Vrtění kolem vibrátoru

Láska a vztahy 1. října 2017

Komedie Vrtěti ženou rozvířila debaty okolo vzniku celosvětově nejpopulárnější erotické pomůcky – vibrátoru. Jak dalekou cestu ušel do našich šuplíků?

Britsko-francouzský snímek vtipným stylem popisuje život dvou lékařů z viktoriánské doby, kteří mají za úkol léčit hysterické ženy. Jelikož je tento „ruční“ úkol fyzicky vyčerpává, vynaleznou nástroj s motorkem – jakési otáčivé oprašovadlo s peříčky. A tím ženy léčí nejen ve své ordinaci, ale rozesílají ho pod různými názvy coby „pomocníka v domácnosti“ na adresy „hysterických“ žen.

Ať už je jádro filmového příběhu pravdivé, či nikoli, skutečně dlouho předtím, než se začaly vibrátory (česky se jim také říká robertky) běžně prodávat v sexshopech, objednávaly se na dobírku z amerického zásilkového obchodu Sears. Reklama v katalogu z roku 1918 toto „zboží“ charakterizuje jako „pomůcku, kterou ocení každá žena“.

Dědí se orgasmus?

Funkce orgasmu u žen (kromě té vedlejší, příjemné stránky) zůstává dodnes v mnohém nezodpovězenou otázkou. Proč tuto rozkoš jedna z deseti žen nikdy nepozná? Studie 10 000 dvojčat a sourozenců z časopisu Animal Behaviour svědčí o tom, že schopnost dosáhnout orgasmus se dědí ze ženy na ženu.

Ale rok stará studie zveřejněná v jiném odborném časopise The Journal of Sexual Medicine došla k opačnému závěru, totiž že ženský orgasmus se nevztahuje k devatenácti ostatním evolučně dědičným rysům. A teď, babo, raď...

U mužů je praktický smysl orgasmu jasný – šířit spermie. Ale u žen zůstává jeho účel pořád tak trochu záhadou.

Jedno je ale na beton: sexuální nespokojenost nevěstí pro vztah nic dobrého. Psycholožka Susan Heitler to potvrzuje: „Pokud se vám této tělesné spokojenosti nedostává, stává se z toho opravdový zdroj stresu a kontroverzí.“

Stručná historie hysterie

Bez nároku na vyčerpávající informace si letmo připomeňme, jak se snažili naši předkové „léčit“ to, co se dlouho zahrnovalo pod pojem ženská hysterie (s nejrůznějšími projevy od plačtivosti, vzteklosti, neklidu, apatie až po projevy šílenství) a o čem se tušilo, že to má spojitost s ženskými pohlavními orgány.

Nesmějte se, naši předkové opravdu netušili, že hlavní příčinou takzvané „hysterie“ je sexuální neuspokojení!

4. století př. n. l.: Už u starých Řeků se v Hippokratovské sbírce objevuje výraz „putující děloha“ (doslova hysterie), která při svém bloudění tělem tlačí na orgány a může způsobit podivné příznaky od amnézie přes náměsíčnost až k šílenství. Právě otci medicíny Hippokratovi tak „vděčíme“ za to, že ženské pohlavní orgány budou spojovány s nevysvětlitelným chováním dalších 4000 let.

2. století n. l.: Řecký lékař Galén dochází k závěru, že příčinou hysterie je sexuální deprivace. Jako účinnou léčbu radí manželství. Galén také jako první navrhuje nápravu prostřednictvím „manipulace“ čili erotické stimulace. Dokonce popisuje úspěch u ženy, kterou tímto způsobem ošetřoval a která „od té doby byla zbavena všech špatných pocitů, kterými předtím trpěla“.

2. století n. l.: Římský filosof Celsus na to jde jinak - doporučuje jako léčbu ženské hysterie pouštění žilou.

10. století: Perský lékař a autor lékařských textů Avicenna radí na léčbu hysterie „tření“, které umožní ženě sužované hysterií „nalezení klidu“.

