Být štíhlý, až hubený rozhodně neznamená mít automaticky zdravotní výhodu. Řada vědeckých studií dokonce potvrzuje, že lidé, jejichž BMI (index tělesné hmotnosti) se blíží hodnotě 25, tedy stropu tzv. ideální (zdravé) váhy, žijí déle a riziko vzniku civilizačních onemocnění (např. cukrovka, vysoký krevní tlak, srdečně-cévní choroby) je u nich výrazně nižší. U žen kolem padesátky, jejichž BMI je v rozmezí 24 až 27, je, podle klinické studie Nurses’ Health Study, výskyt nádorových onemocnění dokonce o 30 až 40 procent nižší než u jejich hubených či obézních vrstevnic. Zdravotních problémů, které se vyskytují u příliš hubených lidí, je však mnohem více. Podívejte se, jaké nemoci si můžete uhnat, pokud budete příjem kalorií držet až příliš na uzdě.
CHUDOKREVNOST
Extrémně štíhlí lidé mohou pociťovat častou únavu, malátnost a nedostatek energie. Tyto symptomy mohou být spojené s anémií neboli chudokrevností, což je nemoc, která nastává při nedostatku červených krvinek. Červené krvinky přenášejí kyslík do orgánů, a pokud jich je nedostatek nebo špatně pracují, organismus nedostává dostatek „paliva“ pro vytváření energie.
Ke vzniku anémie dochází zpravidla tehdy, pokud organismus trpí nedostatkem železa a vitaminů skupiny B. Ty naleznete např. v listové zelenině, sójovém mléku, kvasnicích, dýňových semínkách, žloutcích, červeném masu, chřestu nebo cereáliích.
SLABÁ IMUNITA
Přestože se snížená obranyschopnost organismu netýká všech hubeňourů, je vědecky dokázáno, že lidé s podváhou jsou náchylnější k nemocem, ať už se jedná o obyčejnou rýmu, chřipku, angínu, nebo plicní onemocnění a rakovinu.
Pokud tělo trpí dlouhodobým deficitem důležitých minerálů, vitaminů a stopových prvků, nemá dostatek paliva, aby bojovalo s okolními infekcemi, které na něj během roku (zvlášť zimních měsíců) útočí. Pro odolnější schránku proto nezapomeňte do svého každodenního jídelníčku zařadit pět porcí ovoce či zeleniny, mořské ryby, libové maso, luštěniny a celozrnné pečivo.
CUKROVKA A SRDEČNÍ CHOROBY
Číslo na váze není v žádném případě ukazatelem zdravotního stavu. Na cukrovku, srdečně-cévní choroby či vysokou hladinu cholesterolu mají zaděláno jak superštíhlí, tak lidé s nadváhou. Lidé s nízkou váhou, na rozdíl od obézních pacientů, nejsou pod odborným lékařským dohledem a pravidelným prohlídkám, které by tyto nemoci mohly odhalit, se vyhýbají, což vede k mylné domněnce, že jsou zdraví.
BMI tabulka
Vypočtěte si svou hodnotu BMI (váha v kg dělená výškou v metrech na druhou) a podívejte se, jak jste na tom.
- do 18,5 (podváha): stav spojený se zmíněnými zdravotními riziky
- 18,5 až 25 (ideální váha): předpoklad pro zdravý život
- 25 až 30 (nadváha): hrozí menší zdravotní komplikace (hypertenze, bolesti zad)
- 30 až 35 (mírná obezita) hrozí dna, hypertenze, bolesti kloubů, rakovina apod.
- 35 až 40 (střední obezita) přidává se dušnost, neplodnost, srdeční choroby či cukrovka
Pravdou však může být pravý opak. Výsledky lékařské studie z roku 2011 potvrzují, že lidé, kteří za svou štíhlost vděčí genům, jsou ohroženi cukrovkou více než lidé s pár kily navíc. Studie odhalila, že geny štíhlosti mohou způsobovat usazování tuků hluboko v těle, např. v okolí srdce nebo jater, což může být vyšším rizikovým faktorem pro vznik cukrovky než tuk usazený kolem pasu či stehen. A ani vůči srdečně-cévním onemocněním nejsou štíhlí lidé imunní. U lidí s dlouhodobou podváhou dochází k poklesu krevního tlaku, ochabnutí srdeční stěny či k srdečním arytmiím.
KŘEHKÉ KOSTI
Podobně jako obezita zatěžuje klouby, nízká váha má negativní dopad na kosti. Malé množství tuku v těle vede k nízké produkci estrogenu, který je potřeba pro zdravé a pevné kosti. Pokud ho má tělo nedostatek, kosti křehnou, snadno se lámou a zvyšuje se riziko vzniku osteoporózy.
U podvyživeného člověka tak může mít i obyčejný pád na ulici vážné zdravotní následky. Pro pevné kosti jsou důležité vitaminy D a K, vápník a měď. Tyto látky jsou např. v brokolici, banánech, mléčných výrobcích, masu a rybách.
PROBLÉMY S PLODNOSTÍ
Příliš nízká váha, která je úzce spjata s nepravidelným menstruačním cyklem a nedostatečnou produkcí estrogenu, může být jedním z důvodů, proč se vám nedaří otěhotnět. Podobně jako s početím samotným pak mají hubené ženy problém těhotenství udržet, což potvrzuje i jedna britská studie, která uvádí, že podvyživené ženy, kterým se podařilo otěhotnět, měly o 72 procent vyšší riziko potratu během prvního trimestru.