Mohlo by vás zajímat
Pokud je pečivo vyrobeno z celozrnné mouky, dodá tělu nejen energii a sacharidy, ale také vitaminy, zejména ze skupiny B, dále A a E, některé minerální látky a samozřejmě vlákninu.
Totéž platí o cereáliích a výrobcích z nich, o rýži či těstovinách. Sacharidy by měly pokrývat přibližně 55 procent z celkového denního příjmu energie.
Obiloviny začali pěstovat už naši pravěcí předkové, což vedlo k výraznému zlepšení výživové situace.
Ve středověku byly typickými obilovinami zejména žito a špalda, ale pěstovaly se i jiné, například proso a ječmen. Chudší vrstvy se živily nejčastěji kyselým černým chlebem a obilnou kaší.
V polovině 18. století byla lidová strava obohacena novými plodinami, zejména bramborami. V jídelníčku sice leckdy chyběl dostatek bílkovin, z hlediska příjmu sacharidů ho ale dnešní dietologové označují za optimální.
Po vláknině se netloustne
Nečištěné obilné zrno obsahuje několik obalových vrstev, takzvané otruby. Nejsvrchnější obalová vrstva je bohatá na vlákninu, vitaminy B a minerální látky.
Další vrstvou je endosperm a poslední pak klíček, který kromě sacharidů, bílkovin a vitaminů B obsahuje i antioxidanty. No a právě ve vyšším obsahu cenných látek, které pocházejí z obalových vrstev a ze zárodku, tedy z klíčku, spočívá zdravotní prospěšnost celozrnného pečiva a cereálií.
Při zpracování zrna na mouku se bohužel běžně používá proces, při němž se odstraní obalové vrstvy i klíček. Tím je mouka ochuzena o řadu důležitých látek.
Rajčatová koupel
- Současný průměrný člověk denně zkonzumuje přibližně 2400 kcal.
- Pravěký sběrač a lovec přijímal denně 1800 kcal.
- Z dnešního denního energetického příjmu pouze 30 procent pokrývají sacharidy, často takzvané rafinované, které pocházejí ze sladkostí a bílého pečiva.
- Obsah vlákniny v dnešní stravě je pouze 20 gramů.
- Pravěký lovec měl ve stravě sacharidů 50 až 70 procent a celých 40 gramů vlákniny.
- Starověký zemědělec snědl 60 až 75 procent sacharidů, a dokonce 60 až 120 gramů vlákniny!
Celozrnné výrobky tak důkladným vymíláním neprocházejí a obsahují i obalové vrstvy zrna plné vlákniny. Proč je vláknina pro lidský organismus tak důležitá?
Takzvaná hrubá čili nerozpustná vláknina mechanicky „čistí“ trávicí ústrojí, zlepšuje práci střev a zvyšuje objem stravy.
Dále existuje vláknina jemná nebo také rozpustná. Ta odvádí z těla škodliviny, které vyvazuje ze střev, a tím podporuje imunitní systém. Má také vliv na snižování hladiny cholesterolu v krvi.
No a pro redukční dietu je vláknina nezbytným pomocníkem – energii z vlákniny neumí naše tělo využít, takže se z ní nepřibývá na váze, navíc dokáže skvěle navodit pocit sytosti. A kolik vlákniny máme sníst? U dospělých se doporučuje zhruba 25 gramů denně. Pro děti se množství vypočítá podle vzorce: věk dítěte v letech + 5 gramů = množství vlákniny v gramech na den.
Jde o to, aby pečivo nebylo barvené karamelem, ale opravdu celozrnné.
Pozor na karamel
V dobré víře, že dělají něco pro zdraví, si lidé kupují tmavé pečivo. „Většinou netuší, že s celozrnným pečivem nemusí mít vůbec nic společného a že může být pouze obarvené, obvykle přídavkem karamelu,“ připomíná Jitka Rusková, nutriční terapeutka.
„Je proto třeba sledovat informace na obalech výrobků nebo brát takové, na kterých jsou hrubé kousky a zrníčka skutečně vidět.“
Takže kolik sacharidů?
Podle doporučení výživářů by pečivo nebo cereálie měly být součástí každého denního jídla. Záleží ovšem na celkovém množství, které sníme. Dětem mezi druhým a čtvrtým rokem postačí dvě až tři porce, děti starší čtyř let potřebují tři až čtyři porce, dospělí pak asi tři až šest porcí. (Jednu porci představuje jeden krajíc chleba, jeden rohlík nebo houska, tři čtvrtě šálku vařené rýže či těstovin nebo cereálií.)
Také se může stát, že člověk sní k obědu přílohu odpovídající dvěma porcím. Předcházející nebo následující jídlo by proto mělo mít sacharidů méně. „Může to být například svačina složená pouze z jogurtu a ovoce, nebo sýra a zeleniny.
Případně nebudou k večeři jako příloha těstoviny ani pečivo, ale brambory nebo vydatný zeleninový salát,“ doporučuje Jitka Rusková. Obecně platí, že více sacharidů by mělo být v dopoledním jídle – tehdy si naše tělo s nimi umí lépe poradit.