Ať si kdo chce co chce říká, ať si slečna Emancipace řve a nadává, rozdíly mezi ženami a muži byly, jsou a budou. V mnoha věcech se tyto dvě bytosti mohou tolerovat, ale nikdy se zcela nepochopí. Třeba v označování barev.
Byl jsem nedávno svědkem podivného rozhovoru. Dvě ženy si povídaly o nějakém - samozřejmě úžasném, úchvatném a okouzlujícím – oblečení: „To ti bylo tak šik! A ta barva, taková broskvová,“ rozplývala se jedna. „No já bych ti řekla, že byla spíš meruňková,“ opáčila ta druhá.
Co říkaly dál, nevím. Zasekl jsem se u toho ovoce. Meruňky i broskve mám občas na seznamu k nákupu. Někdy jsou, zejména ty meruňky, takové pobledlé, namíchané ze žluté a zelené. Jindy jsou ale oranžové. No a po pár dnech ty zbylé vyhazuju hnědé.
Zeptal jsem se tedy jedné známé, co že to vlastně v tom hovoru bylo za barvu.
Podívala se na mně nechápavě: „Ty nevíš, jak vypadá meruňková?“ Přiznal jsem, že nevím, že by mi musela definovat, v jakém stadiu zralosti se ta meruňka nachází.
Její pohled říkal vše – jsi blbec, podřadný tvor s pidimozečkem. „No meruňková je prostě meruňková,“ zaznělo potom. Moc mi nepomohla.
Po delší diskuzi jsem pochopil, že má na mysli oranžovou. Oddechl jsem si. „Ale ona to není oranžová, to je prostě meruňková,“ podrazila mi znovu nohy kamarádka. „To je jako bys říkal, že oranžová je i ta broskvová, lososová nebo cihlová.“
Rozloučil jsem se. Věděl jsem, že jinak by přede mne vyskládala hromadu - dle mého - oranžových věcí, aniž by mezi nimi byla - dle jejího - jediná oranžová.
Pochopil jsem, že svět žen je neuvěřitelně barevný. Vnímají odstíny, které my muži nejsme schopni definovat.
LOSOS, BROSKEV, MRKEV, ŠPENÁT, SMETANA, KAKAO, NUGÁT, KRÉM, KORÁL, FIALKA, BA I VELBLOUDÍ SRST... PRO NÁS PODIVNÝ NÁKUPNÍ SEZNAM, PRO ŽENU BARVY.
Jenže: Jaký šmarjá krém? Máslový? Na boty? A fialka není prostě fialová a nugát hnědý? No a vždyť korály existují v mnoha barvách! A viděly jste někdy velblouda?
A proč nemáte třeba i barvy pivní nebo bůčkovou? Nebo tu krásnou barvu dokřupava upečené kachny? No, chápu, přeci jen věta: „Představ si, koupila jsem si sexy prádélko, takové bůčkové, no nádhera,“ nezní moc vznešeně.
Nám chlapům je fuk, že se sejdeme u piva a všichni budeme mít modré džíny a oranžové triko. Vy byste to nesnesly, a tak jste jedna v broskvi, druhá v lososu, třetí v meruňce a čtvrtá v cihle.
Pro co má žena sadu nejrůznějších pojmenování, pro to my máme maximálně tři – základní barva a od ní světlá a tmavá. Stačí nám to. A rozumíme si s tím po celém světě. Modrá je prostě všude modrá, zelená je zelenou a červená červenou. V Rusku, v Americe, v Africe i na severním pólu. Ale to vaše ovoce v některé zemi třeba ani neznají!
A TAK VÁS, MILÉ DÁMY, PROSÍM:
Když nám budete chtít něco popsat a dostanete se k barvám, používejte jen ty existující.
Nepleťte do toho ovoce, zeleninu a zvířata. Schovejte si ty broskve, meruňky a mrkve do mísy na stole a lososy nechte v řekách.
A pokud už za každou cenu chcete fakt definovat přesný odstín, dejte nám hodnoty CMYK nebo RGB. Co to je, vám, omlouvám se, vysvětlovat nebudu. To si dám raději lososa a jako zákusek broskev se smetanou.
