Skoro nic nejím, asi mám anorexii

Příběhy 13. července 2020

Čtyřicetiletá Jarmila přiznává, že ji potkala porucha příjmu potravy, o níž soudila, že patří k pubertálnímu věku: „Bojím se, že umřu.“

Maminka léta říká, že jsem jak vyžle. Má pravdu, ale vůbec neví, jak hodně hubené vyžle jsem.

Vím, že mentální anorexie, tedy neschopnost přijímat normálně jídlo, je problém mladých holek, ale já jsem k ní přišla až teď.

Řekl, že mám velkou prdel

Žiju sama, protože se mi nevydařil vztah s mužem. Myslela jsem, že problém je v tom, že nejsem hezká. Můj poslední přítel mi řekl, že mám „dost velkou prdel“. Když ode mě odešel, pořád mi to běželo hlavou. Asi na tom nebylo moc pravdy, jenomže když se s vámi rozchází někdo, koho milujete, hledáte důvody.

Tak jsem začala cvičit. Je to moderní, nikdo se nediví. Ale já nebyla nakonec schopná prožít den bez dvou až tříhodinového běhání. Přesto se mi zdálo, že pořád nejsem dost hubená.

Určitě už jsem neměla ani kilo navíc, ale mně se to pořád zdálo málo. Rozhodla jsem se upravit stravu. Nastudovala jsem si diety a usoudila, že nejlepší bude omezit tuky a cukry. Proto jsem nejedla pečivo, koláče, sladkosti, ale potom ani normální jídlo. Postupně jsem se dostala jenom na jogurty a okurky. Váha šla dolů, byla jsem spokojená.

Nedokážu to zastavit!

Jenže teď nevím, co s tím mám dělat. Protože já už to nedokážu zastavit. Asi se to nedá popsat, ale já se prostě nedokážu podívat na jídlo, abych přitom neviděla rovnou moje tělo o dvacet kilo těžší, všechny ty tukové záhyby a celulitidu. A v hlavě mi zároveň zní, že budu mít zas „velkou prdel“.

Mám v plánu začít pořádně jíst, protože vím, že takhle to není v pořádku a že bych si mohla poničit celý metabolismus. Hodně jsem o téhle nemoci četla, přesně vím, proč ke mně přišla i jak bych měla začít normálně jíst. Ale jakmile uvidím jídlo, nejsem schopná ho vzít do pusy, aniž by se mi neudělalo špatně. Bojím se, že kdybych jedla, zase bych vypadala tlustě a nepřitažlivě, a nikdo by mě neměl rád.

INFORMACE NAJDETE NA:

  • Mentální anorexie (česky nechutenství) se řadí mezi poruchy příjmu potravy. Její léčba je obtížná a zejména u dospělých recidivuje.
  • Pomoc a podporu osobám postiženým i ohroženým poruchami příjmu potravy nabízí například Občanské sdružení Anabel.