13. století: Španělský alchymista Arnaldus de Villa Nova doporučuje ženám s těžkými projevy hysterie používat vaginální čípky, které upraví „rovnováhu nálad“.

16. století: Francouzský lékař Phare píše o nové léčbě hysterie - ženy posílá jezdit na koni do lesa.

1653: Proslulý holandský lékař Pieter van Foreest léčí mimo jiné hysterie masáží pánevního dna až do „vyvrcholení“. Tuto metodu doporučuje především „vdovám, které žijí cudný život a nábožensky založeným ženám“.

17. století: Průkopnický anglický lékař William Harvey se domnívá, že ženské pohlavní orgány jsou příčinou „hrozných extravagancí stavu mysli, divokého a iracionálního vzrušení, melancholie, útrap a nepřijatelných stavů“.

18. století: Ke slovu při terapii celé škály ženských poruch přichází „vodoléčba“. Ta často zahrnuje kúru pomocí dobře mířených trysek.

18. a 19. století: Termín „hysterický záchvat“ se stává populární v lékařských kruzích a používá se k popisu široké škály jevů, od epilepsie, deprese až po vzpurnost, manželskou nespokojenost a sexuální nevěru.

1850: Přední francouzský lékař Pierre Briquet oznamuje výsledky svého studia ženské hysterie: je způsobena sexuální frustrací a lékařský zákrok spočívá v „dráždění klitorisu“.

1859: Studie mezi britskými lékaři zjišťuje, že až 40 % ženské populace byla v této době diagnostikována hysterie.

1866: Anglický lékař Isaac Baker Brown nabízí alternativu k masáži při léčbě ženské hysterie - odstranění klitorisu. Tento lékař je ale posléze vyloučen z Londýnské porodnické společnosti právě pro velký počet takovýchto operací.

1869: Americký vynálezce George Taylor přijde s masážním strojkem poháněným na páru, známým pod pojmem „manipulátor“. Doktoři léčící hysterii ho rychle přijmou, ale Taylor nabádá při jeho použití k opatrnosti, aby se u pacientek zabránilo vzniku „návykovosti“.

1883: Na první elektrický vibrátor získává patent Joseph Mortimer Granville (právě jeho příběh zachycuje film Vrtěti ženou). Granville propagoval svůj strojek, známý jako „Granvillovo kladivo“, k úlevě od bolestí svalů. Tato pomůcka ale brzy dostala nálepku jediného spolehlivého prostředeku k léčbě v té době velmi rozšířené a notoricky matoucí ženské choroby - hysterie. Metoda: Masáž ženských orgánů „až do bodu záchvatu“.

1895: Sigmund Freud a jeho kolega Joseph Breuer píší své přelomové knihy o hysterii. Jejich závěry obnášejí něco nového – říkají, že jde spíše o duševní než o fyzickou poruchu, která vyplývá z traumatických sexuálních zážitků v raném dětství. Tyto názory otevírají moderní éru psychoanalýzy.

1899: V populárním měsíčníku 19. století McClure se objevují inzeráty na Vibratile, jednoduchý vibrátor za 5 dolarů vyrobený z drátu.

Počátek 20. st.: V řadě ženských časopisů se objevují inzeráty na rozmanité „přenosné relaxační nástroje“.

1918: Katalog Sears Roebuck nabízí vibrační strojky jako „velmi užitečné a vhodné pro domácí použití“.

1952: Americký Psychiatrický institut konečně uznává, že hysterie není nemoc.

70. léta 20. století: Feministky veřejně oslavují vibrátor jako nástroj k sexuálnímu osvobození ženy.

21. století: Řekli byste, že vibrátor, alespoň co se týče západního světa, má svoji strastiplnou cestu za sebou? Ne tak úplně. Sice se odhaduje, že třeba v USA má svůj vibrátor každá čtvrtá žena, na druhou stranu třeba v Texasu nebo Georgii tak páchají zločin – držení této erotické pomůcky je v těchto amerických státech dodnes nelegální.