Taky chodíte mlsně kolem cukrárny a smutně vzdycháte, že NEMŮŽETE ten nadýchaný dortík, který se na vás usmívá z výlohy, protože držíte dietu? Nakázal vám to snad lékař?
Jste diabetička? Pak skutečně nemůžete - máte to zakázané. Je-li to ale vaše vlastní rozhodnutí, protože hubnete, abyste se dostala znovu do svých oblíbených kalhot, pak je ovšem na místě jiné slůvko - NECHCI. Je to vaše volba. Pokud se rozhodnete pro nějakou změnu, držte se slova nechci a na slovo nemůžu zapomeňte!
MÁTE TO POD KONTROLOU?
Na volbě správných slov záleží víc, než si myslíme. V průběhu jedné studie rozdělili vědci třicet žen do tří skupin. Ta první měla po dobu deseti dnů při odmítání používat slovo NEMŮŽU, druhá NECHCI a třetí měla odpovídat strohým NE. Ukázalo se, že ty, které říkaly nechci, se cítily mnohem samostatnější a rozhodnější.
Vždyť já to přece nechci!
JE TO MOJE ROZHODNUTÍ!
Řeknete-li NECHCI, dáváte jasně najevo, že je to vaše vlastní rozhodnutí a že máte věci pod kontrolou. Je to jasné a přímočaré, nikde kolem nevisí žádné teoretické ani praktické překážky, které jako by na vás nastražil někdo jiný. To já jsem se rozhodla, já jsem řekla. A jak jsem řekla, tak i udělám.
Kdykoli použijete slovo NECHCI místo NEMŮŽU, přebíráte zodpovědnost sama za sebe. Neházíte ji na okolí. Možná si tak mimo jiné ujasníte, co vlastně doopravdy chcete.
MUSÍM? CHCI!
Říkáme, že něco NEMŮŽEME. A jindy zase, že něco MUSÍME. A přitom je to vždycky jedno a to samé - prostě buď chceme, nebo nechceme. Jen se sama sebe zeptejte: „Co doopravdy musím?“ Můj táta vždycky napůl v žertu říká: „Musím jenom umřít.“ A svým způsobem má pravdu.
Vezměte si třeba klasickou větu: „Musím chodit do práce.“ Opravdu musíte? „Samozřejmě,“ odpovíte, „vždyť kde bych jinak vzala peníze?“ No jo, ale já například znám dost lidí, kteří do práce nechodí. A vy určitě taky. A ne každý se přitom jmenuje Rockefeller. Žít a živit se dá všelijak.
Jestli ono to slůvko MUSÍM není někdy spíš takové naše alibi. Jistě, nejčastěji říkáme, že NĚCO MUSÍME v situacích, kdy víme, že volbou jiné varianty si nejspíš přivodíme nepříjemné následky. Jenže pokud člověk není jasnovidec, do budoucna stejně nevidí. „Nikdy neříkej nikdy“ je další oblíbené rčení mého tatínka. A tak pokud říkáte MUSÍM nebo NEMŮŽU jen ze strachu před oním pověstným „co by, kdyby“, rozmyslete si opravdu dobře, jestli raději nepoužít sloveso CHTÍT. Protože pak se konečně přestanete cítit jako ve vleku okolností a vrátí se vám pocit, že si svůj život - alespoň v rámci možností - řídíte sami.
Třeba zjistíte, tak jako moje kamarádka, že se vám vlastně nechce. Může jít o důležitý vnitřní hlas, že je třeba se zastavit a zamyslet se: Dělám opravdu to, co chci? Může být velmi úlevné přiznat si, že se vám už nechce naplňovat něčí očekávání či překonávat výzvy. Nechci tím říct, že by se člověk neměl snažit něčeho dosáhnout a uhýbat před každým těžším úkolem či problémem, který mu život hodí pod nohy. Ale musí o tom být vnitřně přesvědčen.
Takže až budete příště držet dietu, končit s cigaretami nebo se třeba chystat na dovolenou..., ujasněte si, že je to jen a jen vaše rozhodnutí, nikoli tlak okolí.