Mozek mi ještě od probuzení nepracoval úplně spolehlivě a zaseknul se na otázce, co, proboha, dělá máslo ve vaně?!
Plastová tuba s nápisem Cocoa Butter se pohupovala na hladině a bylo jí to jedno. Položil jsem ji zpátky na okraj vany mezi spoustu jiných lahviček, kelímků a dalších nádob.
Zaostřil jsem, jak to jen šlo, donutil mozek trochu se hýbat a koukal jsem, co v nich vlastně je.
K máslu mi postupně přiskočilo mléko, zelený čaj, krém (možná brulée nebo nějaká paštika, malá písmenka jsem přečíst nedokázal), k máslu kakaovému přibylo ještě kokosové.
Několik nádobiček jsem nepochopil nebo byla písmena na nich na mé ranní vidění fakt hodně titěrná. Každopádně jsem se začal rozhlížet, jestli někde není i pečivo, kafe, vajíčko a opečená slanina, abych měl snídani v opravdu luxusním kompletu.
Bohužel, v tomhle mé dvě víly, sdílející se mnou domácnost, zklamaly. A to jsem těch jejich „pochoutek“ napočítal na vaně celkem třiadvacet!
Mé jedno mýdlo a zubní kartáček zahanbeně plakaly v rohu umyvadla. Mimochodem – cestou z redakce jsem si, ač vlasů příliš nemaje, koupil pivní šampónek, aby tu vanu zdobilo i něco fakt pro mne. Fernetový, bohužel, neměli.
