Charakteristické rysy takto zhotovených obrázků nejsou na první pohled skutečně nijak lákavé – neostrost, přesvícení, či naopak přílišné temno, podivné barvy. Být takový snímek z digitálního super přístroje za desetitisíce korun, hned byste ho smazali a nikde se jím nechlubili.
Jenže tyhle obrázky „lezou“ z jednoduchých plastových hraček, postrádajících jakékoli vymoženosti, hodících se maximálně na „střelbu od boku“ a fotících na klasické svitkové filmy. Milovníky lomografie však tato nedokonalost pohltila, stejně jako záliba v retrověcech. A odborníci na fotografii se zmítají v rozporech, zda jde o druh umění, nebo naopak o jeho degradaci.
JAK TO ZAČALO
Počátky lomografie lze vystopovat v padesátých letech minulého století, vítr do plachet jí však pořádně zadul až v letech sedmdesátých. Jednak se masově rozšířily jednoduché a levné aparátky, a hlavně v prestižním časopise Popular Photography vyšel velký článek na toto téma. Název lomografie v něm ale nezazněl, aparátkům se říkalo Toy Camera nebo Plastic Lens.
Na konci 70. let se také v Kalifornii uskutečnila akce Diana Show (nazvaná podle jména rozšířených „hračkových fotoaparátů“).
VÍDEŇSKÝ START
Pak se dlouho nic nedělo, dokud parta vídeňských studentů nenarazila při výletu do Prahy na sovětský plastový foťáček Lomo LC-A. Už zvyklé na moderní aparáty je tenhle prosťáček fascinoval. Koupili si ho a jen tak „práskali“ náhodné snímky.
Lomoaparáty mají často vtipný barevný design.
Když je doma nechali vyvolat, fascinovala je atmosféra, která z nedokonalých obrázků dýchala. Pochlubili se známým, pustili fotky do světa a ze záliby se v podstatě stal nový směr. Vznikla Lomographic Society International (LSI) a mnozí výrobci se pustili do produkce retrofoťáků Diana, Holga či Lubitel. Pokud si ale někdo v té době myslel, že jde jen o krátkodobý módní výstřelek, hodně se mýlil. Lomografie je oblíbená stále a v současné době zažívá svůj další velký vzestup.
DESATERO LOMOGRAFA
Fanoušci lomografie dokonce vymysleli deset zlatých pravidel, která by každý správný „lomista“ měl ctít a dodržovat: 1. Mějte své Lomo vždy a všude s sebou. 2. Foťte ve dne i v noci. 3. Lomografie není překážkou ve vašem životě, ale jeho součástí. 4. Střílejte od boku bez použití hledáčku. 5. Přibližte se vždy co nejvíce k objektu. 6. Nepřemýšlejte. 7. Buďte rychlí a pořád připraveni. 8. Nemusíte předem vědět, co jste vyfotili. 9. Nemusíte to vědět ani po vyvolání. 10. Pravidla neexistují, experimentujte!
CO JEŠTĚ O LOMOGRAFII ASI NEVÍTE
- Název sovětského fotoaparátu LOMO je složeninou z prvních písmen firmy Leningradskoje Optiko-Mechaničeskoje Objediněnije (Leningradské opticko-mechanické sdružení)
- Ceny současných lomoaparátů začínají na zhruba pěti stovkách, spíš ale počítejte se čtyřmístnou částkou. Něco vás pak budou stát i filmy a vyvolání snímků.
- Obliba lomografie je tak velká, že nakonec zasáhla i do digitální fotografie. A na světlo se vydraly nejrůznější programy na počítačové „předělání“ fotek. Dokonce už se prosazují i jako aplikace do chytrých mobilů.