Z vlastní zkušenosti: V padesáti bez práce

Psychologie 17. března 2013

Sice jsem ještě do padesátky nedorostl, ale zas tak daleko k ní nemám.

A s personalisty, inzeráty a návštěvami v různých firmách mám opravdu své zkušenosti.

Vyplývá z nich jedna smutná věc – pokud letopočet vašeho narození začíná na trojčíslí 195, 196 nebo snad ještě i 194, pak se opravdu dostáváte do kolonky „nežádoucí“.

Pokud jste narozeni kdykoli po roce 1970, máte to ještě dobré. Tedy zatím...

Současní padesátníci a padesátnice mají ještě jednu smůlu – mladých je zatím stále dost a doba, kdy populace natolik zestárne, že i po padesátce budete „žádaným zbožím“, je stále ještě daleko.

V mnoha firmách také sázejí na to, že „mlaďoši“ je vyjdou levněji než lidé s mnohaletou praxí.

A nespočítají si, že sice na platu třeba skutečně ušetří, ovšem starší pracovníci pak firmě dokážou právě svými zkušenostmi zachránit mnohem víc. Jenže to už jsou holt peníze „z jiné kapitoly“...

Názor, že padesátníci jsou staříci a stařenky vhodní leda na vejminek, je pořád hluboko zakořeněný. Při hledání práce se vám proto opravdu osvědčí dvě věci – vyházejte z životopisu vše, co by mohlo přesněji určit váš věk, a zkuste se na co nejvíc míst dostat osobně.

Třeba s argumentem, že přinášíte své CV, protože i vy si chcete prohlédnout firmu, jestli si vás zaslouží. Prostě kašlete na věk, prodávejte zkušenosti a osobnost.

Černý

Jaká je vaše zkušenost s hledáním práce ve vyšším věku? Zažili jste něco podobného, nebo máte pocit, že při hledání práce nehraje věk žádnou roli? Váš názor nás zajímá v diskuzi pod článkem.