Musím tam prostě jít a lovit. Hrabat se ve vlněných svetřících, vyzkoušet spoustu botiček, trápit se a radovat v kabince. Myslím na to každý den.
Shopování je moje nutkavá představa, obsese, naděje, která mě vytáhne ze stereotypu práce a rodinny.
Říkám si: „Dnes jistě seženu takový kousek oblečení, který mi bude slušet úplně jinak, originálněji než předchozí sukně, kalhoty, trička, košile, saka. Nový obleček přinese nové pocity a všechno v mém životě změní.“
Chci to!
Nejsem workoholik, nejsem čokoholik, jsem shopoholik. Jsem závislá na nikdy nekončícím nakupování. Jsem v kruhu, v pasti, ale je mi to jedno. Chci nakupovat, toužím po tom víc než po milování.
Představte si, že některé balíčky už ani neotevírám. Uklidňuje mě ten balíčkový proces, konečně mám čistou hlavu, na nic nemyslím, nic neřeším, jen beru a beru a beru a prožívám slast.
Jak dlouho vydrží? Do zaplacení, déle ne. Potom se dostaví prázdnota, radost někam zmizí. Stojím se svou krásnou či ošklivou věcí a cítím se hůř než předtím. Přichází kocovina.
Tak jo, musím si přiznat, proč to dělám...
Baví mě to a vzrušuje. Stejně jako muže hon na bezbrannou kořist - je to adrenalin, každý nákup představuje další skalp.
Zabíjím čas, protože nevím, čím si ho zpestřit. A tak brouzdám: buď po internetu, nebo voňavými obchodními centry.
Jsem posedlá krásou, jsem estetoholik a perfekcionistka. Nesnáším nedokonalost, všechno kolem mě musí být krásné.
Mám nějaký problém, který nechci řešit, jemuž se podvědomě vyhýbám, proto běhám po obchodech.
Jsem neurotik. Sice nekouřím, ale vyťukávat kód bankovní karty připomíná odklepávání nikotinu. Myslím, že mě to uklidňuje stejně jako čokoláda či sledování seriálů.
Plné tašky mi dodávají pocit důležitosti. Jsem dobrá, mám na to! Bez všech těch (ne)potřebných věcí by mi asi nebylo dobře.
I na internetu se dají sehnat bezva kousky. Plné tašky - moje spokojenost.
Poznala jste se? Fajn. Teď jak z toho ven:
- Při nakupování se zeptejte sama sebe přímo a nekompromisně: „Opravdu to musím mít?“ V devadesáti procentech případů odpovíte: „Ne.“ Nemáte-li sílu odolat, rezervujte si zboží a doma v klidu promyslete, zda se pro něj vrátíte. Při nakupování a podepisování právních dokumentů nikdy nespěchejte, to vám poradí každý právník. Jestliže na vás někdo s prodejem tlačí, jde pravděpodobně o nečistý či nevýhodný obchod.
- Uvědomte si, že váš volný čas je jako známka Modrý Mauritius, tedy velmi vzácný. Prošmejdit ho mezi pulty, ramínky a regály vychází jako ztráta. Otázka, jestli mít, nebo být, čeká na vaši odpověď.
- Pokud na vás jdou abstinenční příznaky a vy potřebujete jakoukoli hloupost, hledejte intenzivně jinou milou činnost. Současně se ptejte, proč musíte jít nakupovat. Skutečně daný produkt doma nemáte, nebo je starý a chystáte se ho již dlouho vyměnit? Nebo se jen nudíte a cítíte úzkost? Buďte k sobě tvrdá a nelítostná. Vyplatí se to, protože otevřený, kritický postoj nakonec přináší úlevu.
- Když k tomu dojde (sic!) a vy si něco koupíte, mějte radost. Už proto se snažte shopovat zřídka, ale účelně a při plném vědomí, přemýšlejte o poměru hodnoty a ceny. Stůjte za svým názorem, protože jen vy víte, proč jste danou věc koupila – ale musíte to opravdu vědět! Uděláte-li chybu, přiznejte si ji, odpusťte si a řekněte: „Pokusím se příště stejnou chybu neudělat.“
- Mějte se ráda i jiným způsobem než kupováním dárků. Zamyslete se, jak pomoci v krizích sama sobě i bez vyluxování peněženky. Ptejte se, co byste skutečně chtěla, kdyby všechny ty fantastické věci neexistovaly.