Lukáš Hejlík z Ordinace dělá divy s knihami

Nejdřív nutná otázka – jak jste se dostal k seriálu Ordinace v růžové zahradě?

Zvednul jsem telefon a přišel na casting. Čekal dva měsíce na výsledky, jestli já můžu mít tak velkou roli v Ordinaci, a pak se domluvil na honoráři a začal točit.

Objevil jste se už v seriálu Ošklivka Katka. Která role je vám bližší?

Role v Ordinaci není pro mě, myslím, nic nového a těžkého. S porovnáním Ošklivky Katky jí dávám více svého klidu, zkušeností, vrásek a vděčného úsměvu.

Stalo se vám někdy, že by si vás někdo spojil s vaší rolí a třeba vám něco vyčetl?

Myslíte, jako když mi má babička kdysi řekla, že nemá ráda Bolka Polívku? Já se jí zeptal proč? Ona, že je pořád opilý. Já na to, kdy ho viděla či potkala? Ona to rozlouskla: „V tom filmu, přece!“ Jinak ale ne, a doufám, že to ani nepřijde - já totiž neumím operovat!

Jaký je váš názor na tzv. soap operu?

Dívá se na ni hodně lidí, takže musí dodržovat přesné modely formátu. Proto je radost, když si v ní můžete nějak povyskočit. Já jsem spokojený. Ani v Ordinaci se nemusím úplně přesně držet textů, ale samozřejmě nesmím měnit význam. Za to jsem moc rád, moje dramaturgická škola z LiStOVáNí se mi úročí.

Co máte na mysli tím LiStOVáNím?

Je to moje desetileté dítě a nejvěrnější životní partner. LiStOVáNí je dobrý nápad, který píše dějiny žánru scénického čtení. To sice nezní moc sexy, ale ve skutečnosti děláme s knihami divy. Celý děj je před vámi vysílán ve 3D (bez použití brýlí) a jste až překvapeni, jak poutavě si lze s knihou hrát. Máme kostýmy, muziku, světla, je to hravé a diváci se každý měsíc vrací na nový titul. Jsme rozhodně nejsledovanější divadelní či literární seriál.

Přepisuje vám někdo texty knih na představení?

To si děláme všechno sami. Celá kniha se musí vejít do hodinového představení. Mám dokonalý talent na škrtání. Průměrnou knihu čtete patnáct hodin, my uděláme text na 45 minut a je v něm vše. Na Slovensku nám říkají: škrtání.cz.

V Říčkách u Brna, kde nyní žijete, máte malé hospodářství. Jak se kluk z Loun stal hospodářem a proč právě Brno, když musíte dojíždět odtamtud do Prahy do práce?

To vzešlo z mého bývalého manželství z nějaké idey bydlet a izolovat se na venkově. Zároveň blízko u Brna, kde jsem byl v divadle. Současně mi to ale vyhovuje. Mám alternativu k pražskému zakouřenému životu. Na venkově to prostě hrozně miluji. Kromě toho, je to v podstatě v srdci republiky, což je pro naše štace s LiStOVáNím výhodnější.

Předpokládám, že svůj volný čas věnujete převážně dceři. Co spolu nejraději děláte?

Máme na sebe, tedy spíše já na ni, týden v měsíci. Snažím se být v Říčkách na chalupě, aby to tam stále brala jako domov. Někdy jedeme k našim, někdy do Prahy a taky na dovolenou k moři nebo na hory.

V jednom rozhovoru jste uvedl, že opečováváte svůj nový vztah. Nevadí vaší přítelkyni vaše časová vytíženost?

Přítelkyně je mladá a krásná, takže je určitě ráda, když má volno i na sebe a kamarády, takže jí ten můj shon snad nevadí.

Čemu se věnujete ve svém volném čase?

Knihám! Jednoznačně, protože se plně podílím na svém projektu LiStOVáNí.cz. A také ovcím! Těm ale už ne tak jednoznačně, protože na ně už mi tolik času nezbývá.

Jak často hrajete LiStOVáNí?

Ročně odehraji 450 představení po 150 městech, takže hodně cestuji. Říkám si Obchodní cestující s herectvím. Teď jsme se vrátili například z turné po východním Slovensku. Mám z něj dva dojmy. Za prvé to bylo strašně daleko a kraj je to tedy drsný! Za druhé bylo fantastické, že i nejmenší slovenské děti rozuměly naší scénické češtině.

Můžete si sám položit otázku, na kterou se vás ještě žádný novinář neptal a vy byste na ni rád odpověděl?

Otázka: Nosíte trenky, nebo slipy? Odpověď: Miluju Woodyho Allena.