Kutnou Horu nezbourali, dějepis může začít

Zábava 14. července 2012

Jestli hledáte tip na výlet, uvažujte o Kutné Hoře. Město je nejen krásné, ale také připravené na hosty, a navíc se tam dá strávit příjemný čas, i když zrovna prší.

Než se tam vydáte, popřemýšlejte, co byste chtěli vidět. Podle toho zvažte, jestli by se vám nevyplatilo zůstat ve městě přes noc, protože jak jednou strčíte nos do kostela, muzea nebo galerie, můžete tam při prohlížení pobýt hodiny.

Stačí si jenom stručně probrat místní památky a přidat k tomu galerii Středočeského kraje GASK, která znovu (do 10. srpna) předvádí krásnou středověkou iluminaci s motivem těžby a zpracování stříbra.

Najdete ji v krásně rekonstruované jezuitské koleji vedle chrámu svaté Barbory a aktuální výstavy hledejte na www.gask.cz. Navíc tady právě probíhá rozsáhlá výstava Europa Jagelonicca.

Stříbrná horečka

Ale možná vás bude zajímat pro začátek spíš historie výrazně starší. Málokteré české město vám ji nabídne v tak soustředěné podobě jako Kutná Hora. Nedá se nic dělat, je potřeba aspoň stručná hodina dějepravy.

Důležité je, že se tady našlo stříbro. Povrchové výchozy stříbrných rudních žil našli zřejmě už v 10. století Slavníkovci, kteří na svém místním hradišti Malíně razili denáry. Neví se, kdo přesně se k myšlence těžit tady stříbro později vrátil, ale byl to nápad vynikající. Zvěst o tom, že tu existuje lákavá možnost zbohatnutí, přivedla obrovské množství nových usedlíků, zejména z německy mluvících oblastí.

Kolem šachet vyrostla provizorní obydlí, dřevěné kaple a primitivní těžní zařízení. Muselo to tady vypadat trochu jako na Klondiku. Hornickým osadám se říkalo pouze Mons - Hora a teprve v roce 1289 přišlo pojmenování Mons Cuthna.

Přelom přinesl rok 1300, kdy král Václav II. udělil osadám horní zákoník, který stanovil organizační a technické podmínky nutné pro pravidelný chod dolů. Právní postavení podepřela řada privilegií Lucemburků, která vynesla Kutnou Horu na druhé místo po Praze.

To jsou ty slavné groše

A co je zásadní: byla sem přenesena i centrální mincovna českého státu a pro její činnost vyhrazen královský hrádek - Vlašský dvůr, nazvaný na paměť italských odborníků, Vlachů. V době své největší slávy zaměstnávala 150 až 200 lidí a jako nejslavnější mince v dlouhé historii mincovny proslul takzvaný „pražský groš“.

Právě z Kutné Hory pocházely peníze, které umožnily velkorysou zahraniční politiku Lucemburků nebo dostavbu Pražského hradu a Karlštejna v dobách Vladislava Jagellonského. Pražský groš byl a je tak obdivovaný, protože je zaprvé elegantně krásný a zadruhé procházel velmi přísnou výstupní kontrolou. Rozhodně ho lidé ve středověku brali opravdu vážně.

Co po 40 nejvíc škodí?

Technika, s níž původní horníci pracovali, byla velmi skromná. Hlavními a vlastně jedinými nástroji byly želízko, mlátek, špičák a lopata. Kromě koňských žentourů, které sloužily k těžbě rud a čerpání vody, se při vlastním porubu používalo tzv. "sázení ohně" - skála rozpálená ohněm se polévala vodou, aby zkřehla a popraskala. Už na přelomu 13. a 14. století dosáhlo dolování hloubky 100 až 150 metrů, o sto let později dokonce 500 metrů, což bylo nejvíce v Evropě. Centrum dolování se nacházelo dlouho v samotném jádru města.

Kutná Hora 4

Chrám svaté Barbory je impozantní nejen zvenku.

foto:

Naštěstí to nezbourali

Na tohle všechno myslete, až se vydáte městem na svých živoucích hodinách dějepravy. Začít můžete třeba klášterem v Sedlci, vždyť právě tady bývalo první duchovní centrum pradávných horníků. A pak směřujte třeba do chrámu svaté Barbory. Jeho prvním stavitelem byl někdo z rodiny Parléřů, ze které pocházel i architekt chrámu sv. Víta, Petr, jehož syn Jan se roku 1389 v Kutné Hoře dokonce oženil.

Později sem povolali z Prahy i stavitele Prašné brány Matyáše Rejska a ještě později městská rada uzavřela smlouvu s tehdy již slavným stavitelem Pražského hradu Benediktem Rejtem, který přišel se základním úkolem zaklenout hlavní loď chrámu. Vcelku vám ale může být jedno, kdo všechno se tady vystřídal, podstatný je dojem, kterým chrám působí i na neznabohy.

Z chrámu to máte všude pár kroků, začít byste mohli třeba Muzeem stříbra v Kamenném domě, který pamatuje už předhusitskou dobu. Nevynecháte Vlašský dvůr. Věřili byste, že v 19. století se uvažovalo o jeho zbourání? Ano, byl ve špatném stavu, protože ztratil účel, a vážně přišlo zbourání na přetřes. Naštěstí se tak nestalo.

Kutná Hora 8

Ke katedrále kráčíte kolem úspěšné galerie GASK.

foto:

Sygmalift

  1. Chrám svaté Barbory
  2. Vlašský dvůr
  3. Muzeum stříbra – Kamenný dům
  4. Kamenná kašna
  5. Galerie GASK