Polykám hrsti potravinových doplňků

Jsem asi závislá na práškách. Rozumíte, ne jako feťák, že bych brala drogy, ale když se na sebe pokusím rozumně podívat, zjistím, že každý den beru minimálně dvacet nějakých pilulek. Vitaminů, kapiček, nejrůznějších preparátů, co jsou na ně pořád v televizi reklamy.

Vlastně mě to nikdy nenapadlo, dokud s tím nepřišel můj manžel. Nejdřív jsem se na něj strašně naštvala, že mi snad vyčítá, že chci být zdravá, a utrácím za to v lékárně peníze. Ale když jsem měla čas na přemýšlení, došlo mi, že má asi pravdu. Ale nevím vůbec, co bych s tím měla dělat...

Chtěla jsem jen zlepšit svoje zdraví

Začalo to asi před třemi lety. Měla jsem tehdy sérii chřipek a angín a nejrůznějších nachlazení a nemohla se toho vůbec zbavit. Pořád jsem běhala po doktorech a nakonec mi řekli, že mám asi oslabenou imunitu, že bych měla začít sportovat, méně pracovat a pohybovat se častěji venku v přírodě. Jenže to se hodně lehce řekne, ale hůř zařizuje.

Věděla jsem, že požadavky lékařů nemůžu splnit, tak jsem se rozhodla jít na to z druhé strany – zlepšit svoji stravu a celkovou výživu.

Jedla jsem hromady zeleniny, pila jenom vodu, a opravdu jsem se začala cítit líp. Jenomže mi bylo jasné, že tohle stačit nemůže, nakonec všude si můžete přečíst, že dnešní zelenina není dávno to, co jedly naše babičky, a dnešní voda má do skutečné čistoty daleko.

Lékař mi to rozmlouvá

To mi dělalo starosti, takže jsem si zvykla kupovat pravidelně nejrůznější vitaminy. Střídala jsem je, ale pořád se mi zdálo, že mi určitě nějaké další stopové prvky nebo něco chybí. Medicína dnes zná spoustu věcí, které mohou člověku pomoct, takže proč jich nevyužít, že? Pořád jsem se sháněla po novinkách a hlavně doplňovala všechno, co jsem zatím nebrala. Chtěla jsem mít „odškrtané“ všechny důležité složky jídla a výživy.

Často jsem se o tom radila i se svým lékařem, který mi ale říkal, že spoustu z těch věcí vůbec nepotřebuju, že podle laboratorních testů mám hladiny vitaminů a všeho úplně v pořádku. Ale zase jsem četla různé články v časopisech a ty mě přesvědčily, že v dnešní době není vůbec možné žít zdravě bez pomoci medikamentů, protože lidstvo si příšerně zkazilo životní prostředí.

Manžel si myslí, že jsem blázen

Snažila jsem se to všechno vysvětlit manželovi, několikrát jsme se o to i pohádali a on říkal, že přece není normální utrácet několik tisíc měsíčně v lékárně, když doktoři říkají, že mi nic není. Na to jsem mu řekla, že sobecky myslí jenom na sebe, že by určitě radši ty peníze utratil za nějaké svoje sportovní vybavení.

Urazil se a poslal mě k psychiatrovi s tím, že jsem blázen. Potom sice přišel a omluvil se, ale řekl mi, že mu moje chování opravdu dělá starost, protože mě miluje. Prý si určitě všemi těmi preparáty ničím zdraví. Že o tom mluvil se svojí sestrou, která je náhodou taky zdravotní sestra. Vůbec se mi nelíbilo, že o tom spolu mluvili, ale pak jsem začala přemýšlet, jestli na tom něco není. Možná, že ano.

Vážně polykám hrsti prášků. Jenže já si neumím představit, že bych je přestala brát. Bojím se, že hned onemocním, protože mi v těle bude něco důležitého chybět.

Už jsem párkrát zkoušela ráno si je nebrat, jenomže jsem to vydržela nanejvýš do oběda a pak jsem je spolykala. Takže vůbec nevím, co bych měla dělat.

U nás v redakci převládá názor, že Hanka by měla navštívit psychologa. To, co popisuje, totiž není normální. A kromě toho, že utrácí hrozně moc peněz, možná také ohrožuje svoje zdraví.

Souhlasíte, nebo to podle vás přeháníme? Diskutujte v komentářích pod článkem.