Nemáte v chodbě okna? Tak zkuste světlovod

Cestou k přirozenému dennímu světlu do chodeb, šaten, koupelen či na schodiště bez oken je systém, který se nazývá světlovod. Umožňuje proniknout dennímu světlu tam, kde je vzhledem k dispozici domu či bytu nemožné vybudovat okno. A jeho nespornou výhodou jsou nulové provozní náklady na osvětlení! Samozřejmě pouze přes den, v noci vám toho měsíc moc neosvítí.

Světlovody jsou chytré systémy přenášení denního světla pomocí jeho odrazů od vysoce reflexního povrchu přívodného tubusu. Nerozumíte? Ale ano, prostě si představte něco jako šikovně položené zrcadlo.

Jak to funguje

Světlovody jsou obvykle složené ze tří na sebe navazujících částí - čtvercového rámu s pevným zasklením (případně kopule z akrylátu), pevného tubusu a difuzéru, který se postará o dostatečné rozptýlení světla v místnosti.

Základ světlovodu tvoří pevná zasklená tabule nebo kopule, která bývá zabudována ve střeše domu. Tou jde denní světlo do navazujícího tubusu. Ten má po celém vnitřním povrchu odraznou vrstvu a s její pomocí dokáže přivést světlo až do vzdálenosti padesáti metrů od střešního vstupu. Právě v tubusu spočívá onen malý zázrak systému, který vám denní světlo doslova vtáhne do domu.

Jak otevřít cestu světlu

Množství přivedeného světla je přímo úměrné průměru tubusu. Dalšími faktory, které intenzitu světla ze světlovodu ovlivní, jsou orientace jeho střešního vstupu na světové strany, sklon střechy, ale samozřejmě i povětrnostní podmínky a roční období. A také počet „kolen“ tubusu a jeho délka.

Výpočet příslušných optimálních parametrů je proto vhodné svěřit odborné firmě, zvlášť pokud požadavek na přivedení denního světla tímto způsobem je náročnější. Instalaci jednoduchého světlovodu s rovným tubusem zvládne i zručný domácí kutil. Ale přece jen jde o zásah do střechy a stropu, takže přílišná improvizace by se nemusela vyplatit, naznačte nenápadně aktivnímu manželovi.