BABÍ LÉTO V ČESKU: Praha neznámá - Bubeneč

Zábava 3. října 2012

Tenhle výlet je vhodný pro obdivovatele technických památek, ale také pro ty, kteří nenajdou cestu na Pražský hrad a vydají se na druhou stranu.

Díváte-li se na Bubeneč jako na součást Prahy, splyne vám a jaksi ztratí ostré kontury. Projdete-li ji přísně ohraničeně, objevíte zcela nový svět. Pro přehled vám doporučujeme pohlédnout do „tváře“ Bubenče svrchu. Nejlepší bude, když se vyšplháte za zády studentů na jednu z technických vysokých škol. A uvidíte ji - Bubeneč jednu.

Dáme sraz na Kulaťáku?

Kdysi tady býval knížecí ovčinec a Bubenči se říkalo Ovenec. Ale léta šla a tichá pošta našich předků fungovala a z Ovence se stala prostým komolením Bubeneč. Je jí něco málo přes sto let. A ovce vytlačili lidé, kteří zjistili, že je tu pěkně.

Středem Bubenče se chodí i jezdí dokola. Kdo se ani jednou nezasekl na Kulaťáku, nezná místní atmosféru.

Architekt Engel - rektor ČVUT - vytvořil urbanistický plán, který se jako jediný mezi válkami realizoval. Středem Engelova plánu je podkovovitý útvar Vítězného náměstí. Kulaťáku. Z něj se paprskovitě rozbíhají hlavní třídy. Systém je doplněn šachovnicemi vedlejších ulic s nepravidelnými bloky domů. Což je vidět na plánech nebo z nadhledu. Engelův návrh však nebyl zrealizován zcela. Do blízkého budoucna se ale počítá s dostavbou.

(Engel byl také autorem Masarykovy studentské koleje a vymyslel uspořádání zdejších vysokoškolských budov.)

Vítězné náměstí

Z ptačí perspektivy vypadá Vítězné náměstí jako ornament.

foto:

Afrika uprostřed Dejvic

Vmotáte-li se do šachovnice, objevíte nedaleko Kulaťáku, na rohu Slavíčkovy ulice, Pelléovu vilu. Byla postavena v novorenesančním stylu v roce 1890. Architektem i stavitelem byl Rudolf Koukol. Jméno dostala po francouzském generálovi Josephu Pellém, který byl od února 1919 náčelníkem francouzské vojenské mise v ČSR a zároveň náčelníkem hlavního štábu. (Jen tak pro zajímavost. V červnu 1919 byl tenhle Francouz hlavním velitelem Československé armády.)

Dnes je tu galerie Anderle, takže tu najdete kresby, grafiky i malby Josefa Anderleho. Ve vile se ale pořádají i pravidelné výstavy jeho kolegů. A úplně nahoře je přehlídka toho, co si malíř přivezl ze všech svých cest po světě od roku 1964: postavy vyřezané ze dřeva, tzv. primární umění Afriky.

Na několika metrech čtverečních je tu fantazie lidí desítek kmenů černého kontinentu. Tady je důkaz:

Kde se chodí kanály

Procházka Bubenčí musí nutně v nějaké její fázi vést kolem Vltavy. Cestou k ní lze projít třeba Papírenskou ulicí, v jejímž středu je unikátní technická památka. Čistírna odpadních vod.

Sloužila Praze od roku 1906 a byla v provozu celých šedesát let. Jejím autorem byl Angličan Lindley, který vlastně do Prahy přijel posoudit dva místní projekty. Posoudil je, nevybral ani jeden. Inspiroval se jimi a vytvořil čistírnu sám. Na nároží každého křídla stojí 30 m vysoký komín se zdobnou hlavicí. Ten pravý sloužil k ventilaci podzemí a levý byl kouřový a odváděl spaliny z parních kotlů.

Nejzajímavější částí budovy je ale její podzemí... Je to naprosto monumentální prostor. Takový, takový... chrámový. Tahle technická památka stojí za výlet!

Nechte se povést zdejším Ekotechnickým muzeem:

Tip redakce

ZNÁTE ZE ŠKOLNÍCH LAVIC: PARNÍ STROJ

V prostorách čističky se ukrývá ještě jeden technický skvost - Božkův parní stroj. V září 1815 se poprvé na evropském kontinentu rozjel vůz poháněný parou. Jeho stavitelem byl Josef Božek.

Jen tak mezi námi, Božek si získal skutečný věhlas kuriózně: Sestrojil umělou ruku pro knížete Ypsilantiho. Ten přišel o tu svou v bitvě u Chlumu. A pro ruského důstojníka Danilevského sestrojil pro změnu nohu.

parní stroj

Dalším lákadlem je parní stroj Breitfeld - Daněk. Ten byl vyroben už v roce 1903.

foto:

Desatero výletníka, který si nenechá zkazit náladu:

  1. Mějte na paměti, že potkáte-li zakaboněného člověka, má asi nějaký svůj osobní důvod a vás se to vůbec netýká.
  2. Až vás uhoněný číšník obere o pár korun, nemějte mu to za zlé a zeptejte se ho, jak ještě jinak můžete financovat jeho rodinu, a nabídněte mu třeba zbytek svačiny.
  3. Až potkáte neochotného průvodce, pošlete ho na pivo a proveďte návštěvníky sami nějakými smyšlenými humornými historkami.
  4. Když začne pršet, vězte, že vám déšť omyje zablácené kolo.
  5. Neposlušné děti můžete zavřít do hladomoren, kterých na hradech najdete nepočítaně.
  6. Otrávené spoluvýletníky můžete poslat delší cestou, která je vždy prokazatelně k mání.
  7. Hašteřivé manželky lze kdekoliv „zapomenout“.
  8. Totéž lze udělat s nerudnými manželi.
  9. Výlet je radost, nikoliv pokus o rekord v délce trasy, časovka nebo boj o nejvyšší vrchol či nejhlubší poklesek.
  10. Vězte, že není na světě místo, které by bylo úplně nezajímavé!