Tereza Pergnerová: Návrat do práce po léčení nebyl snadný

Terezo, kdybych řekla „čágo bélo“, jak byste pokračovala?

Šílenci. (smích) „Národ šílenců“ byl můj život.

Hudební pořad pro náctileté Eso jste začala moderovat ve dvaceti. Jak na tuhle éru svého života vzpomínáte?

Byla to doba euforie, období plné smíchu, spontánnosti a nápadů, které jsem mohla okamžitě realizovat. Byla jsem součástí „šílenců“ a sama jsem se za „šílence“ považovala, vlastně se tak cítím i dnes. Na druhou stranu ale věřím na lásku, slušnost a otevřenost, které se dneska už moc nenosí.

Co vám Eso dalo, a naopak vzalo?

Nemohu říct, že by mi Eso něco vzalo, naopak. Dalo mi možnost proniknout do televizního světa a učit se moderátorské profesi. Jako mladá jsem na sobě mohla pracovat, plnit si sny. Poznala jsem, jak to funguje v zákulisí v televizi, a začala jsem hledat vlastní cesty.

V prosinci 1998 jste s moderováním Esa skončila a ze světa showbyznysu jste se na několik let úplně vytratila. Teď už víme proč – podlehla jste drogové závislosti. Jak moc obtížný byl po vyléčení v roce 2004 návrat do rádia, posléze také na televizní obrazovky?

Příležitost, kterou jsem od Frekvence 1 dostala, pro mě znamenala novou sílu a energii. Rozhlasovou práci jsem se učila úplně od píky. Do teď jsem rádiu moc vděčná za šanci, kterou mi dalo, protože právě ono mi otevřelo dveře zpět. V té době jsem v sobě našla obrovskou pokoru, kterou si držím dodnes. Vracet se do práce po léčení nebylo vůbec jednoduché. Ale právě v tom byla síla toho okamžiku. Síla, kterou mi nikdo nemohl a nemůže vzít. Síla, kterou nezničí neúspěch, netaktní bulvár. Je to síla, která se zrodila jen a pouze skrze bolest.

Velký zlom přišel v roce 2005, kdy jste dostala nabídku moderovat první řadu reality show VyVolení. Jaké byly tehdy vaše pocity?

Cítila jsem zodpovědnost. VyVolení byl velký projekt a já byla jeho hlavní součást. Naštěstí se zde sešel tým skvělých lidí, třeba Andrea Žbodáková a Luděk Ausobský, kterým bezmezně důvěřuji lidsky i profesně. Najít v téhle branži lidi, kterým můžete absolutně věřit, je velká vzácnost.

Po dalších dvou řadách VyVolených jste podruhé otěhotněla a v roce 2008 jste porodila dceru Nathalii. Jak přivítal sestřičku syn Samuel, kterému bylo tehdy sedm let?

Přivítal ji s radostí. Soupeřit spolu začali až později. Teď mají oba rádi Justina Biebera, takže se tím dá leccos vyřešit. (smích) Díky, Justine.

Jak zvládáte roli matky? Jste spíš rodič, nebo kamarád?

Co na to říct… Rodičem se učíme být neustále. Děti nás vedou, alespoň já to tak cítím. Mají v sobě mnohem více smysluplnější pravdy než my. Snažím se jim hlavně naslouchat a věřte, že u dvanáctiletého kluka je teda sakra čemu naslouchat. (smích)

Je něco, co svým dětem vyloženě zakazujete?

Držím je dál od počítačů a playstationů. Ovšem mobil mi moji práci zásadně ničí, zvlášť u Samuela. Proto mi nezbývá nic jiného než mu důvěřovat a věřit, že ví, co dělá. Že pozná, kdyby mu hrozilo nějaké nebezpečí, kterého je na sítích víc než dost.

Na to, že vám v červnu bylo teprve 39 let, jste toho prožila už hodně. Slávu, strmý pád, drogy, focení pro Leo… Dost možná to má na svědomí i popularita, kterou jste zažila v hodně mladém věku. Snažíte se své děti od světa showbyznysu držet dál?

Ano. Snažím se je chránit hlavně před veřejným životem. Jsou to děti a mají plné právo na soukromí a na stejný život, jako mají jejich vrstevníci.

Už za vámi Samuel přišel s představou, čím by chtěl jednou být?

Před rokem chtěl být vojákem, ale jsem si jistá, že po letošních prázdninách přijde zase s něčím novým. Hodně o tom přemýšlí a já se mu snažím v jeho hledání sekundovat. Nejdůležitější pro mě je, aby byl šťastný, ať už se rozhodne dělat cokoli.

Nathalie půjde příští rok do školy. Má už tendence učit se číst, psát a počítat?

Ta už dávno dělá, jako že píše a počítá. Nově se umí i podepsat a do školy se už těší. Zvládá všechno, co ostatní děti, takže se ve škole určitě nebude nudit. Vidím v ní kus sebe, i pro mě byl nástup do školy velkou událostí.

Jsou vaše děti stejně ukecané jako vy? Co po vás zdědily?

Oba jsou velcí diskutéři. Nathalka nezavře pusu a Samuel dokáže argumentovat tak, že já jsem proti němu slabý odvar. Děti jsou vždy lepší než my. Mají mnohem větší sílu a vítr v plachtách. Stejně jako já i Samuel s Nathalkou nesnášejí křivdu.

Jak se Tereze moderují noví VyVolení? Opravdu se svým přítelem Jiřím Chlebečkem plánují svatbu? Přečtěte si v nové Vlastě 35/2013.