Živoucí drtiče dřeva aneb Jiný pohled na Šrí Lanku

Sloni jsou pro obyvatele ostrova ve tvaru slzy škůdci na plantážích, posvátnými chrámovými zvířaty, pomocníky při těžbě dřeva v lesích nebo zdrojem příjmů, když vozí turisty při obdivování krás Šrí Lanky. Zdá se to neuvěřitelné, ale několik vynalézavých lidí nedočkavě čeká na to, čeho se ostatní chtějí co nejrychleji zbavit. Zlatý důl objevili ve sloním trusu – což je pro ně vcelku dobrá zpráva.

Na začátku je sloní trus...

Dospělý slon ho denně vyprodukuje asi metrák, což je polovina toho, co při pastvě spořádá. „Sloni nemají moc dokonalé trávení. Navíc jim chutnají větve stromů, které rozkoušou jenom zčásti. Dřevní drť proto tvoří nemalou číst sloních výkalů,“ vypočítává spokojeně provozovatel svérázné papírny Sashi Pinnawala. Jeho zaměstnanci sbírají cennou surovinu a tři dny ji vaří ve velkých kádích, čímž zničí všechny mikroorganismy. Věřte mi nebo ne, ale po propláchnutí a uschnutí zůstane z trusu čistá dřevní drť, jež vůbec nezapáchá.

Jak vzniká papír?

Dřevní drť pak putuje do dýchavičného strojního mixéru, kde z ní papírníci melou šedavou papírovinu. Polotekutou směs pak pod vodou zručně rozprostře na speciální síto, aby z ní po vyschnutí a vylisování vznikly skoro metrové archy sloního papíru. „Z jedné dávky sloního trusu umíme vyrobit přes dvacet archů papíru, takže nám jediný slon dodá surovinu k výrobě více než sta archů denně,“ vypočítává žena, která stroj obsluhuje. Na konci svérázného potravního řetězce jsou zápisníčky, pohlednice, kalendáře nebo třeba krásné papírové sošky slonů, jejichž zakoupením může každý podpořit prazvláštní a udržitelný zdroj příjmů srílanských domorodců.

Přijďte si to poslechnout

Během přednášky fotografa a novináře Michaela Fokta se dozvíte nejen, kde si koupit sloní papír, ale také třeba, proč vysedávají rybáři na jihu Šrí Lanky na kůlech zaražených v moři. Nebo kam se vydat, když chcete doslova na vlastní kůži zažít jedinečné soužití oranžových sladkovodních ryb s lidmi, jimž šupinatí tvorové nadšeně obírají špínu z nohou. Navštívíme stanici vystavěnou na ochranu mořských želv, pozdravíme velryby proplouvající blízko břehu, zakusíme na vlastní kůži kouzla ajurvédy, propleteme se tržištěm velkým jako celé město a zúčastníme se obřadu, při kterém mniši obětují Buddhovi zvuk s takovým nadšením, až se třesou samotné zdi starobylého chrámu. Na uklidnění si dáme pravý cejlonský čaj a na probuzení ochutnáme zdejší kontroverzní povzbuzovalo - obávaný zelený betel.

Přednáška se koná 25. listopadu od 17 hodin v malém sále Městské knihovny v Praze, Mariánské náměstí 98/1, vstupné 40 Kč.