Když stres plaší hormony

Zdraví 11. prosince 2017

Stoupá vám tep nebo se zrychluje dech při každé prkotině? Naučte se být paní svých hormonů a ne naopak.

Stresová reakce je medicínsky přesně definovaná řada metabolických dějů, jimiž organismus reaguje na určitý podnět. Takovým stresorem může být jak vnější situace, jako je rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka, hádka, ale i dlouhodobý hluk nebo horko.

Stejně tak mohou stresovou reakci vyvolat vnitřní faktory - kromě zvýšené citlivosti sem patří i řada postojů, jako je nadměrná ctižádostivost, perfekcionismus, neschopnost se smířit s věcmi, které změnit nejde, snížené sebehodnocení a podobně.

„Určitá míra stresu je pro život potřebná. Zlepšuje se soustředění, paměť, mobilizuje energie k možnému řešení,“ říká psychiatr MUDr. Ján Praško. „Nadměrná úroveň stresu však působí nepříznivě, oslabuje výkon, znemožňuje uvolnění. Lidé, kteří žijí v silně stresujících podmínkách, jsou více náchylní k rozvoji úzkosti a deprese.“

Šéf a šavlozubý tygr

Co se s námi děje při stresu? To, co se dělo pračlověku, když potkal šavlozubého tygra. Na boj s nepřítelem nebo na rychlý útěk pro záchranu života hormony aktivují svaly. Ty se začnou napínat a přitéká k nim více krve, což vyžaduje zvýšený srdeční výdej (vzestup tepové frekvence i krevního tlaku), dostatek kyslíku (zrychlený dech) a vzrůst celkového nabuzení nervového systému.

Soustředění krve do svalů způsobí její úbytek v kůži, která prochladne. Méně jsou zásobeny i další vnitřní orgány - není třeba trávit, proto vysychají sliny v ústech, stahuje se žaludek... To znáte, že?

Jenže když dnes namísto šavlozubého tygra potkáme zuřivého šéfa, je nám tahle reakce na nic. A když ho potkáváte často, organismus se přetěžuje.

To má za následek srdečně-cévní onemocnění, poruchy spánku, žaludeční vředy či choroby štítné žlázy. Při stresu se také vyplavuje hormon kortizol, který podporuje chuť k jídlu, takže může přispívat k tloustnutí. Kortizol spolu s dalším stresovým hormonem adrenalinem také výrazně ochromují imunitu.

Neberte život tak vážně

„Odolnost vůči stresu je dána jednak konstitučně, jednak vývojovými faktory a také je možné ji nacvičit,“ vybízí k aktivnímu přístupu pražský psychiatr MUDr. Radkin Honzák. Co pro jednoho představuje ohrožení, může druhý vnímat jako příjemné napětí zpestřující život - třeba rychlou jízdu autem či adrenalinový sport. Nové duševní zpracování vjemů je tedy jednou z cest, jak stres omezit a nenechat ho na sebe negativně působit.

Jak na to:

Bez tohoto hormonu blaha a štěstí jsme nervózní, podráždění a depresivní. K jeho produkci je potřeba aminokyselina tryptofan, kterou lze získat pouze z potravy. Hodně jí obsahují celozrnné obiloviny, mléčné výrobky, vejce, maso, ořechy, švestky, rajčata, luštěniny a listová zelenina.

Principem je vědomě vyhodnotit zátěžové situace a přisoudit jim takovou míru závažnosti, jakou skutečně mají. „Jediné existující řešení spočívá v tom, že se naučíme se stresem zacházet. Musíme se vůči němu obrnit,“ vysvětluje rakouský univerzitní profesor doktor Johannes Huber, gynekolog a endokrinolog.

A co konkrétně pan profesor radí?

  1. Učte se. Učení představuje dobrý nástroj proti stárnutí mozku a duševní aktivita je zároveň elegantní formou odreagování se od okolností, které způsobují stres.
  2. Mákněte si. Fyzická aktivita stimuluje cirkulaci krve, masírují se vnitřní strany cév, stoupá prokrvení, a předchází se tak ateroskleróze. Při sportu tělo produkuje hormony štěstí.
  3. Smějte se. Dobrá nálada provázená smíchem má relaxační účinky a pomáhá organismu vytvořit si vnitřní sílu proti negativní zátěži.
  4. Milujte. Náklonnost, něžnost a bezpečí v rodině nebo v partnerství přispívá k odolnosti vůči stresu.
  5. Dejte si lecitin. Získává se hlavně ze sójových bobů a je zdrojem cholinu, z nějž speciální nervové buňky vytvářejí acetylcholin - prostředek potřebný k myšlení. Lecitin také dodává mastné kyseliny, jež se ukládají do membrány mozkových a nervových buněk a chrání je před poškozením vlivem stresu.