Proč nejsme (většinou) kámoši se sousedy?

Psychologie 31. března 2017

Oslavil jsem rok v novém bytě. Čas na malou bilanci. V našem paneláku je 33 bytů. Jen v jednom případě dokážu k vizitce na zvonku přidat i tvář. Zhruba 20 lidí bych u domovních dveří pustil dál, protože vím, že jsou to sousedi. Podle statistik jsem v tomto ohledu úplně průměrný Čech.

Běžný hollywoodský film začíná stěhováním. Ještě než se Bob a Mary stačí poprvé pohádat a děti vypustit mňoukajícího Toma po desetihodinovém transportu z přepravky, zazvoní kdosi u dveří.

To dorazila sousedka Jane s piknikovým košem plným pochutin, lahví vína a miskou plnou granulí pro kocoura.

Přišla se seznámit se svými sousedy, nabídnout jim pomoc a pozvat je na večerní grilování, které společně s ostatními lidmi v ulici pro nováčky připravila.

Můj dům, můj hrad

V České republice považujeme dámy s piknikovým košem spíš za vetřelce: „Určitě v tom hraje velikou roli zkušenost. Mnozí jsme na vlastní kůži zažili, jak nás za totality udal slídící soused. A lidi, kteří vás sledují kukátkem nebo poslouchají přes stěnu vaši hádku, pořád žijí, nejsou jen ve starých komediích,“ říká socioložka Lenka Petráčková a dodává, že určitě není náhoda, že pouze třetina Čechů udržuje se svými sousedy bližší vztahy.

„Ale i tady »družba« většinou končí u toho, že si sousedky během dovolené zalejí kytky, maximálně nakrmí dvakrát denně kočku. Akce typu společné grilování jsou opravdu výjimečné. Většinou se takhle scházejí rodiny, ne sousedi. Češi prostě své sousedy do svého soukromí jen tak nepouštějí.“

sousedi 2

Zapůjčením balíčku cukru či mouky pro mnohé Čechy sousedská konverzace končí.

foto:

Klameme tělem

Průzkum, který před časem provedla společnost TNS Aisa pro jednu z bank poskytujících hypoteční služby, přinesl zajímavý výsledek.

Celkem 53 % dotázaných totiž odpovědělo, že je se svými sousedy spíše spokojeno. Pouhá 3 % respondentů zaškrtla možnost „spíše nespokojeni“.

Současně popsali svého vysněného souseda jako ochotného, milého člověka, který se nebojí pozdravit na chodbě či u výtahu, neslídí a neudává a během svého pobytu doma o něm jen málokdy víte, protože vás neruší hlukem.

Takovému sousedovi prý o dovolené rádi přenecháme náhradní klíče, aby se staral o naši domácnost.

Podle Lenky Petráčkové však dotázaní Češi spíše klamali tělem. „Souhlasila bych s tím zdravením a s tím, že nesnášíme voyeury. Ale sousedská výpomoc je u nás v podstatě neznámá věc. Bojíme se totiž toho, abychom své sousedy neobtěžovali,“ dodává psycholožka.

21/2013 2

Jakých je deset nejčastějších způsobů, jak se my, Češi, se sousedy poznáváme? Buď si tipněte v diskuzi pod článkem, anebo si kupte novou Vlastu 21/2013, kde si to všechno přečtěte. Právě na stáncích.