Druhá strana emancipace: Kam se ztratila naše ženskost?

Psychologie 8. prosince 2014

Zašla jsem ke sklenáři, objednala instalatéra, vyřídila pracovní maily, uvařila večeři, pověsila prádlo, dala dítě spát
a zaplatila přes internet nájem. Všechno zvládám v pohodě, ale stejně mám pocit, že je něco špatně.

Já po něm chci tak strašně málo, skoro všechno si zařídím sama, a on to stejně neudělá! Chodím do práce, vydělávám jako on, ale copak si toho váží? K čemu ho mám, když něco doma potřebuju, abych zavolala řemeslníky,
a ještě jim radila! Mně by snad bylo líp, kdybych byla sama s dětma, stejně od toho chlapa kromě sexu nic nepotřebuju, a ten stejně nestojí skoro za nic...“

Tak jestli jste někdy kamarádkám řekla některou z těchto vět, jste na tom stejně jako hromada jiných současných žen. Umějí se 
o sebe postarat, ale spokojené nejsou. My ženy jsme totiž většinou vytvořeny tak, abychom žily v partnerství s muži. Muži by nám měli něco dávat a my si to od nich brát. Jenže oni nedávají a my si to nebereme. Místo aby pro nás něco dělali, stojí v koutě. Bohužel si za to ale trochu můžeme samy.

Hra podle mužských pravidel

Ženy se naučily, že dokážou vše zvládnout samy, vymanily se z role »služek« mužů,“ souhlasí Pavel Michalik, lektor mužských kruhů a tvůrce projektu mužských příběhů Divý muž. „Ženy se emancipovaly jak v pracovním životě, tak v sexuální oblasti.
To je samo o sobě úžasné. Jenže často tohle osvobození vede 
k zapomenutí ženské energie. To je energie přijímání, plynutí, otevření. Moderní žena vše zvládne sama, i svoje sexuální potřeby. Ale řetězec odpovědnosti a tlaku ji vyčerpává. Říká si, že to musí zvládnout, ale někde hluboko uvnitř touží nechat muže, aby se o vše venku postaral.“

Iveta Kučerová, lektorka kurzů Živá a krásná a zakladatelka projektu Živá radost pro zdravé ženství a přirozenou cestu k rodičovství, souhlasí: „Žijeme ve světě, jehož pravidla po staletí vytvářeli muži. Abychom v něm jako ženy obstály, přistupujeme na to, že důležité v životě je mít úspěch, zvítězit, vybudovat kariéru. To se nám často i daří, jenže zároveň jsme mnohdy vnitřně nespokojené a po letech i vyčerpané. Situace je složitá, protože péče o domácnost, výchova dětí a příprava zázemí pro manžela je považována za méněcennou práci i samotnými ženami. Naučily jsme se vyrovnat se mužům a zapomněly na ženskou podstatu.“

Nejsou tady královny

Všimly jste si někdy, jak se kolem křehoučké ženy se zmateným výrazem muži točí a můžou se přetrhnout, zatímco její rozumná kolegyně bez pištění a bez zájmu okolí odnosí v krabici od banánů půl stěhovacího vozu? „Muže přitahuje na ženách právě ženskost,“ vysvětluje Pavel Michalik. „Muž touží po milence, po ženě, která za ním stojí, která se mu oddá, bude ho následovat, ke které může přijít pro pohlazení, když je zraněn. Muž potom bude takovou ženu chránit, bude o ni pečovat, bude ji chtít zajistit. Protože to, že se mu žena oddá, že je otevřená a zranitelná, v něm probouzí schopnost a ochotu ji ochraňovat.“

Ženskost, to se hezky řekne, jenže se zmateným výrazem
 a pištěním bychom dneska daleko nedošly. „Je to tak, dnešní společnost ženské vlastnosti neuctívá. Naopak jsme za ně i trestány, třeba za pasivitu. Od mužů i žen se čekají takzvané jangové schopnosti, mimo jiné rychlost, logické řešení situace, ukázněnost, kontrola,“ říká Iveta Kučerová. Pavel Michalík dodává: „Ženy přejaly mužskou energii. Protože emancipace řekla »ne« ženě služce, ale neřekla »ano« ženě královně. Ženy se snaží vyrovnat mužům
 a velmi se jim to daří, jenže zapomínají, že jejich přirozeností je intuitivní plynutí a odevzdání se,
 a ne boj a konání za každou cenu.“ A tady začíná problém. Muži jsou z toho zmatení a vlastně nevědí, co by měli dělat. A v horším případě se to ani nemají kde naučit.

meditace
foto:

Taky máte puberťáka?

