Dějinami za poznáním astrologie: rozhovor se spisovatelem Milošem Matulou

Zábava 21. července 2014

V průběhu historie vzniklo v různých částech světa několik různých samostatných astrologických systémů a tradic, které měly pochopení vztahů nebeských a pozemských dějů zprostředkovat. Pouze některé z nich se však vyvíjely ze společných základů. Spisovatel Miloš Matula a legenda české astrologie Zoša Kinkorová v této knize zkoumají, kam až sahají počátky astrologie. Na své pouti s odbornou znalostí přibližují čtenářům tajemství astrologie a její vývoj od nejstarších civilizací (Sumeru, Egypta, indiánů, Indie, Číny, Řecka, Říma), dále k Arabům, přes Židy až do středověké Evropy a odtud do současnosti.

Miloši, jak jste se vy – odborník na starověký Egypt – dostal k astrologii?

Budete se asi divit, ale v knize – na rozdíl od Zoši – tvrdím, že astrologie má své kořeny ve starověkém Egyptě! Ne v období, které nám trochu folklórně předkládají a popisují egyptologové, ale v Egyptě předdynastickém. Tedy v době, kdy v Egyptě vládli „bohové“, kteří tuto nauku přinesli z hvězd.

Kde jsou tedy počátky astrologie?

Astrologie, která se neodlišovala od astronomie, se praktikovala již v předdynastickém Egyptě. Ostatně o tom píšu ve své knize Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce a nyní i v naší knize Dějinami za poznáním astrologie. Egypťané, podobně jako v oblasti matematiky, nepochybně disponovali mnohem fundovanějšími astronomicko-astrologickými poznatky, než se jim dnes obecně přisuzuje. Jedním z příkladů je i Velká pyramida v Gíze, kterou se zabýval i skotský královský astronom Charles Piazzi Smyth v druhé polovině 19. století. Ale o tom více v knize…

matula

Křtu knihy se zúčastnili i známé osobnosti: zleva astrolog Zdeněk Bohuslav, autor doslovu, PhDr. Marta Foučková, autor, herečka Sabina Laurinová a herec – člen činohry ND v Praze Igor Orozovič.

foto:

Jak starodávné civilizace vnímali astrologii?

Zůstaneme-li ještě chvíli v Egyptě, tak zjistíme, že starověcí Egypťané uspořádali planety do obrazců, znázorňujících mytologické postavy. Na noční oblohu umístili své bohy, jejichž vzory se stala stvoření, žijící spolu s nimi v jejich „Černé zemi“ – tedy Kemetu, Řeky nazývaném Egyptě. Jednalo se například o sokola, krokodýla, hada, lva, hrocha apod. Naopak jiná souhvězdí byla svou povahou antropomorfnější – napodobující tvar lidské postavy.

  • Miloš Matula absolvoval FAMU, je filmovým a hudebním producentem, spisovatelem, žurnalistou, ale rovněž reklamním a PR specialistou. Dlouhá léta se zabývá alternativní medicínou, spiritualitou a meditací, kterou rovněž učí na svých seminářích v rámci své šamansko-ezoterické školy Duchovní cesta pokojného bojovníka Světla v České republice i v zahraničí. Od útlého věku se zajímá o starověký Egypt. Jeho láska k této starověké civilizaci a všemu, co je s ní spjato, vyústila v knize Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce, kde shrnul své více jak pětadvacetileté bádání, a která vyšla v roce 2010. Poté vydal knihy rozhovorů Hvězdy ezoterického nebe I. - Kniha plná energie (2011)* a Hvězdy ezoterického nebe II. - Kniha plná zdraví (2012). *V roce 2008 poprvé odjel do Střední Ameriky, aby poznal potomky Mayů a seznámil se s učením a moudrostí jejich předků, které zúročil ve své další knize 2013: Hvězdná brána k Novému věku, která se zabývá nejen učením a tradicemi starověkých Mayů i jejich kalendářem, ale rovněž časovým zrychlením, starověkými civilizacemi a transformací vědomí v období let 1997-2026. Jeho nejnovějším počinem je výpravná pohádka ze starověkého Egypta Zakletý ostrov s ilustracemi Inky Delevové, která vyšla v roce 2013. Knihu Dějinami za poznáním astrologie *napsal společně s dlouholetou spolupracovnicí – legendou české astrologie Zošou Kinkorovou. Více o autorovi se můžete dozvědět zde: www.milosmatula.cz.

Například Orion jako kráčející muž ohlížející se přes rameno. Hathor, jíž byl zasvěcen chrám v Dendeře, bývala ztotožňována se Síriem obdobně jako Eset, jíž byl zasvěcen chrám na ostrově Philak (řecky Philae). Usirev byl zase spojován s „Orionem, jenž se pohybuje po svých Dvou zemích, a pluje před hvězdami po obloze“. Na stropě Ramessea, chrámu milionů let faraona Ramesse II., najdeme Lva s jeho devatenácti hvězdami. Ve starověkých egyptských textech najdeme mnoho zmínek o planetách-hvězdách, jež nikdy nespočinou. Venuše (Jitřenka a Večernice) zaujímala mezi nimi přední místo, dále pak Saturn (Hór, Býk), Mars (červený Hór) a pravděpodobně i Merkur. Není pravděpodobné, že by starověcí Egypťané spatřovali v Marsu nepříznivou planetu, vždyť byla spojována se samotným Hórem.

