„Můj muž není ideální. Líbilo by se mi, kdyby víc vydělával, víc mi pomáhal v domácnosti, víc se soustředil na to, co mu povídám a podobně. Ale nic z toho mi nepřipadá jako zásadní problém,“ začíná vysvětlovat Iva (42).
„Mám ale výbornou kamarádku, která mi často říká, že bych si zasloužila někoho lepšího. Vlastně si s ní už ani nemůžu o Honzovi povídat, protože jakoukoli chybičku zveličí a považuje za důkaz toho, že on je špatný.“
Znáte to, ženy si chtějí kamarádkám postěžovat, že přišel manžel pozdě domů, nebo jakou zase pronesl či udělal pitomost: Ve skutečnosti si to ale říkáme proto, abychom se ujistily, že ostatní jsou stejní. Jenže Ivina kamarádka Zita se všeho hned chytí.
„Když jsem třeba vyprávěla, jak mě Honza naštval, že přišel třikrát po sobě z práce o dvě hodiny později a ani nezavolal, hned se začala tvářit vážně a pronesla, že má pocit, že v tom bude ženská. To jsem od ní nečekala, ranilo mě to,“ svěřuje se Iva.
Chce mi ho přebrat?
„Správná kamarádka přece řekne, že to je normální, že chlapi to takhle dělají, že už jiní nebudou, a přidá historku o tom, co udělal ten její. Jenže to bude asi právě ten problém - Zita nikoho nemá, takže nemá o kom vyprávět.
Už mě dokonce napadlo, jestli se tak nechová proto, že mi chce Honzu přebrat, ale to asi ne. Spíš ji jenom štve, že nejsem sama jako ona. Mám z toho špatný pocit, protože jsem ji vždycky měla ráda,“ líčí Iva pocity, které v ní Zita vyvolává.
„Skoro pokaždé, když se vidíme a zabrousíme na Honzu, mi naznačuje, že bych se měla rozvést. Ale já k tomu nemám zásadní důvod.“
„Honza nepije, nebije mě, a pokud vím, nemá ani žádné milenky. Že není dokonalý? To vím sama nejlíp. Ale nedělám si iluze, že by jiní muži byli nějak výrazně lepší.“
Zitiny narážky Ivě pořádně ztrpčily pár měsíců, kdy přemýšlela o tom, že si možná zastírá Honzovy chyby a vůbec si ho maluje na růžovo. Potom jí došlo, že to bude spíš problém Zity.
Nechce ji jako kamarádku ztratit, ale ani se jí nelíbí, že pořád očerňuje jejího muže, a zasévá tak do Ivy pochybnosti o jejím fungujícím vztahu.
Našeptávače zastavte včas!
Lidé, kteří nejsou osamělí dobrovolně, často závidí ostatním jejich úspěšné vztahy. I když si to možná ani neuvědomují. Přestože proklamují, že mají rádi svůj klid a o nikoho nestojí, opak bývá pravdou.
Nejčastěji nastává problém ve chvíli, kdy si začnou hledat vážné známosti kamarádky kolem pětadvacítky. Najednou nemají čas na společné akce, protože dávají přednost budování „hnízda“.
Není ale výjimkou, že žárlivost na šťastný vztah nastoupí později, klidně i v seniorském věku. Osoba, která žárlí, svoje emoce často ukrývá do masky péče o váš blahobyt, protože „to přece s vámi myslí dobře“.
Pokud si všechno promyslíte a zjistíte, že jedovaté řeči opravdu nemají opodstatnění, musíte se proti nim jasně vymezit. I když je to kamarádka, je třeba jí u kávy přátelsky, ale srozumitelně říct, že si nepřejete o svém muži a manželství poslouchat špatné věci. Jinak že byste se bohužel musely přestat stýkat.