Přežila jsem rakovinu: Zachránila mě nedůvěra v prvního lékaře

Příběhy 4. 4. 2017

Když jí lékařka oznámila výsledky vyšetření, nesesypala se. Vzala osud do vlastních rukou a rozhodla se nemoc porazit. Milena svůj boj s rakovinou prsu líčí s humorem, a byť je to zvláštní, při jejím vyprávění se nelze nezasmát. Milena už dnes ví, že rakovina není boj s nemocí, s tou vám pomůžou lékaři. Rakovina je boj s psychikou. A pokud jí nepodlehnete, máte daleko větší šanci vyhrát. Ženám, které si procházejí tím samým, bych ráda vzkázala, aby nepodléhaly panice. Psychická pohoda je pro vyléčení klíčová. A aby se nebály požádat o pomoc na jiném onkologickém pracovišti, když mají pochyby. Klidně i v jiném kraji, protože na to mají právo a je to hrazené pojišťovnou.

rakovina prsu 1
foto:

Rakovinové vnuknutí

Do sých padesáti let žila Milena Válová svůj obyčejný klidný život, pracovala jako pokladní u dopravní společnosti a vychovávala dva syny. Své zdraví nezanedbávala. Její život plynul, až do jedné březnové noci roku 2010. „Jako by ke mně někdo shůry vyslal myšlenku, a to nejsem věřící. Co když se mi měsíc po mamografu v prsu něco vytvoří? Další mamograf je až za 2 roky, ať mi nikdo neříká, že to bude včas zachycené.“ Tyto obavy jí nedaly pokoj, proto se rozhodla obětovat 600 Kč a zajít si na další mamograf. „Objednaná jsem byla na svátek Jany, na květen. Seděla jsem v čekárně a čekala, až na mě přijde řada. Pak se otevřely jiné dveře, než jsem očekávala a v nich stála paní primářka a zvala mě dál, do tmavé místnosti na ultrazvuk. A tam mi oznámila něco, co jsem nikdy slyšet nechtěla, a sice, že mi našli dva zhoubné nádory v levém prsu...“

Jaká byla její první reakce na diagnózu? Proč to chtěla vzdát? Čtěte na další stránce!