9 rad, jak se naučit přijímat kritiku

Psychologie 5. 9. 2016

Kritika je sice otravnou, ale přesto běžnou součástí lidského života. Pokud se naučíte brát ji pozitivně, může dokonce pomáhat. Své kritiky vyslechněte, poučte se a příště můžete fungovat lépe a radostněji! To se ovšem musí umět. Kritice jsme vystavováni od raného dětství, čelíme jí ve školních lavicích i během dospívání, učíme se ji přijímat, učíme se na ni reagovat. A ačkoli bychom se s kritikou měli coby dospěláci snadno popasovat, většina z nás ji bere jako poukázání na osobní selhání, omyl nebo chybu. Provázejí ji pocity křivdy, hněvu a frustrace. Většinou má trpkou příchuť, ale vůbec to tak být nemusí.

kritika
foto:

ROZLIŠUJTE MEZI KONSTRUKTIVNÍ A DESTRUKTIVNÍ KRITIKOU

Pokud vás kolegyně láskyplně upozorní, že mlátit počítačovou klávesnicí o stůl pokaždé, když vám něco nejde, není dobré ani pro klávesnici, ani pro vás, činí tak s cílem pomoci vám krotit negativní vášně a ušetřit vás zbytečného vysvětlování, proč máte spotřebu dvě klávesnice týdně. Nejde o nic osobního, kolegyně vás pouze upozornila, že děláte blbost. To je konstruktivní kritika, tzn. kritika ve snaze vám pomoci. Pokud vás kolegyně kysele upozorní, že se nediví, že mlátíte klávesnicí, protože váš Pepa včera přišel ve dvě ráno nalitej jak žok, a že tímhle tomu moc nepomůžete a ona bude muset upozornit vedení, jedná se o kritiku destruktivní a stálo by za úvahu, jestli tou klávesnicí nepřetáhnout kolegyni. Nad konstruktivní kritikou se zastavte a zamyslete, destruktivní ignorujte a zastavte se a zamyslete nad tím, kdo vám ji podsouvá.