Mohlo by vás zajímat
Vyrůstala na škubáncích, knedlících s vejci, nudlích s bryndzou a nedělní pečínce s knedlíkem. „Měla jsem ráda třeba brambory na loupačku s kyškou. Kdo neví, co je kyška, tak to bylo opravdové mléko, které prostě v teple zkyslo, a zůstala mu lahodná chuť. Dnes to ale nezkoušejte, protože mléko nezkysne, ale změní se v hnusné bahno.“
Vůbec nejmilovanějším jídlem byl pro Petru bramborák. „Naopak vařená mrkev ze školní jídelny byla pro mě to nejodpornější, co jsem kdy musela pozřít. S mrkví jsem se nakonec skamarádila – musí se ale koupit čerstvá, přidat kmín, trochu přisladit a nezapomenout do ní vymačkat nejméně polovinu citronu. Pak je skvělá.“
Česká klasika od mámy se nesmí „vylepšovat“
Vařit naučila Petru její maminka. „Bavilo mě to a ani mě nemusela strašit tím, že když se to nenaučím, nikdo si mě nevezme.“ Na úplně první výtvor se sice nepamatuje, ale svého prvního manžela nadchla tím, že uměla hovězí na houbách nebo svíčkovou.
„Byl z tradiční moravské rodiny, takže klasika ho potěšila. Klasika se má vůbec vařit podle vyzkoušených receptů, ta se nesmí nějak rádoby vylepšovat.“
„Když sádlo, tak sádlo, jinak pravá domácí bramboračka není taková, jak má být.“
Co se týče kuchtění, vydala se Petra vlastní cestou asi před deseti lety, když se ukázalo, že těžká česká jídla nebudou to pravé. „Začalo se také vysvětlovat, co je a není zdravé, tak jsem se přizpůsobila. Dnes mě těší jednoduchá, lehká strava, po které se cítím dobře.“
Nejdůležitější jsou suroviny
Od české kuchyně se proto dostala dál – třeba k thajské. „Pořídila jsem si všechny nutné ingredience a vařím ji často. A můj muž se naučil dělat sushi. Jde mu to skvěle! Když je u nás večírek, má velký úspěch.“
Suroviny považuje Petra za hodně důležité. Téměř výhradně používá olivový olej, má ráda pravý parmezán, čerstvý koriandr a jasmínovou rýži. „Často také používám Ďobáčky – to je pytlík s dobře ochuceným sójovým masem, který se vysype na pánev s předpřipravenou čerstvou zeleninou.“
Její muž má nejradši její zapečené brambory se zeleninou. „Chutnají mu vždycky, jen netuší, že tam vlastně pokaždé dám něco jiného, tedy to, co najdu v lednici. Mám ale různá skvělá koření, která to vylepší. Někde jsem si koupila kořenicí směs Čarodějka - je dokonalá! Jen teď budu muset oběhnout pár obchodů a zjistit, kde jsem to vlastně koupila.“
Nemusí ale vařit pořád ona – těší ji, když k tomu pustí svého muže: „Dělá mi radost, že vaří, a já si mohu třeba číst. A nejlepší na tom je, že mi to naservíruje pěkně až pod nos. Dokonce pak sklidí ze stolu a umyje nádobí.“
Vzdycháte teď mírnou závistí? Petra vás uklidní: „No pozor, on to nedělá zase tak často.“
V kuchyni šla krása stranou
Kuchyň je pro toho, kdo vaří, obzvláště důležité místo. Jakou ji má Saxána? „Moje kuchyně je tak malá, že se tam nevejde ani jídelní stůl a židle. Zařizovala jsem ji tak, aby se tam vešlo to nejnutnější, ale zase všechno, co potřebuji. Krása a elegance musely jít stranou, byla jsem ráda, že se tam vešla velká lednice a myčka nádobí.
To nejhezčí, co tam mám, je na jediném kousku volné zdi obrázek od Ivy Hüttnerové. Namalovala mi ho ještě v době, kdy nikdo netušil, jaká z ní bude slavná malířka.“
Petru jsme poprosili o nějaký hodně rychlý a hodně zdravý pokrm. Bez váhání a téměř na jeden nádech nám doporučila jednoduchý recept na báječnou rýži, který jí poradila její dcera:
Petřina dobrá rýže
Potřebujete:
rýži
rozinky
různá semínka – dýňová, sezamová, slunečnicová
Postup:
Rýži dejte vařit, pak ji smíchejte s rozinkami a semínky.
Místo rozinek se dají použít i sušené houby, pak je ale chuť trochu jiná.