Asi jste si všimli, že jsem nepoužila svoje normální jméno. Když mluvím o své práci, prostě jsem Amanda. Tedy já o ní vlastně s nikým nemluvím, všichni známí a rodina si myslí, že dělám v nějakém call-centru. Že jsem taková ta slečna, co vás otravuje po telefonu a ptá se třeba na názory na jadernou energii, nebo vám vnucuje nějaké výrobky.
Sice pracuju na telefonu, ale nabízím jiné zboží. A pro tuhle práci se mi moje normální jméno nehodilo, zní totiž moc česky a vůbec ne sexuálně, jak mi vysvětlil můj šéf. Má pravdu. Já vám taky svoje normální jméno neřeknu, takhle mi to vyhovuje.
Musíte mít představivost
Umíte si představit, co vlastně celé dny dělám? Možná jste viděli nějaké filmy, kde si z toho dělají legraci. Prostě jsem na telefonu, který mi šéf platí, a čekám, až někdo zavolá. Někdo, kdo chce sex, ale přitom si nekoupí žádnou holku, protože se třeba bojí nemocí, nebo si na to naživo netroufne, nebo je mu to trapný. Takže volá holkám, jako jsem já, a my ho musíme udržet na té lince co nejdýl, protože z toho má firma peníze. A já procenta.
Možná si umíte představit, co asi tak ty chlapy přinutí vás poslouchat. Existuje spousta řečí, které vás naučí kolegyně. Taky musíte mít velkou představivost, jak zrovna se ten člověk na druhé straně cítí a co zrovna dělá a jak dlouho to ještě dělat bude. Musím zákazníka udržovat v takovém napětí, aby ho to bavilo, ale přitom aby ho to bavilo dlouho.
Řeknu vám, že není někdy o co stát. Kdybych si myslela, že si dokážu vydělat stejné peníze jinak, asi bych to nedělala.
Protože pak se pro vás každý chlap změní jenom ve špinavý zvrácený zvíře. Neumíte si představit, co všechno si od nich musím vyslechnout…
Sama nemám přítele ani manžela a ani si neumím představit, že bych si teď s někým začala. Někdy tolik lidí nevolá, ale některé dny trávím pořád u telefonu a poslouchám, jak si kdo sex představuje, a snažím se všechny ty jeho představy taky naplnit a popsat.
Jsem sama. A neumím si ani představit, že bych si teď něco začala.
Zůstala jsem s holým zadkem
Asi vás zajímá, jak jsem se k tomu dostala. Přes známou, se kterou jsem chodila do sauny. Nějak jsme mluvily o tom, že bych si potřebovala přivydělat, a ona mi povídá, že by něco měla, ale nesmím být žádná citlivka. Žádná citlivka teda nejsem, tak jsem si to nechala vypovědět a říkala si: „No propána, za ty prachy mi to přijde jako lehká práce!“
Napište nám svůj příběh
Své příběhy nám zasílejte na adresu DOPISY@SANOMAMEDIA.CZ. Uvítáme i vaše portrétní fotografie, ale podmínkou nejsou. Do předmětu prosím uveďte heslo: Příběh.
Upřímně řečeno, jinak bych mohla možná tak v supermarketu vykládat zboží, protože nemám žádné pořádné vzdělání. Spoléhala jsem tehdy na manžela, pracovala jsem v našem obchůdku a dost mě překvapilo, když se před dvěma lety sebral a rozhodl hledat štěstí jinde.
A jak jsem byla pitomá, vlastně jsem zůstala sice v bytě, ale s holým zadkem. Stěží jsem měla na nájem, takže jakoukoli práci, kterou bych zvládla a byla za slušné peníze, jsem vítala.
Někdy je mi ale špatně...
Vlastně se tohle nakonec dá zvládat, když na to máte žaludek. Musím akorát sedět v soukromí, abych ty rozhovory mohla vést. Takže jsem buď doma, kde se mnou nikdo nebydlí, nebo chodím do agentury, kde se nás střídá pět. S holkama je legrace, děláme si ze zákazníků srandu. Ačkoli někteří jsou vlastně docela milí a už se s nima takhle po telefonu docela známe. Ale někdy je mi to vážně odporný...
Co vy? Odsuzujete Amandu, nebo byste na call girl měla žaludek?