Filip Tomsa: Nevím, jestli patřím do tohoto světa

Zábava 13. ledna 2013

Letos se oženil, narodilo se mu první dítě, začal na nás z televize „útočit“ se slanými krekry, po dlouhé době odešel z Ordinace v růžové zahradě a...

Na kterou otázku byste nikdy neodpověděl?

Tak teď jste mě zaskočil... Ale asi o nějaké velké intimnosti.

Co to je velká intimnost?

Věci týkající se sexuálního života, o těch nemluvím ani u piva s kamarády.

Letos jste se oženil. Proč jste měli utajenou svatbu?

Ale ona vůbec nebyla utajená! To, že jsme o svatbě neinformovali novináře, je věc jiná. Měli jsme 70 svatebčanů a všichni o akci věděli minimálně čtvrt roku dopředu.

Že se vezmete, napadlo vás, nebo vaši partnerku?

O ruku jsem Evu (Eva Měšťáková - pozn. red.) požádal já. Ale bylo to logické vyústění našeho vztahu, o svatbě a o dětech jsme se spolu bavili dlouho dopředu.

Brali jste se na úřadě, nebo v kostele?

(smích) Na golfovém hřišti! Chtěli jsme mít ten den...

... zcela originální.

To ne, spíš co nejpohodlnější. Já totiž nesnáším takové ty přejezdy z místa na místo, prostoje. Proto jsme vybrali Malevil, golfový klub v Heřmanicích v Podještědí, kde se všichni i ubytovali, čímž odpadl stres z toho, že se musí stihnout tohle nebo tamto. Po obřadu jsme se prostě rovnou přesunuli o patro níž na večeři ve formě rautu a ta pak plynule přešla ve volnou zábavu.

Bylo v menu rautu i to, co je s vámi hodně spojené...?

Co je se mnou hodně spojené? Vážně, netuším...

Nesmíme to bohužel jmenovat.

Jakože byste tomu udělal reklamu, jo?

Filip Tomsa 1

Otcovskou roli si stačil vyzkoušet nanečisto ještě v seriálu Ordinace.

foto:
Filip Tomsa 4

Se svojí ženou Evou se letos stali rodiči dcery Rozárky.

foto:

Vy tomu děláte reklamu.

Jó, slaný krekry! Tak teď jste mě dostal! (smích) Ale krekry jsme tam neměli. Vidíte, přitom by to byl i docela dobrej fórek. Hmmm, škoda.

Myslíte, že vás lidé znají nejvíc z té reklamy?

Možná to tak vypadá, ale pokud bych předtím neprošel seriálem Ordinace v růžové zahradě, nevnímali by mě tolik.

Před dvěma měsíci se vám narodila dcera Rozárka. Povídejte...

Je to zázrak, neuvěřitelný pocit, pohlazení pro duši ze všech stran. Nádhera! Prostě samé superlativy.

Věděli jste, že to bude holčička?

Ne, nechtěli jsme si to nechat prozradit. Stáli jsme o to překvapení.

Byl jste u porodu?

Byl. A byť to bude asi znít hloupě, tak myslím, že Eva to brala jako přínos, že v tom jakoby není sama. No a ten samotný moment narození, kdy poprvé vidíte své dítě... nepopsatelné. Přemýšlíte o tom, jak je vůbec možné, že se něco takového uděje. Je to euforie a zároveň vámi proběhne i strach o to maličké.

Vím, že jste věřící ve smyslu karmy, minulých životů, zkrátka bytostně přesvědčen, že co uděláte, se vám vrátí. Zkoušel jste zjistit, čím jste byl v minulém životě?

Jednou jsem se pokusil o regresní hypnózu. Ne sám, samozřejmě za dohledu odborníka. Nicméně se to úplně nepovedlo. Nevím přesně proč.

Filip Tomsa 3

Před televizní kamerou se už Filip cítí jako ryba ve vodě.

foto:

Neměl jste strach?

Vím, že je to nebezpečné, že se třeba nemusíte vrátit zpátky do reality. Ale já strach neměl. Doufal jsem spíš, že dostanu odpovědi na otázky, které jsem v sobě měl nedořešené. Dostal jsem je ale jen zčásti.

Na co jste hledal odpověď?

Například na to, do jaké míry patřím do tohoto světa. Nějak se tu totiž necítím...

Jste tady, proč byste tedy sem neměl patřit?

Protože mi tahle doba přijde zvrácená. Jasně, věci nejsou ideální, každá doba má své plusy a minusy. I proto jsem do regrese šel beze strachu. Zastávám totiž názor, že pokud má člověk z něčeho strach, tím spíš by se tomu měl vystavit, aby ho překonal.