Lyžák? Pomozte mu, ať má nač vzpomínat!

Zdraví 25. září 2017

Víc než alkoholových mejdanů, otravy nikotinem a sexuálních ochutnávek se bojíte večerního stýskání, pobíhání v mraze bez bot a lyžování v mokrých oteplovákách. Vaše dítě je možná na zážitky sněženek a machrů ještě malé, ale tím spíš je třeba ho na blížící se lyžařský výcvik připravit.

Zvlášť pokud bude lyžák znamenat první dny a noci, které váš potomek stráví mimo domov. Říkáte si: kdybyste toho vašeho (nebo tu vaši) ráno a večer nedokopali do koupelny, poroste mu v puse mech. A klidně bude běhat celý týden v jedněch ponožkách, navíc mokrých. Zmrzne, přizabije se někde, umře hlady, lyžák prostě nezvládne!

Jenže nezapomínejte, že děti bez rodičů, jež jim ustavičně dýchají na záda, zázračně povyrostou a v „nouzi“ jsou schopny neuvěřitelných výkonů. Perfektně se o sebe postarají, i když se doma chovají, jako by bez vaší péče měli každou chvíli zahynout. Možná o sebe nebudou pečovat podle vašich představ a instrukcí, ale říkejte si:

● když nejde o život, nejde o nic (a na výcvik jedou dospělí vedoucí)

● co oči nevidí, srdce nebolí (dělat věci po svém neznamená dělat je nutně špatně)

● nejhorší následek procházky v ponožkách po sněhu je pořádná rýma (ne, opravdu nejde o život!)

Jak na večerní smutek

Jestli si děláte starosti, jak bude vaše ratolest snášet odloučení psychicky, zvažte, zda ho nemůžete na kurz poslat se starším sourozencem nebo s kamarádem, případně nemáte-li možnost jet také a jistit dítě zpovzdálí, třeba v roli kuchařky či zdravotnice. Pokud však potomek nemá problém zapojit se do hry s vrstevníky, rád vyhledává společnost jiných dětí a vyzkoušel si přespání u prarodičů nebo doma u kamaráda, nemáte se čeho bát, protože si s největší pravděpodobností si lyžařský výcvik užije.

Což se ovšem nevylučuje s tím, že i největší malý frajer a i nejodvážnější copatá slečna mohou večer propadnout smutku po domově. Proto jim přidejte do zavazadla jejich oblíbeného plyšáka a nějaký dárek „pro těžké chvíle“.

Tip: V síti drogerií dm jsou k dostání ovocné pastilky „Seelentrost“ (v překladu „duševní útěcha“), které obsahují Bachovy květové esence a v obtížných chvílích pomáhají najít duševní rovnováhu.

Lyžák? Pomozte mu, ať má nač vzpomínat!

Představ si, jaké to tam asi bude

Trápí-li dítě před výcvikem obavy pramenící z neznalosti situace, pomůže, když si bude moci konkrétněji představit, kam jede, co ho tam čeká a jaké různé momenty mohou nastat:

● Vyhledejte na internetu webové stránky chaty (nebo alespoň lyžařského areálu) a společně si prohlédněte fotografie v galerii a přečtěte si uvedené informace.

● Proberte se synem či dcerou konkrétní situace, jaké mohou nastat – jak se má zachovat, když ho bude bolet břicho, bude se mu chtít na svahu čůrat, nebude mu chutnat jídlo, neubytují ho na pokoji s kamarádem či kamarádkou atd. Zvláštní pozornost věnujte momentům, kterých se dítě skutečně obává.

● Berte dětské úzkosti vážně a neshazujte je, zároveň ale dítě ujišťujte, že mu důvěřujete, že vše zvládne, protože víte, že je šikovné a umí si poradit. Hodně přitom záleží na vašem nastavení – pokud ho povzbuzujete k odvaze a sami se přitom třesete strachy, jeho obavy ještě posílíte. Pokuste se tedy zůstat v klidu a navodit v sobě skutečný pocit důvěry ve schopnosti potomka.

