První skutečný kluk
Lenka, která už skoro patnáct let žije v krásném harmonickém vztahu, pořád vzdychá po své první lásce: „Celé roky na něj vzpomínám. Myslela jsem si, že s Jardou tyhle vzpomínky přestanou. Miluju ho, je mi s ním fajn, ale každou chvíli si říkám, jak by to asi vypadalo, kdybych se ráno probudila vedle Míši.“
Co o Daniele možná nevíte:
Určitě i vy jste někdy zažila pocitovou obdobu fotografické momentky – tzv. zábleskovou vzpomínku.
Okamžik z minulosti, který nám naše paměť mnohdy po dlouhých letech naservíruje se vším všudy.
Slyšíme zvuky, cítíme vůně, „obraz“ je zaostřen do všech podrobností a pocity máme úplně stejné jako tenkrát – třeba v okamžiku prvního polibku.
Důležité pro zaznamenání zábleskové vzpomínky je velmi silný emotivní náboj okamžiku.
Máte to stejně? Klid. Tohle je normální. Svou první lásku si idealizují skoro tři čtvrtiny z nás. A víc než polovina si pak podle ní dál vybírá životní partnery. Může za to naše paměť. Ta každou chvíli vykreslí obrázek rozkvetlé louky a přidá zvuk zurčícího potůčku a vůni růže, kterou tenkrát Míša Lence přinesl. Ale už ji nepustí ke vzpomínce na to, jak se s ní hádal, ani jak ji opustil kvůli fifleně z vedlejšího paneláku.
Co s tím? Dobrá je léčba šokem. Asi zjistíte, že pan úžasný chodí obden na pivo, přibral dvacet kilo a plešatí stejně jako váš Venda. Lenku kamarádky vyléčily rychle. Zařídily jí rande po patnácti letech. Vrátila se vyléčená. Dvakrát rozvedený, bez iluzí, zato s třemi alimenty. Z Romea se navíc stal Strýček Skrblík. Nechal si zaplatit i dvojku. Prý zlatý Jarda.
- Řekněte tomu svému, že byste si ráda zopakovala vaše první rande. Patrně zjistíte, že na něj vzpomíná stejně rád jako vy.
První skutečný polibek
Bioložka Sheril Kirshenbaum z univerzity v Austinu v USA provedla výzkum o líbání. Ženám a mužům ukazovala fotografie líbajících se párů a ptala se na vzpomínky, které to v nich vyvolává. Současně měřila magnetický proud v mozku „zkušebních králíků“. Na výsledek se klidně mohla zeptat nás. Určitě bychom jí potvrdily, že na první polibky s láskou vzpomínáme po celý život. Na rozdíl od prvního sexu.
„První láska je los, který sice nevyhrává, ale celý život si pamatujeme jeho číslo.“ (Emil Zola)
A zase za to může naše paměť, která dává přednost milejším vzpomínkám. A co bychom si vyprávěly, v posteli poprvé to nebývá nic moc. Zato se nám ještě teď roztočí hlava, když si vzpomeneme, jak nás pevně sevřel do náručí a pod rozkvetlou třešní (byla tam, nebo to zase jen paměť hraje?) nás poprvé vášnivě políbil...
V okamžiku zamilovanosti se stáváme narkomany. Při každém doteku, o polibcích nemluvě, se rozbuší srdce, máme návaly horka, jdeme do kolen. Mozek dostává zásah v podobě směsi na bázi amfetaminů. Látky, která je základem hned několika známých drog.
A pak nás mozek v takové chvíli nutí, abychom se (muži i ženy) zachovali jako zodpovědní příslušníci svého rodu, a tudíž se rozmnožovali. Paměť si označí emoci jako kladnou a pravidelně nám ji servíruje zpět. Jako vzpomínku na vášnivý polibek a noc, která stála za zopakování.
- Prozraďte tomu svému, že ženy se zamilovávají rychleji a jsou vstřícnější, pokud je muž líbá něžnými, krátkými, ale o to častějšími polibky.
Pokud taky nemůžete zapomenout na svého bývalého, přečtěte si o tom ještě víc v nové Vlastě s Martou Kubišovou na obálce.