Na úvod článku by bylo dobré si nalít čistého vína. Pokud hledáte univerzální recept na štěstí, neztrácejte čas, tady ho totiž nenaleznete. Univerzální návod na štěstí ve vztahu je stejnou chimérou jako spatřit sněžného muže, případně jednorožce. Což ovšem neznamená, že když se naučíte recept vlastní, že to nebude fungovat. Naopak, bude a mnohem lépe, než jakékoliv univerzum.
Psycholog Jan Kulhánek vysvětluje: „Jednoduchý a univerzální návod na šťastný partnerský vztah neexistuje, ale je pár dobrých a léty ověřených tipů, jak štěstí pomoci a jak si ho udržet. Právě takové rady a návody jste měla příležitost s trochou štěstí okoukat u svých prarodičů či rodičů, pokud ne, můžete se je naučit. A až jejich principy pochopíte, aplikujte je na svého partnera, předejte své vědění potomkům. Díky tomu nebudou jednou ve vztazích tápat a třeba se jim zadaří vytvořit dlouholetý monogamní vztah založený na přátelství a úctě.“
Protiklady se přitahují, ale...
O jaké tajemství tedy jde a proč někteří lidé „žijí spokojeně až do smrti“, a jiným se podobné kouzlo nepodaří ani v okamžiku, kdy popáté mění partnera? Odborník vysvětluje: „Při výběru partnera je důležitá vzájemná přitažlivost na tělesné i duševní rovině. To znamená, že by partner neměl být pro nás jen sexy, ale měli bychom mít řadu společných věcí, abychom spolu rádi trávili volný čas. Líp se daří párům, které naplňují rčení Vrána k vráně sedá...“ než protikladům, které se údajně přitahují. Přitažlivost odlišných světů bývá jen dočasná, později se kouzlo ztrácí a přichází neporozumění, odcizení. Proto si dejte záležet již na výběru životního partnera, předejdete tak komplikacím v budoucnu.
Podle statistik dokážou lidé odhadnout dlouhodobou kompatibilitu s partnerem v době, kdy na ně přicházejí Kristova léta. Tedy kolem třicátého roku věku. Je to také proto, že s nimi tolik necvičí hormony, takže nagelovaná patka, mohutné svaly či prsa velikosti XXL už nehrají při výběru partnera takovou roli, ale spíše se zaměřují na to, jak tráví jejich protějšek volný čas, jestli v muzeu ostentativně zívá, na koncertě vážné hudby usíná.
Hýčkejte vzpomínky
Kromě souladů zájmových je třeba dbát i na přitažlivost fyzickou. Pokud mezi partnery nepřeskočí pověstná jiskra, je vztah budovaný na chatrném základě. Na druhou stranu je třeba vědět, že vášnivé tango nebudete tančit celý život, že přitažlivost fyzická je veličinou proměnnou v čase. Podle expertů je ale třeba mít na co vzpomínat, a i když bouřlivé milostné období vyprchá, při vzpomínce na něj se vám opět rozproudí krev v žilách. Pokud takové vzpomínky nemáte, a naopak vnímáte, že celý váš vztah byl od počátku nudný a stereotypní, šťastná v takovém soužití nebudete. A co uděláte? Začnete se poohlížet jinde.
Kvalita vítězí nad kvantitou
Sexualita má pro šťastný vztah nesmírně důležitou roli. Připadá vám, že o sexuálním životě lidí 50plus by se vůbec mluvit nemělo? Naopak, pokud potkáte na ulici kvetoucí ženu, která se vede za ruku se svým partnerem, mají oči jen pro sebe, musí vám být jasné, že v noci je nezahřívá termoprádlo, ale že si svůj vztah dokážou pořádně užít, i když teenageři se nad takovou představou jen znechuceně ošklíbají. Párům ve středním a vyšším věku už ovšem nejde o sexuální kvantitu, přednost dávají kvalitě. Dochází u nich až k tantrickému zklidnění vášní, a i když si sex užijí jen párkrát do měsíce, je rozhodně kvalitativně mnohem víc na výši než rychlovka teenagerů, kteří zdaleka neznají své tělo (což s ohledem na věk ani nemohou). Pokud chcete váš vztah zalévat porozuměním, aby dobře prosperoval, pak by v zálivce neměla chybět tolerance, pochopení a úcta. Jak vysvětluje Kulhánek: „Štěstí, lásku a přátelství v partnerském vztahu je třeba živit, pečovat o vztah. Forma péče o vztah hodně záleží na povaze těch dvou, ale vždy je fajn nepřestávat si dávat najevo, že se máme rádi, že druhého respektujeme, že i když se pohádáme, dokážeme si odpustit, že si dokážeme říkat navzájem svá přání i starosti a také že si udržíme něco svého a nemusíme se jen přizpůsobovat druhému...“
Pracujte na tom
Jak tvrdily naše babičky, a možná bychom si z jejich zkušeností měly vzít ponaučení i dnes: „Vždy si pamatuj, proč ses do něj zamilovala, starej se o něj dobře, naslouchej mu, měj na paměti, že v něm bude vždy kus zlobivého kluka a nečekej na zázraky.“ Pokud přesně tohle vtloukali i dědečkové našim partnerům do hlavy, nejspíš by měl být svět plný tolerantních párů, kterým to spolu báječně klape. Jenže znáte to, výchova je věda nevděčná... Na druhou stranu: na fungující a šťastný vztah musíte být dva. A pokud si váš muž nenese z dětství a formativních let ten nejlepší obraz a vzorec, naučte ho ve světě šťastných vztahů se orientovat. Bude vám vděčný.