Matěj Hádek v novém filmu Posel: Nejsem hajzl, ale…

Vy se po Praze na kole nebojíte?

To je adrenalin. Ale já stejně nedělám žádné vylomeniny a nikoho neohrožuji. I když obrubník nebo schody pro mě nejsou překážka. No, možná bych si měl koupit helmu.

Ve filmu, který se točil v Brně, prý to byla hodně divoká jízda.

Byl to jeden dlouhý „trip“, který trval skoro měsíc. Přes den jsme makali a večer jsme to vždycky zhodnotili někde v hospodě.

Ve filmu kličkujete mezi lidmi, auty nebo tramvajemi a občas si z něčeho i skočíte… Byl to velký risk?

Je pravda, že někteří řidiči nám pěkně nadávali a jejich reakce ve filmu budou zcela autentické. Během natáčení jsme měli dohodu s dopravním podnikem, takže tramvaje na domluvených místech zpomalovaly víc než obvykle. Za plného provozu a bez předchozí domluvy by si to štáb „nelajsnul“.

Kolik práce měli kaskadéři?

Občas jsme je na plac pustili, ale jinak těch pár schodů jsme s Jirkou (pozn. red. s hercem Jiřím Vyorálkem) zvládli sami. Brácha (pozn. red. herec Kryštof Hádek) mi nedávno říkal, jak točili jednu scénu pro film Všiváci – po okapu měl z výšky asi patnácti metrů sjet na zem. Sice byl jištěný, ale když to zkoušeli potřetí, měl toho plné zuby. Nekontrolovatelně se mu začala třást noha a dál už to prostě nešlo. Pak musí nastoupit kaskadéři.

Během natáčení jste se dostal i na klopenou cyklistickou dráhu. Měl jste nějaký karambol?

Jeden jo. Dráhové kolo nemá brzdy a volnoběh, takže musíte pořád šlapat. A profíci dokážou na dráze neskutečné věci. Třeba v nejvyšším bodě zatáčky se zastaví a pak to rychle pustí dolů. Chtěl jsem si to vyzkoušet – po zadku jsem sjel dolů a odřel si „držku“. (smích)

Ve filmu Posel hrajete Petra - kurýra a tak trochu i flákače. Budou ho diváci milovat?

Myslím, že ne. Petr sice není vyloženě „hajzl“, ale dvakrát hezky se zrovna taky nechová. Režisér Vladimír Michálek ho přirovnal ke kojotovi. Kojot je specifické zvíře. Chytré, sobecké a hodně riskuje. A přesně takový je i Petr.

Vy máte na podobné role vůbec štěstí. Třeba z Edy Hartmana ve Zdivočelé zemi se vyklubala pěkná „svině“. Milý, přátelský, ale ve skutečnosti by zřejmě udal i vlastní matku.

Nevím, co bych dělal na jeho místě. Chtěl studovat diplomacii, avšak kvůli strýci, který byl politickým vězněm, to nešlo. Proto se přidal k estébákům a začal jim donášet, když se dostal k Maděrům na statek.

A zlomil srdce Ivance Maděrové.

Prostě selhal. Osobní prospěch upřednostnil před morálkou. Ale nechci to zjednodušovat. Nevím, jak bych se zachoval já, kdybych stál před podobnou volbou. Právě tenhle vnitřní boj je to, co mě na roli Edy nejvíc zajímalo.

Eda se objeví také ve čtvrté řadě Zdivočelé země, kterou začíná vysílat Česká televize. Vrací se, aby znovu škodil?

Řekl bych, že tentokrát bude tak trochu bojovat s vlastním svědomím. Jednoduše si uvědomí, že má Ivanku skutečně rád, a bude si chtít zasloužit druhou šanci.