Mohlo by vás zajímat
Je to pro chlapa strašný pocit, když koukne v obchoďáku na lísteček a vidí „lak na vlasy“. Stojí před dvacet metrů dlouhým, pětipatrovým regálem nacpaným právě a jen laky na vlasy, hladí si svou pleš a nechápe.
Marně se snaží vzpomenout si na to, která z těch třiceti věcí v koupelně je lak a jak vypadá, netuší, jaké máte vlasy, a rozhodně nekoupí ten na porost poškozený, aby vás neurazil.
Podobně dopadne u laku na nehty, kondicionéru, gelu na praní či u položek „nějaký jogurt“, „pěkné maso na polévku“, „pár paprik“ či „něco k pití“. Někdy si už myslím, že to děláte schválně.
Abyste měly veselé příhody na setkání s kamarádkami. Úplně to slyším – „Představ si, tak jsem toho svého poslala na nákup, všechno jsem mu polopaticky napsala, a víš, co mi přinesl?!“ Nejhorší na tom je, že jste naprosto nepoučitelné.
Po každém nákupu můžeme žádat, prosit, žebronit, aby ten další seznam byl už, prokristapána, pořádně napsaný.
Jasně, že nebude. Dejte si, prosím, třeba jako novoroční předsevzetí, že se polepšíte. Že seznamy nám budete psát přesně, nebudete používat slova „něco“, „nějaký“, „pár“ či „kousek“, a hlavně – že nebudete viset na mobilu s kamarádkou ve chvíli, kdy vám celí zoufalí budeme volat o pomoc.