Odkud vane fenomén severské krimi?

Zábava 17. dubna 2014

Detektivka odjakživa patřila mezi oblíbené žánry. Severská krimi se ale stala fenoménem, který vzal svět doslova útokem.

Larssonovu trilogii Milénium hltali se zatajeným dechem všichni. Jeho knihy se záhy dostaly i na filmová plátna. A brzy měly následovat další. Lars Kepler, Jo Nesbø, Stieg Larsson, to je ovšem pouhá špička ledovce. Jsou tu i Karin Fossum, Harri Nykänen, Henning Mankell, Johan Theorin - snad každý měsíc vychází nějaký drsný příběh z drsného severu. Vlna severské krimi se změnila v tsunami.

PROČ PRÁVĚ PONURÝ SEVER?

Donedávna se o ní příliš nemluvilo a málokdo ji četl. A pak najednou, kde se vzala, tu se vzala, vstoupila do našich životů rychlostí blesku. Skandinávská detektivka má úžasné kouzlo, kterému propadají stále další a další čtenáři. Proč vlastně?

Wikipedie popisuje „Nordic noir“ jako žánr, který v sobě zahrnuje detektivky psané ve skandinávských zemích, jimž jsou společné určité vlastnosti, jako je realistický styl s ponuře moralisticky laděným chováním postav. Jazyk, hrdinové příběhu a zasazení do prostředí, to jsou tři hlavní charakteristiky tohoto žánru, psaného přímo a bez metafor.

Detektivky mají na chladném severu dlouhou tradici. Vše se však změnilo ve chvíli, kdy světlo světa spatřilo Milénium Stiega Larssona. Rozsáhlá, čtivá a napínavá detektivka se společenským podtextem odstartovala lavinu, která se nedá zastavit.

knihy

JO NESBÓ(Norsko) je známý sérií s detektivem Harry Holem -Netopýr, Nemesis, Pentagram, Spasitel, Sněhulák, Švábi, Levhart. Kniha Lovci hlav byla zfilmována. Dětské čtenáře si získal příběhy bláznivého doktora Proktora.

foto:

HRDINOVÉ Z MASA A KOSTÍ

„Noci jsou dlouhé, alkohol tvrdý a lidé vychováváni k tomu, aby skrývali city a střežili svá tajemství.“ Tak zestručňuje v nadsázce rozbor skandinávské detektivky časopis Economist. Příběhy ze severu jsou plné krve a zvrácených vrahounů, kteří se neštítí ničeho.

Tedy jak říkají Angličané: „Dobrodružství je to, co je tak nepříjemné prožívat, ale o čem se dobře vypráví v klubu.“ Hrůzné zločiny „krásně“ kontrastují s malebným skandinávským prostředím. Zapomenuté kouty Stockholmu, mírumilovný venkov, hluboké fjordy, pusté náhorní plošiny, arktické noci a mrazivé sněhové vichřice jsou vrcholně atraktivní kulisy pro zločin.

„V našich zemích je ponuré podnebí, což dodává našemu psaní, způsobu režie filmu a chování obecně v základu to, co se nazývá Nordic noir,“ říká Adam Price, scenárista úspěšného seriálu Borgen.

„Existuje tu kontrast mezi obrazem nejbohatšího regionu světa a skutečnými problémy, které se řeší v našich dramatech.“ Seveřané svým hrdinům ale především nadělují porci osobních problémů, slabostí a traumat. Mají rozpadlá manželství, komplikované vztahy k rodičům i dětem anebo třeba k alkoholu, jako cynik a notorický pijan Harry Hole Joa Nesbøa. A to je ten trik. Vytvořit reálnou postavu a postavit ji před nějakou výzvu.

To nejlepší ze severské krimi

  • STIEG LARSSON (Švédsko) Jeho trilogie Milénium fenomén severské krimi odstartovala - Muži, kteří nenávidí ženy, Dívka, která si hrála s ohněm, Dívka, která kopla do vosího hnízda
  • JUSSI ADLER-OLSEN (Dánsko) Píše o kodaňském policejním oddělení Q - Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi, Složka 64
  • HENNING MANKELL (Švédsko) Nejznámější jeho postavou je komisař Wallander, jenž se stal předlohou pro stejnojmenný seriál britské BBC - Vrazi bez tváře, Číňan, Neklidný muž, Než přijde mráz, Psi z Rigy
  • LARS KEPLER (Švédsko) Ve skutečnosti manželská dvojice Alexandra Coelho a Alexander Ahndorilovi - Hypnotizér, Paganiniho smlouva, Svědkyně ohně, Písečný muž
  • JOHAN THEORIN (Švédsko) Jeho knihy ze švédského ostrova Öland jsou plné mystiky - Mlhy Ölandu, Smršť, Zkamenělá krev, Skrýš
  • THOMAS ENGER (Norsko) Jeden z nejnovějších přírůstků skandinávské krimi - Kamenný déšť, Fantomová bolest
  • TORSTEN PETTERSSON (Finsko) Jeho kriminálky jsou lyrické a vyprávěné intimním stylem - Dej mi své oči, Skryj mě ve svém srdci
  • ÅSA LARSSON (Švédsko) Její detektivky vynikají silným ženským prvkem, kterým se od ostatních výrazně odlišují - Sluneční bouře, Prolitá krev, Temná stezka, Než pomine tvůj hněv, Oběť Molochovi

HALÓ, TADY HOLLYWOOD

Nejen severské detektivky, ale i filmy zažívají boom. Milovníci Nordic noir měli před pár dny žně i v Praze. Přehlídka severských filmů Nordfest nabídla 14 snímků ze severu, například dokument Liv & Ingmar, islandskou komedii Doprava doleva a výběr z krátkých snímků. Připomenula i kultovní tvůrce Thomase Vinterberga, Larse von Triera či Akiho Kaurismäkiho.

„U kterékoli knihy, jež nyní vyjde v tomto žánru, je okamžitě zájem o získání filmových práv,“ říká Fredrik Malmberg, producent hollywoodského remaku švédského upírského filmu Ať vejde ten pravý. Dny Grety Garbo a Ingmara Bergmana jsou, jak se zdá, ty tam. Základním kamenem úspěšných severských děl je dnes ponuřejší stránka skandinávské kultury.

„Krimi a horory jsou podivuhodnou specialitou národů, které jsou bohaté, zdravé a kde procento vražd je relativně nízké a podmínky pro život dětí stojí na čele mezinárodních žebříčků,“ říká Peter Aalbæk Jensen, jenž s dánským režisérem Larsem von Trierem založil filmovou společnost Zentropa. „Jde ale o ten kontrast mezi světlem a tmou, který lidi fascinuje.“