Sára Saudková: U mužů telepatie ani naznačování nefungují!

Zábava 3. července 2012

O dětech klidně řekne, že jsou snadno omyvatelné a takřka nerozbitné, o mužích se vyjadřuje jako o sběři a obě skupiny shodně přirovnává k plevelu, protože „ten taky furt postupuje a vy mu v tom musíte bránit, jinak vás přeroste“. Podstatné ale podle fotografky Sáry Saudkové (45) je, že je všechny musíte milovat.

Jsou tři lidé na světě, kvůli kterým jsem ochotna obléknout si sukni – můj přítel, moje babička a Sára Saudková. Protože sedět se svým středoevropským vzhledem proti 180 centimetrů vysoké zrzce oděné v pestrobarevných šatech, připadala bych si pěkně nudná. „Nemám doma jediné gatě,“ potvrdila mi Sára. „Jednak mám ráda ženskost a taky – mezi námi – měla bych v nich trhu.“

Vždycky jste takhle vyčuhovala?

I jako malá jsem byla jiná než ostatní děti: zrzavá, kudrnatá, paličatá holka, co psala levou rukou. Zůstalo mi to.

Měla jste v pubertě komplexy?

V patnácti jsme stádo, bojíme se lišit, že by nás kolektiv vyflusnul. Trápila jsem se, že jsem moc vysoká, moc zrzavá, moc pihovatá, moc bílá, že mám malá prsa, velký zadek... Dnes jsem ráda, že taková jsem, neměnila bych. Čím se odlišujeme, tím jsme zajímaví.

saudková

Podle Sáry poznáte, že akt fotila žena: „Nesnaží se roztáhnout a předvést, co se dá. Ctí tajemství těla. Nechce všechno hned, některé věci si vychutná nebo si o nich nechá zdát. Ostatně jako v životě.“

foto:

Jinakost lidi dráždí. Jak na vás reagují?

Můj velmi otevřený vztah k životu může někoho provokovat. Já si jednoduše žiju po svém. Někdo by třeba chtěl žít jako já a dráždí ho, že k tomu nenašel kuráž. Lidi jsou často vedeni očekáváním, že jsem nějaký démon nebo domina nebo co já vím. Mají rádi šuplíky, kam vás hodí a zas najdou. A i kdybyste se rozmontovala a znovu složila do jiné podoby jako lego, budou vás do toho šuplíku pořád strkat. O to víc mě těší, že když se se mnou osobně setkají, že tajou.

Kromě toho, že programově nenosíte kalhoty, jste taky programová slečna. Co vám na manželství tak vadí?

Podle mě zapustí manželský svazek kořeny, a aniž byste to tušili, usídlí se ve vás pocit, že teď je to napořád, že patříte sobě navzájem. A slovo patřit je synonymum vlastnit. „On je můj a já jsem jeho.“ Mě by nebavilo být někoho a nebavilo by mě mít někoho. Taky to vědomí „na věky věkoucí“ je sužující. Vždycky je lepší mít trošku nejistoty, udržuje vás to ve stavu připravenosti, snažení se a vzájemného překvapování.

Se svým partnerem, Samuelem Saudkem, jste 11 let. Pořád se máte čím překvapovat?

Oba jsme individualisti. Já se nikomu moc nesvěřuju a Sam taky ne. Samozřejmě už ho mám přečteného, kdy bude morous, kdy protivný jak činže a kdy se bude lísat. Ale pořád ještě jsme pro sebe velkou záhadou. A to, i když jsem na něj dostala od jeho bývalé ženy Idy manuál.

saudková
foto:

Jako návod k použití?!

Jasně. A je všeobecně platný na všechny muže: Oni jsou zvířátka, takže je nezahlcujte nějakými dojmy. Telepatie a naznačování nefungují. Zadávejte rovnou úkoly – jednoduše, jasně, důrazně, vytrvale. Neroňte u toho slzy nebo se nějak přehnaně nesnažte. Chlapi jsou zvyklí jednat na rovinu, klidně si navzájem řeknou: „Jdi do hajzlu.“ Já samozřejmě Sama neposílám do hajzlu. (smích) Ale napíšu mu třeba seznam nákupu a nazdar. Není v tom nic citově podbarveného, ve smyslu že to snad má za trest nebo že bude moc hodnej, když to udělá. Ne. Prostě to udělá. Příště zas něco udělám já.

Jenže on to muž často udělá pomalu, špatně...

