Hana Šuláková: V laboratoři vede estrogen

Podzimní kampaň 30. května 2018

Forenzní entomologie je věda, která pomáhá kriminalistům pomocí hmyzu určit dobu uplynulou od smrti a stanovit, zda bylo s tělem manipulováno. Tolik laické vysvětlení. V Česku je zatím jediným kriminalistickým i soudním znalcem v tomto oboru, resp. znalkyní, Hana Šuláková z Kriminalistického ústavu Praha. Tvrdá realita její práce se jí nijak nedotýká a zvesela a ochotně o ní vypráví. TEXT: EVA RIEGEROVÁ

Vyjíždíte pokaždé, když se najde mrtvola?

Kdepak, nejezdím na prvotní ohledání. Vyjíždím až na tzv. doohledání, když se při prvotním třeba nenašly stopy krve a kriminalisté si myslí, že mohly být omyté. To častěji jezdím odebírat entomologické stopy, ale ani v tomto případě to není vždy. Pokud jsem na místě, tak většinou ohledání mrtvého těla provádí soudní nebo výjezdový lékař s technikem a průběh se nahrává na video. Třeba: máme tady mrtvolu muže, zhruba ve věku 40 let, leží na zádech – a já: kluci, chvilku počkejte, vidím tam tři brouky!, pinzetou si je odeberu a pokračuje se v ohledání, čas od času je opět zastavím, že si z mrtvoly potřebuji zajistit tu larvy, tam kukly. Jsme vůči sobě vstřícní, ohledání nesmí být stresová situace.

A pro vás to není stres?

Kdybych to nad tělem emočně nezvládala, tak bych tuto práci nemohla dělat. Prostě se po mně chce, abych prostřednictvím hmyzu pomohla odhalit, kdy došlo k úmrtí nebo další okolnosti. V dané chvíli se soustředím jen na to, abych odvedla svou práci co nejlépe, na ostatní myšlenky není moc prostor. Hlavně nic neopomenout, nepřehlédnout, tělo skoro nevnímám, soustředím se jen na hmyz. U soudu jsem zažila, že entomologický posudek rozhodoval o tom, jestli se potvrdí pachatelovo alibi, nebo hmyz vyvrátil tvrzení matky, že nechala novorozené miminko v igelitové tašce živé… Pro mě je má práce velká zodpovědnost.

S jakou přesností jste jako entomolog schopna určit, kdy došlo k úmrtí?

Tady patrně vyvrátím všeobecný omyl, protože forenzní entomolog nikdy neurčuje, kdy dotyčný zemřel, vždycky jen stanovuje délku kolonizace nebo setrvání hmyzu na těle, od kterých lze dobu úmrtí odvodit. Je třeba si uvědomit, že u intaktní mrtvoly, tedy bez krvácivého zranění, hmyz na počátku neví, že se jedná o potencionální zdroj potravy a trvá několik hodin až dnů, než na ni začne nalétávat. Tím vzniká časová prodleva. Naopak u mrtvoly s traumaty, tedy s přítomností krve, reaguje hmyz hned a doba kolonizace odpovídá post mortem intervalu. Může však nastat i třetí situace, a to když oběť trpěla tzv. myiázou. Často to jsou malé děti, staří lidé nebo bezdomovci, kteří ještě za života měli proleženiny, neléčené bércové vředy nebo poranění a samičky much nakladly vajíčka do těchto ran, potom se larvy much vyvíjejí již v živém člověku i několik dnů před smrtí. Takže entomologický posudek je spíše pomůcka pro vyšetřovatele, státního zástupce nebo soud, aby se rozhodl, zda se přikloní k době úmrtí. Řádově první měsíc po smrti jsem schopná stanovit počátek kolonizace na určitý den a teprve ostatní okolnosti a důkazy vyšetřovateli prozradí, jestli je dnem úmrtí či nikoli. Při pozdějších nálezech přesnost samozřejmě klesá.

Myslíte, že můžete tak drsnou práci dělat i díky tomu, že jste vyrůstala na vesnici?

Určitě! Jsem nejstarší ze tří děvčat, rodiče měli klasické zaměstnání a k tomu velké hospodářství, chovali jsme ovce, prasata, býky na výkrm, odchovávali jsme si selata. Táta přivezl krásné kudrnaté kaštanové telátko: „Děti, jak mu budeme říkat?“, my: „Oříšek!“, „A co s ním uděláme, až vyroste?“, a my nadšeně: „Spapáme ho!“ Takový je život v hospodářství, vyrůstaly jsme v prostředí mezi zvířaty, když má ovce roztrženou nohu, běžíte ji ošetřit, musíte umět obstarat úplně vše. Rodičům jsem pomáhala i později, když už jsem studovala na vysoké škole. Jezdila jsem v půlce týdne z Brna domů, abych nasekala trávu pro býky a pak se do Brna opět vracela.

Celý rozhovor najdete v aktuálním čísle časopisu Vlasta.