Manuál na spokojené manželství

Psychologie 3. června 2016

Proč některé páry žijí pohromadě dlouhá léta a stále jsou spolu rádi? Jsou velmistři tolerance, dokážou se povznést nad maličkosti, nebo už totálně rezignovali a žijí spolu ze setrvačnosti? A může vůbec existovat dlouholeté a šťastné manželství?

Pokud si chceme udržet manželství, je to nesmírně obtížný běh na dlouhou trať – ve dvou. A pokud nemá jeden z běžců uprostřed toho maratonu padnout, sípaje svá poslední slova: „... a všechno odkazuju spolku pro ochranu zvířat, tý megeře ani korunu...“, musí si běžci navzájem pomáhat, musí se podporovat, musí mít vůli a odhodlání překonávat spolu četné překážky a musí o sebe a svůj vztah pečovat. Jeden spadne, druhý ho zvedne. Kdyby se místo pomoci začali nesmyslně obviňovat „ty jsi zakopnul schválně“, „to tys mi nastavila nohu“, nikdy nedoběhnou. Jaká jsou tajemství a úskalí dlouhodobých vztahů?

Špatné rozložení sil

Musíte chodit do práce, nakupujete, vaříte, staráte se o domácnost, staráte se o děti a v nejhorším případě obskakujete i manžela v temné víře, že konečně opraví střechu a vy dostanete z půdy zpátky ty hrnce, do kterých už dva roky chytáte déšť. Pokud máte doma pasivního manžela (a to je ten hezký způsob, jak ho nazvat, existují výrazy daleko peprnější), narušuje obrazně řečeno harmonický běh domácnosti a hlavně harmonii vaši, což se projevuje hádkami, které nic neřeší, případně metanými předměty, které se rozbíjejí. Pokud vám váš výkon připadá v nerovnováze s výkonem manželovým, radím přestat metat a vytvořit jakési má dáti – dal. Já dělám tohle a on tohle. A buďte oboustranně poctivá, jinak šidíte jen sebe. Pokud je váš sloupec povážlivě obsažnější a v jeho je pouze „chodí do práce“ a „civí na televizi“, radím vypnout televizi, papír manželovi ukázat, nevyčítat, neobviňovat, ale situaci začít rázně řešit. Ona taková dlouhodobá frustrace z toho, že vy se dřete a on se veze, může v manželství nadělat pěknou paseku. Představte si manželství jako pomyslnou loďku: pokud nebudou oba zabírat stejnoměrně a ve shodě, v lepším případě se nikam nedostanou, v horším převrhnou. Mimochodem, pokud je situace opačná a k vašemu překvapení vyjde váš sloupec oproti jeho jako úspornější, můžete s papírem ještě počkat...

Ty vypadají!

Každý muž i každá žena by vedle sebe měli jistě rádi partnera, o kterém mohou směle říci: Líbí se mi! Jenomže manželství je již zmíněný běh na dlouhou trať a vyvíjet nějaké úporné snahy kvůli někomu, kdo by si slovy z Deníku Bridget Johnsové nevšimnul, ani kdybyste přišla s kalhotkami na hlavě, je těžká věc. Přesto – starejte se o svůj vzhled. Snažte se v rámci možností vypadat co nejlépe. Kalhotky z hlavy sundejte, on by si jich stejně nevšimnul, ale je tu někdo, koho svým hezkým upra- veným zevnějškem zaujmete i potěšíte: vy. Buďte hezká a ještě hezčí pro svoji dobrou náladu, pro svoji radost, pro sebe. A uvidíte, že budete rádi oba, až jednoho dne manžel zničehonic odtrhne oči od sportovní rubriky a zvolá: Hergot ženská, seš furt kost! Anebo když to budete moct zvolat aspoň vy sama.

Manželské laškování

Laskavá příroda nebo laskavý Bůh, jak si to kdo přebere, nám dali milování jako prostředek k potěšení a zároveň způsob, jak zajistit pokračování lidského rodu. Když si to spojíte s radou dr. Plzáka určit si přesný den i hodinu manželského laškování, například každou sobotu vždy ve 22.30, je zachování lidského rodu jisté! Ať pro potěšení, nebo pokračování rodu, je vždy v rámci dlouhodobé udržitelnosti třeba, aby bylo laškování příjemné oběma partnerům, aby si navzájem vyhověli a jasně si sdělovali, co potřebují nebo cítí. Pokud manželka jasně nesdělí, že pětkrát denně je na ni moc, protože nestíhá uvařit, riskuje, že muž nedocení teplou večeři, protože smutně dumá, proč ho odpoledne odkopla a problém je na světě. Vyjasňujte, vysvětlujte a hlavně se nestyďte.