Egypťané byli fascinováni kroužením hvězd okolo Polárky – bodu severní oblohy. Podle nich to byl střed oblohy, vesmíru. Nazývali ho „Velké město“ nebo také „Ono místo“. Polárka podle nich musela být příbytkem nejvyššího boha – vládce vesmíru podle toho, že vesmír se otáčel právě kolem Polárky. Hvězdy požívaly obzvláštní úcty jako nesmrtelné hvězdy nebo hvězdy, jež se nikdy nerozplynou, jak ostatně vyplývá z citace z Textů pyramid, kterou čtenáři najdou v knize. Egypťané si představovali nebeský pól jako strom s cirkumpolárními hvězdami (=které nikdy nezapadají za obzor) – sídly duší, rozvěšenými na jeho větvích.

Ale až teprve v 1. století n. l. se astrologie otevírá širokým masám. Tehdy se egyptská Alexandrie na břehu Středozemního moře stala astrologickým centrem helénistického světa. Byl to intelektuální tavicí kotel, kde se Východ setkával se Západem, Evropa s Afrikou, a kde egyptští kněží diskutovali o náboženství a filozofii s Řeky, Římany, Syřany, Peršany, Židy i příslušníky jiných národů. Egyptského boha moudrosti Thovta nazývali Řekové Hermes a astrologové píšící řecky pěstovali „hermetický“ styl a hlásili se ke znalosti hermetických spisů. Sami sebe považovali za součást dlouhé tradice pradávné moudrosti, jejíž původ sahá až do egyptské Staré říše. Astrologie neztělesňovala neúprosný osud, nýbrž sudbu, kterou bylo možné změnit, pokud ji člověk předem znal. Astrologové se v té době opírali zejména o spisy legendárních Egypťanů Petusireva a Nechepsa, kteří prohlašovali, že svou moudrost obdrželi od Herma (Thovta).

Kdy podle vás dosáhla astrologie ve starověkém světě největšího rozkvětu?

Rozkvět astrologie – aspoň tak, jak můžeme nyní dnes zpětně posoudit – nastal v Egyptě v pozdním řeckém období a v době, kdy se Egypt stal součástí Římské říše. Římané egyptskou kulturu respektovali. Egyptští kněží nadále psali v koptštině a filozofové v řečtině. Římští císařové si egyptské posvátné vědy očividně vážili, respektovali ji a přáli si mít ji za součást svého historického dědictví. Vždyť například chrám v Dendeře byl dokončen až za římského císaře Augusta. Na egyptských rakvích, ač pod nadvládou Říma, se pravidelně objevovala znamení Zvěrokruhu.

Co byste řekl o římské astrologii?

V Římě byli v době císařství astrologové velice oblíbeni. Ovšem výsledky jejich předtuch byly závislé na náladách císařů. Tiberiovi byl při jeho narození předpovězen skvělý osud, takže se obklopil astrology.

Určitě bychom měli zmínit arabskou astrologii…

Po rozpadu Římské říše nebyl v Evropě pro astrologii prostor, zato však se o její rozkvět postaral arabský svět příchodem duchovního vůdce Mohameda a po požáru knihovny v Alexandrii. Díky kterému se poznatky o astrologii dochovaly do středověku.

Zajímali se o astrologii také obyčejní lidé?

Roku 1493 začal vycházet lidový The Kalendar & Compost Of Shepherds, který prokázal významný vliv astrologie na život všech lidí. Poskytoval rady pro obecné životní situace, pro zdraví a lásku, předpovídal budoucnost.

Jak se dostala astrologie do Čech?

Oficiálního uznání se astrologii dostalo zejména ve 14. a 15. století, za vlády lucemburských císařů Karla IV. a jeho následníka Václava IV. Astrologie se studovala na nově založené pražské univerzitě, věnoval se jí prokazatelně i její druhý rektor Jan Šindel, známý jako autor astrolábu Staroměstského orloje. Astrologické poznatky té doby se odrážely i v architektonické výzdobě mnoha významných gotických staveb Petra Parléře.

kniha

Co je zajímavé a týká se to i naší knihy, je to, že ve své knihovně měl Karel IV. či jeho syn Václav IV. tzv. Knihu stálic od Abdurrahmána ibn Umara al-Súfího. A z tohoto díla z roku 1350 jsem použil ilustrace Zvěrokruhu do naší knihy Dějinami za poznáním astrologie včetně titulního vyobrazení znamení Lva.

Předmluvu napsal britský spisovatel Peter Marshall.

Doslov napsal český astrolog Zdeněk Bohuslav.

MOC: 349,- Kč. K dostání v dobrých knihkupectvích či na e-shopu www.milosmatula.cz