Taky jste jako já četli už v dětství popisy kouzelných dobrodružství, která na ostrově Korfu zažíval s rodinou malý anglický kluk Gerry? Jestli ano, tak pochopíte, proč si budu půjčovat citáty z jeho knihy O mé rodině a jiné zvířeně. Líp bych to stejně nenapsala.
„Nahoře na kopcích, mezi tmavými cypřiši a vřesem, tančila hejna motýlů a vířila jako větrem rozvívané konfety. Jako hodinový stroj mi vrčely pod nohama o závod kobylky a sarančata poletovala opile nad vřesem a křídla jim v slunci svítila. Ve stínu olivových kmenů jste mohli vleže obhlížet údolí, mozaiku polí, vinic a ovocných sadů až k místu, kde moře vysvítalo mezi kmeny oliv, kde po něm přebíhalo na tisíce plamenných jisker, jak se jemně a vláčně otíralo o pobřeží.“
Letadlo nad hlavou
Mozaiku modré, zelené a slunečné vidíte už z letadla. Kdo tam ještě nebyl, bude omdlívat hrůzou, když letadlo přistane téměř na vodě – přistávací dráha, dva a půl kilometru dlouhá, je postavena v laguně přímo u hlavního města. Oblíbenou zábavou turistů je stoupnout si na úzkou hráz u poloostrova Kanoni, která vede přímo pod vzletovou a přistávací drahou letadel, a koukat se jim na bříška. Také jsme neodolali, zatímco pro místní rybáře, kteří loví přímo pod letadly, už to nestojí ani za zvednutí hlavy. Tahle hrázička má ještě jedno plus. Stačí se otočit na druhou stranu a uvidíte údajně nejfotografovanější místo na ostrově, malý bílý klášteřík Vlacherna uprostřed vod.
Tohle je oblíbený pohled všech turistů: letadlo přistává jakoby na hladinu nad malinkou kapličkou u hlavního města. Tenhle chrám z města Korfu vypadá sice jako z dob Homéra, ale ve skutečnosti je moderní v antickém stylu.
Úplně jiné Řecko
Říká se, že Korfu je úplně odlišné od zbytku Řecka, a částečně to je pravda. Je nejblíž Itálii, vládli mu Benátčané a potom Angličané, a tak tenhle ostrov nemá orientální, ale spíš evropský punc. Také je nejšťavnatější, některé potoky tady nevysychají ani v létě, a většina území je pokrytá olivami, cypřiši, kapradinami a další bujnou záplavou rostlin.
Můžete se tady schovávat do stínu jako malý Gerry: „V těch olivových hájích si ustavičně hrál slaboučký větřík, listí šepotalo a bylo to ideální místo k odpočinku po horečných výpravách za ještěrkami, kdy člověk cítil, jak mu tím vedrem buší v hlavě, kdy na něm šaty visely splihlé a potřísněné od potu a kdy moji tři psi se ploužili s vyplazenými jazyky a těžce oddychovali jako starodávné miniaturní parní lokomotivy.“
Romantické zahrady tohoto ostrova si oblíbila taky císařovna Sissi. Jezdila si sem léčit nervy pocuchané dvorskou etiketou.
Korfu je nejsevernější z Jónských ostrovů a tak také nejzelenější. Najdete tady vždycky kousek stínu a nekonečné množství zátok.
Benátky a Anglie
Jediným městem na ostrově, kterému se řecky říká Kerkyra, je hlavní město Kerkyra. Aspoň se to neplete. Právě tam chodil malý Gerry za všemi svými učiteli a město bývá označováno za nejpůvabnější v celém Řecku. Pod nohama dvou benátských pevností najdete přístav, město má ráz benátský a na širokém náměstí Esplanade stojí jedna kavárnička vedle druhé. Dnes se na trávníku hrává kriket, který Korfu zdědilo po Angličanech. Arkády a aleje působí aristokratickým dojmem.
Kromě hlavního města každý musí vidět na západním pobřeží překrásně tvarovaný záliv a klášter Paleokastritsa, a také nejvyšší bod ostrova, lákavou horu Pantokratoras, s výškou 906 metrů a klášterem.