To neřeš...

V dlouhodobém vztahu je nesmírně důležitá tolerance, tedy schopnost rozumně ustupovat, poskytovat druhému prostor a jistou míru svobody. Být tak trochu nad věcí, mávnout rukou nad banalitami, neřešit hlouposti. Od své babičky, šťastně vdané 58 let, jsem slýchala „on už je takovej a jinej nebude“. Tolerantní partner je ideál, který se při tom maratonu nad vaším škobrtáním a chybami dokáže chápavě usmát, je velkorysý a nezatěžuje vás ani sebe prkotinami. Tolerantní partner dokáže odpouštět. Není divu, že tolerance je jedním z hlavních stavebních kamenů dlouhodobého vztahu. Pohrdejme ženami, které jsou tak nízké, že mužovu dobrotu a toleranci zneužívají, hanba!

Nevěra/důvěra

Bez vzájemné důvěry daleko nedoběhnete. Pokud se navzájem podezíráte, pátráte, nesmyslně žárlíte, radši to rovnou zabalte. Ať už je vaše nedůvěra nebo nevěra oprávněná, tzn. má reálný kořen, do vztahu nepatří. Je důležité si uvědomit, proč nejste schopni důvěřovat, případně proč nedokážete být věrní. Oboje má vždy nějakou závažnou příčinu a ve vztahu je výraznou překážkou. To, že vás Alois už dvakrát podvedl s tou fuchtlí odnaproti jistě nezavdává příčinu, abyste mu dál slepě věřila a poslala ho půjčit si od ní sůl, ale otázka jinak položena zní, proč vás Alois podvedl: Není třeba výrazně nespokojen s některým důležitým aspektem vašeho soužití? Funguje vám dobře komunikace? Intimní život? Jak jste jeho odskok od lože manželského odhalila? Nepátráte náhodou v jeho kapsách a mobilu? A pokud je jedním z vašich očekávání manželská věrnost, jak to, že jste si pořídila právě toho děvkaře Aloise?

Ruku v ruce – společné aktivity

Společné zážitky posilují vztah. Při společných aktivitách jste nuceni vnímat potřeby druhého, vyjít mu vstříc, komunikovat a společně prožívat – to je v partnerství k nezaplacení. I po letech společného soužití se můžete navzájem „objevovat“. (Návštěva terária: Jéé, ty se bojíš hadů? Tak já ti ho sundám, to jsem nevěděl.) Stojí za to překonat nudu, zavedené normy, přestat se vymlouvat, proč to nejde, a opravdu si někam vyrazit nebo něco podniknout. A když třeba počasí nepřeje a nikam se vám nechce, může být, pravda, společným zážitkem i společné rozčilení u televizních zpráv, ale ještě lepší je udělat si neobvyklou večeři a dát si ji při svíčkách, zahrát si karty nebo třeba scrabble, dívat se spolu na oblíbenou pohádku z dětství nebo se natáčet na mobil při zpěvu „Dneska večer máme doma diskohrátky...“. Výborná společná aktivita je vaření (tedy jak pro koho, my to s manželem opakovaně zkoušeli a vždycky se u toho pohádáme). Jděte na procházku, jeďte na výlet, zkrátka dělejte, co vás napadne, ale důležité je občas vybřednout ze standardu a „posilovat vztah“!

Věčné téma: peníze

Rčení říká, že peníze nejsou důležité, pokud jsou. Je zajímavé, že některé páry, které penězi oplývají, se o ně hádají také! Opravme tedy výše uvedené na to, že peníze nejsou důležité, pokud kvůli nim nejsou problémy. Situace typická: žena si stěžuje, že jí manžel dává málo peněz, muž si stěžuje, že žena moc utrácí. Upozorňuji, že manželův argument, že jeho maminka měla na týden dvě stě korun, a nejenže s tím vyšla, ale ještě ušetřila na trabanta, vás neopravňuje vzít ho něčím těžkým po hlavě, byť by to každý soudce, respektive každá soudkyně pochopila. Poukažte na fakt, že v době, kdy chodila nakupovat jeho maminka, stálo pivo desítka 2,50 Kčs a za 25 haléřů mohla maminka švitořit do telefonu neomezený počet hodin. Radím mokrý hadr na hlavu a realistický přístup. Vezměte papír, tužku a rozum do hrsti. Neztrácejte čas zbytečnými hádkami, snažte se najít řešení! Spolupracovat musí oba, pamatujte, že i partner, který moc utrácí, nebo třeba nosí domů málo peněz, je pořád ten, se kterým se musíte dohodnout. Anebo lépe: dejte mu těch dvě stě korun a pošlete ho na týdenní nákup. Uvidíte, s čím se vrátí!