Veronika (32) a Vojtěch ( 7 měsíců):
Když bylo Vojtovi půl roku, nejfrektovanější hračkou u něj byla takzvaná navlékačka, neboli pyramida. Teď si ale ujíždí na odstrkávadle. Ještě jsme ho sice nesložili, zatím je rozložené na plocho, i tak je na něm ale přilepený jako žvýkačka. Jsou na něm totiž různé překlápěcí listy, posuvné kuličky, otáčející se ozubená kolečka a destičky a tak dále. Prostě spousta lapačů pozornosti. Ze všeho nejvíc ho ale bere chrastící kolečko uprostřed.
Kateřina (27) a Ema (9 měsíců):
Ema je živé dítě. A když říkám živé, myslím tím, že nás někdy dovádí k šílenství. Mezi její oblíbené hračky totiž patří hrnce, vařečky, pet lahve a tak dále. Je fakt, že kreativita se jí nedá upřít. Teď jsme jí lapili na hrací podložku s hrazdičkou, na které visí nejrůznější hračky, do kterých může mlátit. Napadá mě, že nám doma asi roste bubenice. Hurá!
Johana (35) a Adam (10 měsíců):
Adam už skoro měsíc nedal z ruky barevné skládací kelímky. Doma z nich staví komín, nebo pyramidu (záleží na tom, jakou má zrovna architektonickou vizi), na pískovišti bábovky a vůbec nejvíc ho baví ve vaně. Což samozřejmě znamená trochu vody na podlaze a přilehlých předmětech i lidech. Kelímky mají rozmanité využití, rozvíjí jeho představivost i motoriku a dokáží ho zabavit na hodně dlouhou dobu. Což je taky velká výhoda, co si budeme povídat...
Lucie (29) a Julie (11 měsíců):
Na klavír jsem začala hrát v sedmi letech. Samozřejmě to nebyl můj nápad, přihlásila mě na něj máma. Nebudu tvrdit, že nebyly chvíle, kdy jsem ho chtěla dostrkat na chodbu a shodit ze schodů. Zpětně jsem ale ráda, že jsem to neudělala. A že mě maminka vedla k muzice. Ani by mě nenapadlo nutit dceru jít v mých šlépějích. Když jsem se ale porozhlížela po nějakých hračkách, automaticky jsem zamířila k hudebním nástrojům. A vyhrálo dětské piano. Hodí se pro děti od 6 měsíců, má barevně rozlišené klávesy, všechny oktávy a zní jako xylofon. Julii hraní moc baví, zřejmě bude po mě. Jen já i manžel si musíme na její preludování ještě trochu zvyknout.