To je taková chamraď, ti chlapi, oni to pořád zkoušejí! Vycouvat, politovat se, zmizet ze záběru, předstírat neobratnost nebo slabost. A protože ženské jsou takové pracantky poctivé, řeknou si: „No co, radši to udělám sama.“ Ne! Zapojte chlapa! Má větší sílu, tak ať ji používá.

Vám Samuel doma pomáhá?

Jasně, samec je zapojen. Ale to víte, že taky občas zkouší, že mu to jako nejde, aby mě odradil. Chlap musí mít trénink, tak ho nešetřete. Sebe byste ale šetřit měla. Ženská je stroj na práci, na lásku, na všechno. Ale nesmíte dopustit, abyste se vybila.

saudková
foto:

Vy asi nemáte tendence k takovému tomu ženskému masochistickému sebeobětování.

Já mám spíš tendence k sebezáchraně. Jako jsem programová slečna, tak jsem programový sobec. Se sebeobětováním ztrácíte základní pud sebezáchovy, bacha na to. Nedělejte ze sebe Matku Terezu, vy jste matka medvědice! A když medvědice padne, tak medvíďata taky odpadnou.

Čtyři děti, manžel, dům – to musí být záběr nepadnout...

... na hubu? Každý zvládá, co může a co chce. Když se mi nebude chtít, tak se sesypu. Ale já jsem si tenhle způsob žití zvolila, vyhovuje mi a baví mě, takže mi energii i dává.

Plánovala jste tak velkou rodinu?

Nikdy nic neplánuju. Vlastně jsem po dětech netoužila. Ale pak jsem tomu přišla na chuť a mám čtyři. Já zkrátka, když už něco dělám, tak to dělám pořádně! (smích)

saudková

Syn Jana Saudka Samuel cynicky tvrdí, že si se Sárou prostě zbyli. Jenže když Sára něco dělá, dělá to pořádně. Takže to vzala z gruntu a dnes má čtyři děti. A klidně by šla do dalšího...

foto:

To poslední jste měla po čtyřicítce. Dala byste ještě jedno?

Já bych ráda, ale Samuel už nechce...

Když přijdou děti, vztah to změní. Jak vybalancovat roli matky a partnerky?

Nebýt jen matka. Já přece nejsem funkce maminka-hospodyně, jsem pořád Sára. Ale samozřejmě, že děti vztah změní. To je, jako když do polívky hodíte koření, taky má pak jinou chuť.

„Se sebeobětováním ztrácíte základní pud sebezáchovy, bacha na to. Nedělejte ze sebe Matku Terezu, vy jste matka medvědice!“

Co jste možná nevěděli:

  • Se Samuelem Saudkem (synem fotografa Jana Saudka) má čtyři děti – Sáru, Samuela, Jana a Oskara.
  • Cvičí pilates, jógu, miluje výšlapy o samotě.
  • Nekouří a nepije, hřeší jen kakaem a nočním jídlem.
  • Nesnáší nakupování.
  • Líčí se pouze rtěnkou, a to i doma.
  • Rozčilují ji pomalí a blbí lidé, zejména takoví řidiči.
  • Aktuálně se zapojila do projektu Příběhy ve znamení touhy, kde patnáct českých a slovenských osobností potěší, pobaví, roztouží i dojmou svou povídkou na téma Touha. Přečíst si je můžete na www.kavaveznamenitouhy.cz.

Průšvih je, když chcete houbovku, a máte bramboračku...

Musíte si zvolit partnera se stejnou chutí. Jen proboha nedoufejte, že ho změníte! To je strašlivá blbost. To je jako přeučit leváka na praváka. Proč? Trápíte se, je to s vyceněním zubů, se ztrátou sil a soudnosti. A zbytečné. Najděte si rovnou takového chlapa, který vám vyhovuje. On tedy žádný nebude bez vady materiálu, ale můžete si vybrat takového, u kterého vám ta vada nebude tak kazit náladu. Nebo kterou naopak shledáte zajímavou a přitažlivou. Anebo bude dobře korespondovat s vašimi vadami. Ale některé chlapy si domů netahejte vůbec.

JAKÉ CHLAPY BYCHOM SI DOMŮ TAHAT NEMĚLY, JAK VIDÍ SÁRA NEVĚRU A JAK SE SOUDÍ S FOTOGRAFEM JANEM SAUDKEM, SE DOZVÍTE VE VLASTĚ 27/2012.

Vlasta předplatné velký