Jana Hlaváčová očima autora
- Pro odpočinek kromě olivových stínů doporučuji také posezení v nějaké místní cafenii, nejlépe někde mimo turistické trasy, kde majitelka neumí ani slovo anglicky a pan majitel chodí pěkně po řecku v černém. Naše oblíbená kombinace „frappe metrio“ a „kafé ellinikó skétto“, tedy jedna ledová káva s mlékem mírně sladká a jeden „turek“ bez cukru, se pohybovala od 2,80 v zapadlé cukrárničce mimo civilizaci, po 4,50 v drahé taverně na pobřeží.
Uhodli byste, že jste v Řecku? Hlavní město Korfu se jmenuje Korfu (neboli Kerkyra) a má benátský nádech.
Zatím tajný tip
Co by kamenem dohodil, je ale odtud moje oblíbené místo, kam se dohrabe jen málokdo. Ono se tam totiž z Pantokratoru dá dostat jen terénním autem, na motorce nebo pěšky. Jinak musíte sjet dolů na severní pobřeží a odtamtud zase pěkně nahoru do kopců.
Znáte Biomanželku?
- Jestli se tam budete chystat, pořádně si zjistěte, kde přesně stojí váš hotel. Korfu je sice maličké, ale neskonale různorodé, takže každá světová strana a každá plážička vypadá úplně jinak, od dlouhých písčitých, po kamenité, až po útesové. Zatímco na východě jsou úzké pláže oddělené pobřežní cestou, což se nemusí každému líbit, ale zato plné vodních sportů a noční zábavy, na západě najdete osamělejší místa plná písku. Chcete-li hodně poznávat, doporučuju ubytování v centrální nebo severní části ostrova, jih je spíš pro pokojné povalování u bazénu.
V nich se totiž skrývá Paleo Perithia, fascinující skanzenová vesnice z benátské doby, dnes opuštěná a čekající na své znovuzrození. Její obyvatelé si vybrali tohle místo, protože na pobřeží byli vystaveni útokům pirátů a také komárů přenášejících malárii. Sem nahoru piráti neviděli a komáři nedoletěli, a tak tady obyvatelé žili velmi bohatě v nádherných výstavných domech. Po 2. světové válce ale nebezpečí pominula, a tak tu zůstalo jen pár pastevců, kteří dávno umřeli.
Dnes jsou domy jako z pohádky o Šípkové Růžence. Skrz kamenné balustrády se pnou růže, zpod propadlých střech rostou fíkovníky, schody jsou zarostlé kapradím a mezi tím vším se prohánějí obrovští motýli. Jsem zvědavá, co bude dál, protože korfští si už všimli, že turisty ta krása uchvacuje, a tak tady začaly fungovat už tři taverny.
Prosbička k Spiridionovi
Řecko buď máte rádi, nebo ne. Patronem ostrova je svatý Spiridion, Agios Spirídonas, ale já říkávám, že spíš Agios Bordelos, Svatý Bordelář. Protože nepořádek, to Řekové taky umějí moc pěkně. Spiridion je ten, ke kterému malý Gerry s maminkou a sestrou šli s procesím.
„Ostrované ho uctívali a každý druhý muž se jmenoval Spiridion na jeho počest. Dnešek byl slavnostní den, hodlali otevřít rakev a dovolit věřícím políbit nohy mumie obuté v opánkách a vyslovit prosbu. Uvnitř v kostele byla tma jako ve studni, světlo se linulo jako jenom z rabátka svíček, které jako žluté krokusy kvetly podél jedné zdi. Vousatý pravoslavný pop v černém rouchu se plácal šerem jako vrána, rozmisťoval věřící po jednom za sebou do řady, která se táhla kostelem kolem velké stříbrné rakve a druhými dveřmi vycházela ven na ulici.“
Také jsme se šli na Spiridiona podívat, a stále tam stojí pop, zpívá a dovolí vám vyslovit uctivou prosbu k mocnému světci. Třeba tu, abyste se na tenhle krásný ostrov zase ve zdraví vrátili, jako jsem to udělala já.
Rady na cestu
Na Korfu se pohodlně dostanete letecky, ale také autem do Itálie a odtamtud z Benátek či Brindisi trajektem.
Když budete mít dost času, dopřejte si výlet do Albánie, která je v nejužším místě zálivu vzdálená jen něco přes dva kilometry. Místní cestovky výlet nabízejí za 28 euro, nenechte si ho vnutit dráž.
Vyjeďte si na kopec v centru ostrova ke klášteru Agia Deka, který zdáli rozpoznáte podle velkého radaru, vypadajícího jako obří pýchavka. Uvidíte na obě strany ostrova takové výhledy, že se vám zatají dech.