Manžel pláče: Co dělat s fúrií?

Příběhy 21. dubna 2012

Kabelky za padesát tisíc a luxusní dovolené - to požaduje manželka po Jiřím. Chtěl se zeptat čtenářek, co s tím. Dali jsme mu možnost.

„Svým kamarádům si postěžovat nemůžu, byl bych za hlupáka. A rodičům si stěžovat taky nechci, aby se zbytečně netrápili. Ale už nevím, co bych měl dělat, když se nechci rozvést. Zdá se mi, že se své ženě nezavděčím, ať dělám, co dělám,“ stýská si Jiří.

Petra prý taková nebyla vždycky. Když se před sedmi lety brali, bylo jí osmadvacet a vypadala opravdu šťastná a spokojená s tím, jak žijí. Podle Jiřího se mají pořád stejně dobře, ale ženě to už dávno nestačí. Poslední tři roky se postupně proměňovaly v peklo - aspoň pro něj. A zřejmě i pro jeho manželku, podle toho, jak se k němu chová.

Jiří má ze sebe kvůli ní pocit, že je úplně neschopný muž a že s každým jiným by byla stokrát spokojenější.

Chci nové auto

„Myslím, že důvodem jsou peníze. Přestože si vůbec nežijeme špatně! Máme auto, sice čtyři roky staré, ale dobré a v perfektním stavu, o to se starám. Jenže ona by chtěla lepší a novější. Pořád mi předhazuje, jaké auto mají sousedi, jakou viděla v televizi reklamu, a naše staré auto nazývá „ten křáp“,“ vysvětluje nešťastně Jiří.

„Nevím, proč si myslí, že by byl dobrý nápad zadlužit se kvůli něčemu, co nepotřebujeme. Já mám radši finanční rezervu. Máme dvě děti a nikdy nevíte, na co budete peníze potřebovat a kdy se mně nebo jí může něco stát a nebudeme moct pracovat.“

peněženka peníze bankovky
zdroj: Isifa.com

Chci nakupovat v Dubaji

Jiří říká, že není žádný přílišný spořílek nebo škudlil. Jezdí každý rok na dovolenou, byli v Řecku, v Itálii, ve Španělsku, loni na Kanárech. „Ale žena by ráda do Dubaje. Nevím, jak na to přišla. Prý se tam báječně nakupuje. Co by tam potřebovala kupovat?“

Jen na svoji útratu sama pro sebe má Petra na každý měsíc pět tisíc korun. A Jiří se neptá, zda si koupila boty, parfém nebo kabelku. „Ale stejně mi vyčítá, že vydělávám málo, že bych měl změnit zaměstnání a nebýt pořád ve stejném podniku, kde mi prý jaktěživ nepřidají. No, možná nepřidají, ale na druhou stranu majitel je můj kamarád, vím, že mi dává nejvyšší plat, jaký může. A hlavně se můžu spolehnout, že mi ten plat každý měsíc přijde, a kdyby něco, že dostanu odstupné.“

Jenže Petře připadá málo noblesní, že je „jenom“ manažer prodeje potrubí. Pořád si kupuje drahé časopisy a v nich vzdychá nad kabelkami za padesát tisíc. „A když namítnu, že takovýhle nesmysl si snad může koupit jenom Ivana Trumpová, odsekne mi, že kdyby měla doma pořádného chlapa, tak by jí takové kabelky kupoval sám.“

žena muž hádka

Myslím, že manželka chce víc peněz

zdroj: Isifa.com

A nechci žádný sex!

Jiří neví, kdy se manželka přesně změnila a začala mít náročné představy. Myslí, že to začalo ve chvíli, kdy se vrátila z Ameriky její spolužačka ze střední školy, která se tam dobře vdala a ještě líp rozvedla. „Měla nějakého chirurga nebo co, chudák, ten musel být rád, že se jí zbavil. Mám pocit, že ta Petře našeptává, ať se se mnou rozvede, že za prvé bude dostávat velké výživné a za druhé si pak najde někoho mnohem lepšího, rozuměj bohatšího.“

Jejich společný život má prostě do idylky hodně daleko. Jiřímu se ale nechce rozvádět, už kvůli dětem. Věří, že by všechno mohlo být jako dřív, kdyby si jeho žena dokázala uvědomit, že se mají dobře, že si žijí líp než většina lidí kolem nich a že kabelky za padesát tisíc jsou hloupost.

„Bývala moc milá, než jí začaly peníze takhle strašit v hlavě. Teď se na mě doma sotva podívá, nemilovali jsme se už půl roku.“

„Vždycky řekne, že nemá náladu. Přece ji nebudu znásilňovat. Už mě napadlo, že si našla někoho jiného, ale spíš ne, spíš je na mě naštvaná. Nechci se s ní kvůli tomu hádat, ale někdy bych jí nejradši jednu vrazil, když po mně vrhne jeden z těch pohledů, po kterých si připadám jak nějaký odporný hmyz.“

Hrozí syndrom týraného muže?

  • Možná Jiří zatím popisuje jenom situaci nespokojeného manželství, která by šla vyřešit třeba u manželského poradce. Samozřejmě pokud by jeho žena byla ochotná tam zajít.
  • Je také možné, že je vůči své ženě příliš laskavý a submisivní, takže ona získala dojem, že s ním může zametat. Kdyby jí dal najevo, že se rozvodu nebojí a že požádá o svěření dětí do své péče, mohla by pochopit, že překročila míru.
  • Situace ale zároveň nese známky syndromu týraného muže. O něm se mluví daleko méně než o týraných ženách, protože takových případů je méně a protože se muži ještě více stydí o tom mluvit než ženy. Pokud se Jiří včas nevymezí, může se všechno ještě víc zhoršovat.