Mám prozradit nevěru?

Příběhy 12. května 2020

Nevěra není nic hezkého. Jenže má do ní strkat nos někdo, koho se vůbec netýká?

„Z principu s nevěrou nesouhlasím. Nemyslím si, že by mohla utužit manželství, jak o tom ledaskdo mluví,“ říká rezolutně Simona (42). Podle ní je nevěra známka toho, že vztah dvou lidí je v rozkladu, když jeden je schopný ublížit tomu druhému takovou zradou.

Sama nikdy nikoho nepodvedla, vždycky měla nového partnera až ve chvíli, kdy se s předchozím rozešli. A totéž vyžadovala i od mužů, s nimiž žila. Teď už je vdaná, takže žádá věrnost od manžela.

„Vím, že hodně lidí je daleko benevolentnější, ale já jsem pevně přesvědčená, že nevěra do vztahu nepatří. A když už se stane, měl by se k ní člověk postavit čelem, a ne zapírat, jak radil doktor Plzák. To je mi pěkné - kromě zrady ještě přidat lhaní! Když už je někdo nevěrný, měl by se ke svým činům přiznat a nést následky. Nemůže mu to přece projít jen tak.“

Z manžela dělá hlupáka

Teď se ale Simona kvůli svému přesvědčení ocitla ve špatné situaci, protože její kamarádka, tedy spíš známá, je nevěrná. „Už docela dlouho, jak jsem se dozvěděla. A s kolegou z práce. Ani z toho zřejmě nemá výčitky svědomí. Asi si to jen tak užívá, když spolu tráví spoustu času na kontrolách mimo město.“

„Připadá mi to nechutné. Jak k tomu přijde chudák manžel, že je za hlupáka?“

„Osoba, která mi o tom řekla, tvrdí, že její manžel taky není žádný světec, ale o tom já nic nevím. A i kdyby, nikoho to neopravňuje k tomu, aby dělal totéž. Přece mu nemůže oplácet stejným, to nikam nevede. Měla by si s ním promluvit a najít řešení, přestat s takovým bludným kruhem, který jim ubližuje oběma.“

Radši budu anonymní

Simona ví o nevěře kolegyně už měsíc a je den ode dne víc rozhodnutá, že by to onomu podváděnému manželovi měla říct. Prý by si měli doma udělat pořádek - buď se rozejít, nebo s tím přestat. Současný stav je podle jejího názoru nejen nemorální, ale určitě to prý jejich vztah zničí.

„Pochybuju, že by se ještě měli hodně rádi, když manželka dělá takové věci. Ale nevím, jak bych mu to měla říct. Asi napíšu dopis, kde mu popíšu, co a jak. Jen se mi nechce podepisovat...“ Prostě nechce, aby se vědělo, že to prozradila ona.

Samozřejmě ví, že anonymní dopisy nejsou nic hezkého. „Přijde mi ale důležitější, že se u nich doma začnou řešit problémy, které zjevně mají. Nevěra, a možná oboustranná, je přece horší provinění než dopis bez podpisu!

Nejdřív přemýšlela, že by se s podváděným manželem sešla a řekla mu to do očí. Pak změnila názor - v dopise mu dokáže všechno popsat mnohem přesněji a pečlivěji. „A taky nevím, jak by reagoval, kdybychom mluvili třeba v kavárně. To ať si to radši přečte doma v klidu,“ uvažuje Simona.


Po čem touží anonym?

  • Anonymní dopisy mají podle psychologů shodný základ, ať už se týkají čehokoli. Prozrazují o jejich autorovi víc, než by si sám přál. Vždycky obsahují informace vyvolávající negativní pocity, jako jsou úzkost, strach, obavy, vztek nebo panika.
  • Pisatel takového dopisu má svého adresáta jistým způsobem v moci, a není důležité, jaké přesně jsou jeho pohnutky. Simona si zahrává s osudem své známé a jejího muže, ačkoli o jejich životě skoro nic neví. Pravděpodobně ji uspokojuje pocit morální převahy.
  • „Nesuďte, abyste nebyli souzeni,“ říká Bible. Simona by možná spíš měla přemýšlet o tom, zda nemá nějaké nevyřešené potíže ve své rodině, než se pokoušet vměšovat tam, kde ji nikdo o radu nežádal.