Skryté tlačítko nazývané „turbo“, které dokáže zrychlit načítání ceny, taxikář, jenž chtěl za čtyři kilometry jízdy 400 eur, tedy zhruba 11 tisíc Kč, okrádání cizinců, nevydávání účtenek...
Skoro to vypadá, jako by jízda taxíkem byla totéž, co výprava do džungle s divokou zvěří. Dodržujte ale pár jednoduchých zásad a budete jezdit v pohodě.
ULICE, NEBO DISPEČINK?
Snad všechny taxislužby preferují přivolání si vozu přes dispečink. A i když to samozřejmě dělají hlavně kvůli svému výdělku, je to dost oprávněné. Naprostá většina řidičů, ať už jezdí s logem jakékoliv firmy, totiž nejsou zaměstnanci. Mají svoji živnost a jsou konkrétní společností jenom nasmlouváni. Zásadní rozdíl je tedy v tom, že když k vám taxikář Vomáčka přijede po zavolání přes dispečink, jste ve vztahu s firmou.
Stačí dodržet pár pravidel a pojedete za správnou cenu.
NA CO JEŠTĚ MYSLET
- Spěcháte-li, vyplatí se taxi žluté barvy. Pouze takové totiž smí využívat i pruhy vyhrazené jinak jenom pro MHD.
- Stanovení ceny jízdného je v pravomoci jednotlivých obcí, které určují maximální sazbu. Jízdné se tedy liší nejen v různých městech, ale i v jednom městě u různých taxikářských firem.
- Určitě předem sdělte specifika své jízdy, pokud nějaká jsou. Například objemné zavazadlo, zvíře či požadavek dětské sedačky.
- Taxík musí být označen přerušovanými pásy, evidenčním číslem, obchodním jménem a střešní svítilnou. A samozřejmě zvenku vystaveným ceníkem s kompletním přehledem cen (sazba za nástup, vzdálenost i čas). Chybí-li něco z toho, buďte ostražití.
- Je-li v autě taxametr zakrytý třeba nějakou figurkou, voňavým stromečkem apod., zpozorněte. A požádejte bez ostychu šoféra, aby tu překážku ve výhledu odstranil.
- Mnohé taxislužby nabízejí aplikace do chytrých telefonů. Nebojte se jich. Dostanete už před jízdou informace o ceně, trase či poloze vozu, který pro vás jede. A máte často i lepší cenu.
Když si ho zastavíte na ulici, jste ve vztahu pouze s ním a je jedno, jaké logo má na kapotě. A zatímco firma vám garantuje například cenu 21 Kč za kilometr, soukromník Vomáčka jezdí za 28. A navíc – při volání na dispečink se většinou hned dozvíte, kolik je za kilometr a na jakou částku vás cesta přijde.
Hraní si s turbem tak ztrácí na významu. Protože když vám dispečink sdělí, že cesta má 11 kilometrů a i s nástupní sazbou zaplatíte 310 Kč, těžko vás šofér po „nahonění“ taxametru přesvědčí, že se dispečerka o dvě stovky sekla.
STVRZENKA JE ZÁKLAD
Hádat se ale můžete jenom s platnou stvrzenkou. Berte si ji. A to i v případě, kdy ji vlastně nepotřebujete. Jednak na ní máte všechny důležité údaje o jízdě i o řidičovi, a hodit se vám může i v okamžiku, když ve voze něco zapomenete. Při cestě přes dispečink se s ním rychle domluvíte, ve kterém voze to bylo, ale když jste si vůz odmávli z ulice, těžko si budete pamatovat, který to byl.
JAK NA PROBLÉMY
Záleží na tom, jaký problém nastal. Když se výrazně liší předem sdělená cena, kontaktujte dispečink. Když jste vzali auto z ulice a cena se vám zdá vůči ujeté vzdálenosti přemrštěná, podívejte se ještě před zaplacením na účtenku – pokud na ní bude sazba 25 Kč/km, vzdálenost bude 10 kiláčků, ale částka 480 korun, fakt něco nehraje.
Uvědomte si ale, že stejná trasa bude za jinou cenu, jedete-li ji pár minut ve tři ráno nebo hodinu v denní dopravní špičce. A když vám řidič odmítne dát stvrzenku nebo nabízí rukou napsané potvrzení s tím, že se mu taxametr právě „nějak porouchal“? Klidně odmítněte zaplatit. A začne-li být situace horká, zavolejte policii.