Nechce se vám před jarem ani podívat se na váhu, natož vyzkoušet, jak se vejdete do loňských šatů? Ještě víc se vám ale nechce držet nějakou pitomou dietu? Nemusíte, stačí, když ošálíte vlastní hlavu.
Diety přinášející strádání nefungují ze tří důvodů: naše tělo s nimi bojuje, náš mozek s nimi bojuje a náš okolní svět s nimi bojuje,“ říká Brian Wansink, americký specialista na marketing a výživu z Cornellovy univerzity a autor knihy Nezřízené labužnictví. „Máme za sebou miliony let evoluce a zděděný instinkt, který nám říká, abychom jedli tak často, jak se dá, a co nejvíc seženeme.“ Soustřeďte se na to, co je pro vás signálem k pokračování v jídle nebo k jeho ukončení. Při průzkumu Francouzů a Američanů se totiž například zjistilo, že mají rozdílný okamžik, kdy přestat jíst. Francouzi přestávají, když necítí hlad, Američané, když dojedí talíř nebo skončí pořad v televizi. Který národ je štíhlejší? Myslete na to a objevte si sami pro sebe několik psychologických triků, které budou fungovat zrovna na vás. Pár vyzkoušených vám pro začátek přinášíme.
Nedám si ten chlebíček, nedám a nedám. Takovéhle předsevzetí vás možná provází celé odpoledne při pomyšlení na plato chlebíčků, které jste manželovi přinesla k večeři. Sama jste si nekoupila žádný, protože si přece uděláte špenát s rybou. Od tří hodin na ně myslíte, ve čtyři se odhodláte sníst jeden, protože jeden nevadí. Ve čtyři si dáte druhý, v půl páté třetí a rovnou i čtvrtý, protože chuť je silnější než vy. Řešení? Prostě si kupte dva chlebíčky i pro sebe a snězte je hned.
DŮKAZ: Myšlenka na jídlo má stejný účinek jako pohled na něj. Také vyvolává slinění jako u Pavlovových psů. Zaměstnancům jedné firmy byla ráno do kuchyňky doručena zásilka sladkých koblih. Polovina z nich dostala mail o tom, že si je můžou na svačinu vzít. Druhá polovina o tom nevěděla. Víc koblih pak snědli ti, kdo se na ně několik hodin těšili.
