prožila, zná klady a zápory společného bytu. Nehraje před Honzou divadlo, nevymlouvá se, otevřeně řekne NE.

3. Nátlak.

Když Honza narazil na Helenin odpor, protože nezareagovala podle jeho představ (velmi důležité!), nesnažil se ji pochopit. Okamžitě začal Heleně vyčítat sobectví a kritizovat ji. „Když se dva lidé skutečně milují, měli by spolu žít,“ přesvědčuje Honza Helenu podle něho jediným možným správným názorem.

4. Pohrůžky.

Jestliže Helena nemíní ustoupit, Honza přitvrdí. Vyhrožuje rozchodem. Chce, aby Helena za svůj prohřešek trpěla, a musí ji potrestat. „Asi se k sobě nehodíme, když máme na tak důležitou věc tak odlišný názor,“ kontruje Honza.

5. Ústupek.

Helena je zoufalá. Co se to děje? Až dosud bylo všechno v pořádku. Nechce Honzu ztratit, možná se opravdu mýlí. Stále si však není jistá, že by toužila s někým sdílet společnou domácnost. Nakonec kapituluje. Proč? Aby byl klid a všechno bylo jako dřív.

6. Opakování.

Honza dosáhl svého, jeho vítězství vztah uklidnilo. Ale jen na čas. Honza už zná k Heleně klíč: vyvíjet nátlak je spolehlivá metoda. Helena ho miluje a ustoupí. Jak se cítí Helena? Moc dobře ne, citlivá osoba nemůže být spokojená, pokud podlehne nátlaku. Je ráda, že všechno dobře dopadlo.

Zdá se, že vztah Honzy a Heleny je opět vyrovnaný. Ale jen na povrchu...

Jak se citovému vydírání bránit?

Asi tušíte: Neustupovat vyděračovým výhrůžkám a stát si na svém názoru. Změnit vzorec svého chování, tedy:

  • Nezabývejte se vyděračovou kritikou. Je nesmyslná. Proč byste měla být větším sobcem než on, chcete-li dva večery v týdnu chodit na kurz jógy?

  • Opakujte si: Vydržím to! Vydržím sugesci viny. Vydržím jeho pláč, zlobu, pocit, že mu ubližuju, strach a úzkost. Vydržím negativní pocity a pokusím se s nimi skoncovat třeba slovy: „Moje nepříjemné pocity, mám vás dost a vím o vás. Vím, jak mě ovládáte, ale jste bezvýznamné a nemáte nade mnou žádnou moc!“

  • Uvědomte si, že jako dospělý člověk máte více možností. Nemusíte stále ustupovat. Nemusíte se rozhodovat okamžitě. Nemusíte se nechat do ničeho tlačit.

  • Nejste zodpovědná za spokojenost svých blízkých. Nebojte se odmítnutí. Každý člověk vám prostě nemusí dělat radost.

  • Na výhrůžky reagujte klidně, nezaujatě. Třeba: „Je mi líto, že se zlobíš. Nemůžeme si o tom promluvit v klidnější chvíli?“ Nebo: „Rozumím tvému názoru, máš na něj právo. Když mě však budeš stále jen urážet, nikam se nedostaneme.“

  • Žádné sebeobhajování a vysvětlování! Nenechte se vtáhnout do citově vyhroceného konfliktu.

  • Dělejte jen vědomé ústupky. Ustupujte jen tehdy, nebude-li mít pro vás požadavek negativní důsledky. Pokud můžete souhlasit jen s částí návrhu, měl by partner přistoupit na některé vaše představy.