Většina mužů si už všimla, že se doba změnila a model „pán a vládce“ se dneska nenosí. Jenže to zas třeba přehnali na druhou stranu, proto si tolik laskavých mužů stěžuje, že s nimi chtějí ženy jenom kamarádit. Jasně, že hodného kluka potřebujeme, ale když se chová jako bačkora, tak nás nudí. Ženy totiž chtějí mužskou energii, kterou moderní muži ztrácejí. „Jsou pozorní a ohleduplní, jenže bez síly, jako vykastrovaní, nejsou prostě chlapi,“ souhlasí Pavel Michalik. „A k tomu je často ovládá nějaká ještě dětská nebo pubertální energie. Zároveň se muži ale doma bojí převzít odpovědnost a rozhodovat, a protože si v tom všem nevědí rady, utečou do hospody nebo
na fotbal. Přitom se někde hluboko uvnitř nich hromadí vztek, agrese a naštvanost z vlastní bezradnosti, která občas vybouchne a začne ženy zraňovat.“

Máte doma někoho takového? Chová se k vám partner nepochopitelně, i když víte, že je jinak 
ve skutečnosti docela fajn? Máte pocit, že už vás nemiluje, protože předvádí nezralé pubertální chování nebo záchvaty vzteku? Myslet si, že se změní sám 
od sebe, by bylo naivní. Lepší je začít u sebe a zkusit, co to udělá. „Vnímám, že mužům u nás chybí především ženskost, láskyplnost a sebeúcta,“ říká Iveta. „Často vídám, jak se po absolvování kurzů Živá a krásná ženy proměňují a tak mimoděk ovlivňují své partnery. Ti oceňují zjemnění partnerky, její uvolnění, to, že začne vnitřně »zářit«, je spokojenější a více si vědomá sama sebe. Muži mají rádi ženy, které si řeknou o to, co chtějí a potřebují, a jsou přitom spojené se svou ženskou podstatou.“

Mějte se ráda

Tradičně si ženy posilovaly ženskou energii při povídání s ženami v rodině a v okolí. S babičkou, maminkou, se sestrami, sousedkami. Povídaly si, vyšívaly, draly peří, ale při tom sdílely moudrost, učily se od sebe a podporovaly se. Kdybyste se ale dneska v práci jen tak zapovídaly, zaručeně vás zaměstnavatel nepochválí. Ženskou společnost byste ale vyhledávat měla, třeba na kurzech určených ženám. Můžou být všelijaké nebo přímo mířené na posílení ženské duše.

„Na kurzech Živé pánevní dno se učíme, jak se napojit na svoji podstatu, vycentrovat se a ucí
tit, pochopit celou svou bytostí, co je pro nás opravdu důležité.
A jak si také odpočinout, protože odpočinek je pro obnovu životní energie nezastupitelný. Ženy často přicházejí na kurz s přesvědčením, že čím víc budou cvičit, 
tím lépe. Jenže pánevní dno má ženské vlastnosti – je citlivé, náladové, potřebuje lásku, péči
 a čas. Potřebuje jako my především uvolňovat. Čas pro relaxaci po cvičení má být dvojnásobně dlouhý, a to je tip i pro náš každodenní život,“ usmívá se Iveta Kučerová.

Ženské pocity vám vyvolá také ženské oblečení, opravdu odlišné od mužského, stejně jako obklopení se květinami a krásnými věcmi nebo uspokojující kreativní ruční práce. Ženská je také péče 
o tělo. Udělejte si čas na pravidelný pečující rituál, aspoň doma, pomocí vonných olejů a krémů. Vypněte televizi a rádio, poslouchejte jenom ticho a nechte k sobě dojít (a pak zas odejít) všechny myšlenky. Řiďte se svojí intuicí. „Nejdůležitější je začít sama od sebe a mít se ráda,“ zdůrazňuje podstatu Tereza Patraulea.