Lyže nekupujte, stačí je vypůjčit

Psychické nastavení je důležité, ale nepodceňujte ani oblečení a vybavení na lyžařský kurz. Zapomeňte na delší lyže a větší boty (aby dítěti „dlouho vydržely“). Vyberte správnou délku a velikost, jinak riskujete, že se dítě bude trápit a lyžování si hned napoprvé zoškliví. Sáhněte po takových, které budou dítěti sahat mezi bradu a kořen nosu. Lyžařské boty by pak měly být maximálně o číslo větší, než je aktuální velikost nohy malého lyžaře. Podobně jako se špatně ovládají příliš dlouhé lyže, tak také příliš velké boty neposkytují dítěti stabilitu („docpat“ volný prostor třemi páry ponožek vážně nepomůže), krom toho, že si při pádu koleduje o nepříjemné překroucení nohy. A moc malé přezkáče? Kromě toho, že tlačí, je v nich zima.

Výběrem hůlek se nemusíte zatěžovat, protože podle odborníků je začátečníci nepotřebují, tínm větší pozornost však věnujte výběru ochranné přilby. Zkoušejte ji na kuklu nebo tenkou čepici. Helma by neměla být těžká, měla by mít nastavitelnou velikost a ideálně také nápadnou barvu pro zlepšení viditelnosti dítěte na svahu. Bez helmy potomka na svah rozhodně nepouštějte, nejde jen o nebezpečí zranění, které si dítě přivodí samo, ale o riziko ze strany jiných lyžařů. Pokud dítě ještě na lyžích nestálo, neuškodí, když si doma vybavení vyzkouší a naučí se je používat.

Tip: Nechcete-li zbytečně utrácet za lyže a boty, které budou dítěti za rok malé, lyžařské vybavení mu vypůjčte. Pokud jezdíte lyžovat párkrát za zimu, finančně se vám rozhodně vyplatí využít možnosti celoročního zapůjčení. Například v síti prodejen a půjčoven Happy Sport zaplatíte na začátku sezóny za dětský lyžařský komplet (lyže 100 až 129 cm, boty a v ceně máte i helmu) necelé dva tisíce korun.

Lyžák? Pomozte mu, ať má nač vzpomínat!

Hop hej, cibuláři…

Protože program na lyžáku většinou zahrnuje i nějaký ten výlet, pořiďte dítěti kvalitní, teplé a nepromokavé boty. A dobré oblečení k tomu, na lyže i na turistiku.

Doby, kdy aktivnímu pohybu v zimě vévodily doma pletené vlněné ponožky a bavlněné nátělníky, jsou pryč. Vlnu a bavlnu, jakkoliv jsou kvalitní a v šatníku mají svoje pevné místo, vystřídaly nejrůznější funkční materiály, které udržují tělo v suchu a teple. Respektive chrání před zimou a vodou pronikající zvnějšku a současně zadržují teplo a odvádějí ven vlhkost. Týká se to prádla, triček, mikin, zateplených kalhot, stejně jako rukavic, čepic a výše zmíněných bot.

Osvědčenou metodou oblékání je cibule, kdy dítě vyjde na svah v několika vrstvách, které může podle potřeby svlékat či navlékat. Základem je termoprádlo, odvádějící pot, přes ně potom mikina, udržující tělesnou teplotu. A svrchní vrstvou by měla být zimní bunda. Na dolní část těla jsou vhodné zateplené lyžařské kalhoty (nebo kombinéza) a pod ně spodky. Do přezkáčů patří jedny (!) lyžařské ponožky (opět z funkčního materiálu), na ruce kvalitní rukavice. Nezapomeňte přibalit do zavazadla dostatek ponožek a raději několikery rukavice. A všechny svršky podepište!

Tip: Dovolte dítěti, ať vás doprovodí i na nákup svršků, u nichž nemusí být nutně přítomno kvůli zkoušení. Smět si sám vybrat bundu nebo lyžařské ponožky posílí sebevědomí i vztah k dané věci.

Je prima, když se dítě zúčastní i samotného balení zavazadla – aby se naučilo části oblečení rozumně kombinovat. U všech věcí, tedy nejen oblečení, by mělo vědět, proč je s sebou veze a kdy je má použít (batůžek na výlety, nezbytné léky, opalovací krém na obličej a vůbec veškerou kosmetiku, baterku, kapesné, sladkosti atd.)

Nechte je lyžovat a povyrůst

A už je to tady: zavazadlo v kufru, dítě u okýnka v autobuse, vy na chodníku s kapesníkem. Udělali jste všechno pro to, aby lyžák dobře dopadl, takže teď to pusťte.

Skryjte slzy, zamávejte a těšte se, až se vám ze světa vrátí místo bezradného dítěte sebevědomý mladý muž nebo sebejistá dáma, kteří si svých pár dní dospělosti parádně užili!