Kritika je sice otravnou, ale přesto běžnou součástí lidského života. Pokud se naučíte brát ji pozitivně, může dokonce pomáhat. Své kritiky vyslechněte, poučte se a příště můžete fungovat lépe a radostněji! To se ovšem musí umět. Kritice jsme vystavováni od raného dětství, čelíme jí ve školních lavicích i během dospívání, učíme se ji přijímat, učíme se na ni reagovat. A ačkoli bychom se s kritikou měli coby dospěláci snadno popasovat, většina z nás ji bere jako poukázání na osobní selhání, omyl nebo chybu. Provázejí ji pocity křivdy, hněvu a frustrace. Většinou má trpkou příchuť, ale vůbec to tak být nemusí.
Řve na vás – řvát by teda nemusel, ale má pravdu. Nádech, výdech... S těma šroubama jste to zvorala. Máte tisíc nepoužitelných závitových šroubů a nechtějí je vzít zpátky. Nádech, výdech... Snažte se nenechat se zatáhnout do hádky, pokuste se odložit emoce, nejlepší je mlčet, dýchat, uznat, že jste udělala chybu – vždyť je to pravda! – Ovládněte se, nekřičte, nenechte se do toho zatáhnout... Promluvíte si, až emoce opadnou. Nádech, výdech...