Mohlo by vás zajímat
Jak trávíte Vánoce?
Klasicky, v kruhu rodinném. Vlastně je to každý rok vždycky znovu adrenalinová záležitost. Dohadování o tom, zda budeme u partnerových rodičů, či sami u nás doma, nebo u mojí mamky, nebo všichni u nás - tento model zvítězil loni a osvědčil se. Na Vánoce si ani tak nepřeji klid, jako spíš se zasmát, a to se většinou ve větší rodinné společnosti daří.
Dodržujete nějaké vánoční zvyky a tradice?
Miluju zvyky. Osobně vrhám za hlavou bačkorou proti dveřím, dlabu ořechy ze skořápek a pak do nich žďuchám na hladině lavoru plného vody. Také rozkrajuji jabka a běda, když spletu správný směr nakrojení a neobjeví se hvězdička. To potom rozkrajuji tak dlouho, dokud se mi nepodaří najít krásnou.
Co jste si přála od Ježíška?
Letos to byl šicí stroj, ale koupím si ho sama, to po nikom nemůžu chtít. Potřebuju si přece sama vybrat z nabídky a vůbec, dárky od mých blízkých mě vždy překvapí a potěší. To, co si vážně přeju, si splním spíš sama.
Kam vyrazíte na silvestra?
Na chalupu na Šumavě, vysoko v horách, tedy alespoň doufám, sníh a my, alkohol a petardy, asi spíš míň než víc. Zato oheň v krbu a scrabble či carcassonne to jistí.
Přejděme ale k vážnějšímu tématu. Váš otec spáchal sebevraždu, když jste byla malá. Maminka vás se sestrou vychovávala sama. Jak spolu všechny tři vycházíte?
Máme se rády. Aby ne, vždyť je přece důležité vycházet se svojí nejbližší rodinou. Ségru mám jen jednu, je to moje milovaná starší sestřička, která díky tomu, že žije na venkově, má na život přece jen jiný pohled než já jakožto městský živočich. Ty úhly pohledu spolu sdílíme, a to mě baví. Maminka je taky skvělá. Sice svá a občas originál k pohledání, jinou ovšem nemám, takže ji mám taky moc ráda.
Její postava v Ordinaci je mladá lékařka Erika. Jejím kolegou je v seriálu třeba Saša Rašilov.
S přítelem vychováváte tříletou dceru Žofinku. Chcete zůstat v Praze, kde jste se narodila, nebo byste ji raději vychovávala jako sestra někde v klidu na vesnici?
S přítelem žijeme sice v Praze, ale vlastně už spíš na okraji, tedy do centra relativně kousek a do přírody pár stovek metrů. Tak mi to vyhovuje. Netoužím po životě na vesnici odříznuté od civilizace. Ruch mám ráda vždy po ruce, stejně tak jako své kamarádky a koníčky. Také kina a kulturu vůbec a díky tomu, že Žofka půjde co nevidět do školky, tak jsem ráda, že i tu školku budu mít blízko.
Chtěla byste se vdát, nebo pro vás kus papíru není zas tak důležitý?
Brát se zatím nebudeme. Asi jsme předrželi chvíli, kdy to bylo aktuální, a od té doby už se to nanovo neaktualizovalo. Možná někdy v budoucnu.
Přejete si velkou rodinu se spoustou dětí, anebo zůstanete jen u Žofinky?
Určitě si přeji ještě alespoň jednoho potomka, už proto, aby Žofka měla parťáka do života. To je myslím veledůležité a také, aby všechna pozornost nebyla soustředěna jen na ni jedinou. Navíc mít dítě je poměrně obohacující záležitost a my bychom se s partnerem v tomto směru ještě obohacovat chtěli.
V seriálu Dobrá čtvrť hrála s Marthou Issovou. Tato role ji udělala známou.
Jak se vám daří skloubit herectví s mateřstvím?
Celkem zdárně. Oba s partnerem hrajeme divadlo či jinak pracujeme a u toho se věnujeme naší dceři. Samozřejmě díky mohutné pomoci našich oddaných hlídacích babiček a jednoho dědečka. Bez nich bychom byli absolutně nahraní.
Názor odborníka
„Absolvovala jsem takový malý kamerový casting, potom jsem asi čtrnáct dní čekala na výsledek. Byla jsem hodně nervózní. Pak jsem se dozvěděla, že to se mnou zkusí. Měla jsem tenkrát velikou radost a mám ji vlastně pořád,“ říká Anna. Eriku si prý velmi oblíbila.
„Čím déle s ní jsem, tím více mě ta postava baví. Vlastně už je to taková Ančo-Erika, samozřejmě, že se mi někdy nelíbí, když jedná příliš zbrkle nebo je tvrdohlavá a umíněná, ale na druhé straně jsou tohle i moje skutečné vlastnosti, takže ji, holku, dokážu pochopit.“
Zbývá vám čas na nějaké koníčky? Co děláte ve volném čase?
Teď zrovna chodím do posilovny, na kurzy tance, ke svému oblíbenému a jedinečnému fyzioterapeutovi, jak říkám na „seance“, nutím se číst a také chodím na pivo, nejraději na černé.
Jak by zněla otázka, na kterou byste chtěla odpovědět, ale žádný novinář se vás na ni ještě nezeptal?
Tak tohle je nejlepší otázka našeho rozhovoru. K zamyšlení a totálně nezodpověditelná, protože je toho moc, prakticky úplně všechno. Nikdy se mě novinář nezeptal na můj názor na politiku, kouření marihuany, co si myslím o jaderné energetice, ufonech, o Nietzschem, proč nejím držky... Ale jinak jím opravdu, ale opravdu všechno! Dále čeho se nejvíc bojím a co si přeju večer před usnutím. Vlastně si ani nejsem jistá, zda bych se o tom všem chtěla s novinářem bavit.
